Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)

(více)

Recenze (103)

rudeboy 

všechny recenze uživatele

Bielikovo spracovanie slovenskej legendy vykazuje všetky črty diváckeho blockbusteru, od nákladnej výpravy, cez prísluchajúce farebné a širokouhlé spracovanie (použité vôbec prvý krát v dejinách slovenskej kinematografie), po „žánrové“ klučkovanie medzi akčne dobrodružným výrazivom obohateným o dramatické dejové zvraty, podopreté o humanistické posolstvo potreby rovnosti a slobody interpretované v socialistickom duchu. Chýbať nemôže ani (aspoň fragmentárne) zobrazenie milostného vzťahu medzi Jánošikom a Terezou, čoby vedľajší dejový plán. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

"Kto sa bojí smrti, zomiera každý deň." Táto verzia o slovenskej legende, ktorú má na svedomí Paľo Bielik ako pôvodný 'Jánošík', je omnoho lepšia, než tá pôvodná. Je vidno, že teraz to vzali kompletne do rúk Slováci. A už mi je týmpádom jedno, koľko je dokreslené, koľko je skutočnosť. Presne takto si chcem totiž postavu hrdinu Jánošíka pamätať. František Kuchta bude jediný predstaviteľ, ktorý si zaslúži stvárniť túto postavu. Výzor akčného hrdinu, robustná postava, drsný, no zároveň pokorný pohľad, to sú presne tie črty, ktoré Bielikovi trošku chýbali. Takmer trojhodinova verzia občas trošku nudí, ale nudí oveľa menej ako Fričova 'ani nie hodinka a pol'. Navyše je tu väčší priestor na všetko. Množstvo zaujímavých postáv, je tu priestor na dobrodružstvá zbojníkov (zaujímavosti ako drevená šúchačka, výťah z dreva) a aj na dramatickejší záver. Samozrejme herecké kreácie trošku zaostávajú, ale to je len ďalšia malá chybička krásy. 80%. ()

Reklama

junxi91 

všechny recenze uživatele

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. ()

Marina111 

všechny recenze uživatele

Úprimne; mne je celý Jánošík akosi ukradnutý. Nech je to pre mňa-za mňa nielen národná, ale aj svetová legenda: akosi ma "neberie". napriek tomu som videla už asi tri filmové spracovania jeho príbehu - a v podstate všetky hodnotím kladne, hoci žiaden sa ma výraznejšie nedotkol. Do bodky to platí o tejto dvojdielnej verzii: pozrieť sa to dá, oceniť sa tu toho tiež dá dostatok, celkovo ma však film necháva chladnou, miestami dokonca znudenou. Aj tak však trvám na to, že štyri hviezdičky si zaslúži. ()

Trevor 

všechny recenze uživatele

Kto by hádzal chlebom, kameňom lepšie trafíš...aj sériu filmov o Jánošikovi si budem musieť zkompletizovať, avšak podobne ako Arsenal83 aj ja som presvedčený že práve toto spracovanie je tým najlepším. Film ktorá ma bavil ako dieťa, baví ma aj teraz keď ho do svojho vysielania zaradila Hnoj Plus a bude ma baviť aj ako seniora. Rozhodne patrí k najlepším filmom, ktoré sme na Slovensku vytvorili. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (33)

  • Paľo Bielik písal scenár k filmu desať rokov, jeho nakrútenie s niekoľkotisícovým komparzom trvalo takmer rok a v kinách a amfiteátroch si ho pozrelo 5 miliónov divákov. (Raccoon.city)
  • Paľo Bielik bol ešte pred začatím natáčania vystavený dosť nemilosrdnej kritike zo strany profesionálnych hercov za to, že sa opovážil pozvať na skúšky s úmyslom do mnohých úloh obsadiť čerstvé tváre nehercov. (Raccoon.city)
  • Lucia Poppová (Terezka) počas natáčania filmu prežila milostný románik s Františkom Kuchtom (Jánošík). (Raccoon.city)

Reklama

Reklama