Čierni baróni
The Black Barons
Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (593)
Divácky vděčná adaptace a velký konkurent Dědictví Věry Chytilové v průměrném počtu používaných hlášek na minutu filmu. Spíše sladký než hořký pohled na oddíly beze zbraně z dob naštěstí minulých zaštiťuje skvělý herecký ansámbl se Schmitzerem v čele. Ptáte se proč? Protože mi za hodinu jede vlak, vole.. ()
Začátek 90. let znamenal pro filmaře dokonalou odvetu za nějakých 40 let tvůrčí nesvobody a potřebu vyjádřit se k ne zrovna nejšťastnějším okamžikům našich dějin. Pétépáci tedy byli jedni z prvních na ráně a přestože je knížka mnohem lepší a například Jasánek je v ní za naprostého záporáka, tak film musím označit za rozhodně povedený. Herecká skvadra vyloženě excelentní. 85% ()
Na Černé barony a jejich satirickou atmosféru se opravdu velice hodí slovo "absurdní", jenž se ve snímku párkrát mihne a pravděpodobně může (nebo nemusí) vystihovat poměry v PTP. Člověk znal již před zhlédnutím nejednu kultovní hlášku, jež zde zazněla - ať už šlo o Donutilovy "záludné" kontrolní otázky či Žižku se samopalem. Herecké obsazení bylo velmi dobře zvolené - nejvíce mě pobavili Pavel Landovský, Jan Kraus a Jiří Schmitzer. I přes všudypřítomný humor a nadsázku mě z dějové linie s Josefem Dvořákem zamrazilo. ()
Já se smál od začátku do konce. Vtip stíhá hlášku, hláška stíhá vtip. Haluška s Troníkem jsou pro svou blbost prostě neodolatelní, ostatní důstojníci naší lidovědemokratické armády jim však zdatně sekundují... Hvězdné obsazení, víc známých ksichtů se tam už snad ani narvat nedalo... Hlavně plnit plán a být neustále ve střehu, neb imperialisté nikdy nespí a čekají na jakékoli zaváhání našich statečných vojáků chránících náš pracující lid. Pozn.: Role svobodníka snad byla Landovi ušitá přímo na míru... 100% ()
Na humoru se mi vždycky líbila ta vlastnost dělat si prdel i z doby, kdy to prdel vlastně vůbec nebyla. A Černí baroni jsou hrozná prdel. A ač by se to na první pohled nezdálo, inteligentní prdel. Sice to ke konci začíná trochu kulhat a rozsypávat se více, než by bylo zdrávo, ale poslední scéna s Mazurkem mě dojímá i po tom takřka čtvrtstoletí. Jen škoda, že už si nazpamět nepamatuji tu báseň Vám z Wallstreetu. Ve škole jsme ji dávali k dobru často. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (53)
- Při příjezdu vojáků do Prahy v závěru filmu je možné si všimnout na nástupišti nápisu „Praha Masarykovo nádraží“. Tento název nádraží neslo do konce roku 1952, od 1.1. 1953 se jmenovalo nádraží Praha střed. (tommahol)
- Režisér Zdenek Sirový uvažoval pro roli Kefalína (Ondřej Vetchý) i o Miroslavu Vladykovi. (ForGump)
- Vo filme mal comeback Pavel Landovský (major Terazky), ktorý žil niekoľko rokov v emigrácii. Snímka bola jeho prvá po roku 1989. Kolegovia s ním na pľaci zažili ťažké chvíle: bol dosť náladový, niekedy bezdôvodne všetkým nadával, repliky si hovoril podľa seba, textu sa často nedržal a medzi pauzami pil alkohol. Všetci mu to tolerovali a báli sa mu niečo povedať. (Raccoon.city)
Související novinky
Zemřel Václav Postránecký
Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Postránecký se vyučil zámečníkem, většinu života ale strávil buď před kamerou, nebo v divadle. Účinkoval ve Slováckém divadle, později… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Bronislav Poloczek (1939 - 2012)
Po vleklých zdravotních problémech dnes zemřel ve věku 72 let herec Bronislav Poloczek. Pocházel sice z hornické rodiny, ale vzhledem k otcovým problémům s účastí ve 2. světové válce pod britskou… (více)
Reklama