Cesta na jihozápad

Westernů nebylo, z pochopitelných důvodů, v bývalém Československu natočeno mnoho. De facto se dají spočítat na prstech jedné ruky a jmenovat by většina z nás dokázala asi jen jeden, ten kolalokový. Cesta na jihozápad je tak vlastně velkou výjimkou, jedná se navíc o western čistokrevný a hlavně i povedený.  Báječné exteriéry, tehdy sovětské pohoří Altaj jakoby Skalistým horám z oka vypadlo a lom v České Americe jako lokace taky skvěle zapadá.  Už úvodní scéna s cválajícími jezdci svému žánru ostudu nedělá a atmosféru londonovské dobrodružné vyprávěnky se rozhodně podařilo vytvořit. Kaubojové jsou dostatečně drsní i osobití, Jirka Strach nepůsobí jako dětský hrdina trapně ani otravně a osudový závěr fanouška žánru nezklame. Čtyři desperáti na koně nasedají. (20.06.2022)

Mě se jako klukovi tenhle western líbil, vzdor těm nadutým kecům uvedeným jako text distributora, ač jde o slova Václava Březiny z Lexikonu českého filmu (s jeho komentáři ostatně nesouhlasím častěji než je zdrávo). Edit 23.10.2019: O víkendu jsem si film docela rád zopakoval i jako dospělý. Dobrodružné, s docela propracovanými charaktery v podání dobře obsazených herců (Schmitzer, Čepek a Podhůrský) a skvělými lokacemi na sibiřské Altaji. (08.03.2009)

Povídky Jacka Londona mají ohromný romanticko-dobrodružný přínos pro čtenáře pro představu, jak to v dobách, tzv. zlaté horečky vypadalo.  Případný moralizační aspekt je už jen přínosem hlavně v paradoxech osudů daných postav. Příkladem byla již krátkometrážní povídková trilogie z počátku sedmdesátých let ´Kaňon samé zlato´(1970), ´Claim na Hluchém potoku´ (1971) a ´Poslední výstřel Davida Sandela´ (1971) ukazující, co se také může stát v touze po zlatě. Režisér Zdenek Sirový se scénáristou Jiřím Křížanem se do westernové tvorby na konci let osmdesátých vrátili a natočili již snímek celovečerní, ve kterém je středem pozornosti dospívající chlapec. Tak, jako u předchozích povídek, se vsadilo na jednoduchost a minimalizaci a opět se to na české poměry překvapivě povedlo. Příběh byl sepsán na základě dvou povídek, což je znát,, takže jakoby byl rozdělen na dvě poloviny. První o hazardní hře za účelem vyhrát svobodu chlapce zneužívaného na těžké práce a druhá o honbě za pokladem mající být ukrytý v malé truhle. Snímek může připadat poněkud nudnější, ale na české poměry  a možnosti režisérovi Zdenkovi Sirovému opět povedl filmový majstrštyk, na který už nikdo nenaváže. Stejně jako předchozí povídky, ani tento, na českou kinematografii, neobvyklý filmový počin dnes v ničem neskomírá. (06.05.2022)

Nejlepší domácí hudební vykradač Ondřej Soukup si tentokrát docela zdařile zahrál na Ennia Morriconeho. Okopírování hlavního motivu z filmu Hodný, zlý a ošklivý je do uší bijící. Škoda, že se jeho práce nenesla radši v duchu velmi dobré původní (a teď myslím skutečně původní - nejen tím, že je pod ní Soukup podepsaný) písně v podání Zuzany Michnové pod závěrečnými titulky - neodvozenost hudby mohla být plusem navíc. (15.04.2013)

Ten příběh by možná byl zajímavější, kdyby byl celý vyprávěný z pohledu malého Stracha. Takhle to prostě nebylo úplně ono. Schmitzerův cizinec nic moc, jediný kdo to v druhé půlce držel nad vodou byl parádní padouch Zdenda Podhůrský. Někde mezi 2-3, ale protože jsem pro tenhle film měl v dětství dost slabost, jdu výš. (09.04.2017)