junxi91

Film o velmi drsném chlápkovi s plnovousem a kožešinou, který se v divočině rozhodně neztratí, s indiány si vždy poradí, a navíc si koupí ženu, aby udržovala oheň v jeho srubu. Hlavní postavou je francouzsko-kanadský lovec kožešin Jean La Bete, který pádluje na kánoi k osadě, aby prodal náklad kožešin. Kromě něj do osady dorazí také parník se zbožím a jistý obchodník se svou pěstounkou Evou dorazí do přístavu, aby přinesli poštu a zboží. Na parníku také běžně přijíždějí ženy, které mají zachránit jejich nastávající manželé tím, že zaplatí jejich pokuty a cestu parníkem výměnou za záruku sňatku. Moc jsem to nepochopil, ale v konkrétně v tomto případě je tam jedna postarší ženská s děckem, která je dražena mezi místními vidláky od 5 dolarů a vyhraje to nejvyšší nabídka v hodnotě 75 dolarů. Jean La Bete si chce také koupit ženu a nabídne za ni 100 dolarů, ale dražba byla již uzavřena. Dva indiáni – Yellow Dog a No Name řekli v přístavu obchodníkovi, že La Bete je mrtev, ale to jaksi není pravda, a tak musí pan obchodník zaplatit La Betovi dluh v hodnotě 1000 dolarů. La Bete si přijde peníze vybrat osobně k němu domů a panička je na něj nasraná a chce ho vyhodit, ale on jí hrubě odstrčí a dlužných 1000 dolarů si vezme z jejich úspor. Obchodníkova žena s tím nesouhlasí, a tak se rozhodne prodat svou pěstounku Evu za tisíc dolarů La Betovi. Mezi největší přednosti Evy patří její mravní čistota a stydlivost, mezi její zásadní nedostatek patří němota, jelikož oněměla šokem poté, co indiáni zaživa stáhli z kůže její rodiče přímo před jejíma očima. A tak vznikne podivný pár plný protikladů – prostoduchý hrubián a němá spořádaná dívka. Páreček vyrazí na dobrodružství v divočině Britské Kolumbie. Eva se lovce bojí a La Bete ji seznamuje se všemi krásami a nebezpečenstvími divočiny, ale Eva se mu přesto brání s nožem. Jakž takž se jim daří společně lovit a zpracovávat zvěř a kožešiny, ale okolo žijí agresivní pumy, hladoví vlci. La Bete nastražil příliš mnoho pastí, takže jednoho dne během náhlého útoku pumy jednu past přehlédne a je těžce raněn. La Betova noha je na tom velmi zle a je nutné ji amputovat, jinak se infekce dostane do těla a La Bete zemře. A to je přesně ten okamžik, kdy mezi nimi konečně vznikne jisté citové pouto, které už nebude nikdy přetrženo. Neúprosná a drsná divočina, lesy, prudké řeky s peřejemi, nebezpečné šelmy, sníh a mráz, krutí a bezcitní indiáni, a v tom všem se rozvíjí vztah chlapa, který jí jen maso a pije jen rum, a citlivé, něžné, a hlavně němé dívky, která si nakonec na jeho hrubé zacházení zvykne a po náročné zkoušce jménem amputace nohy se jejich vztah upevní. Co jsem si z filmu odnesl? Že medvěd černý útočí pouze, pokud má mladé, že vlci se během útoku ve smečce často sežerou a rozervou navzájem, že na chycení jelena se používá jedna malá a jedna velká past, a že hustý plnovous nosí pouze a jen ti praví Zálesáci!

Tohle rozhodně není jen tak nějaký obyčejný animák od Disneyho, tohle je jeden hodinu a čtvrt trvající halucinogenní trip, který si klade za cíl podpořit v divákovi lásku k přírodě a k sytým barvám. Bohužel je mi už 33 let a moje dětská fantazie byla rozdrcena tíhou dospělosti, takže nejsem schopen ocenit nádheru tohoto animovaného muzikálu. Krásná mladá blonďatá Alenka se svou kočkou Dinah je znuděna hodinou dějepisu, a začne snít o nesmyslném světě. Projde kolem ní Bílý králík, Alenka jej začne sledovat a dostane se až do hluboké králičí nory, kde se začínají dít věci. Díky pití lektvaru z láhve a pojídání sušenek se mění její velikost od trpaslíka po monstrum, které chce králík vyhnat ze svého domu s pomocí ptáka Doda. Při pronásledování králíka potká Alenka zahradu mluvících květin a také se potká s housenkou, která jí poradí jíst houby, aby se zvětšila. Další bytostí, kterou potká v Říši divů, je kočka Šklíba, která jí poradí zeptat se Zajíce a Kloboučníka, kteří jí ovšem moc neporadí. Alenka stále nedokáže najít cestu domů, a tak začne hlasitě plakat. Kočka Šklíba poradí Alence, aby našla cestu k Červené královně, která žije v labyrintové zahradě a má okolo sebe hrací karty, kterým nechává sekat hlavy za každý drobný prohřešek. S královnou si zahraje partii v kroketu, která je zmanipulována ve prospěch královny a objeví se opět kočka Šklíba, která udělá na královnu trik, takže je Alenka odsouzena ke stětí hlavy. Král navrhuje spravedlivý soud, který se stane pro Alenku příležitostí utéct z tohoto šíleného světa, a hlavně od té staré, nepříjemné, uřvané a kruté královny. Podrobněji tady děj rozebírat nebudu, jen dodám, že jsem měl celkem problém se soustředit, protože o na mě bylo moc rychlé, zmatené, jedna podivná postavička se střídala s druhou, nic nedávalo smysl a na můj vkus se tam až moc zpívá. Nejspíše to však bude tím, že jsem asi už moc starý kokot, který se až příliš vzdálil svému vnitřnímu dítěti, ačkoliv malicherný a rozmazlený jsem pořád.

Do města dorazil starý, drobný a modrooký cizinec, který měl pro svou návštěvu dobrý důvod. Postupně je tento důvod odhalován a zjistí se, že má co dočinění s místním panem učitelem, který je považován za váženého muže, ale před všemi občany skrývá svou temnou minulost. A tu málem tento malý mužíček odhalí, a co se nepovede jemu, to se povede jednomu lišáckému detektivovi. Pan Wilson je agentem komise OSN pro válečné zločiny a pátrá po nacistickém uprchlíkovi Franzi Kindlerovi, který vymazal všechny stopy, kromě svého hobby jménem hodiny. Wilson propustí Kindlerova bývalého spolupracovníka, malého staršího muže Konrada Meinikea a představuje si, že jej zavede ke Kindlerovi. Wilson jej tedy sleduje do malého města v Connecticutu, ale zde ho ztratí. Z Kindlera se mezitím stal vážený a spořádaný občan s novou identitou učitele jménem „Charles Rankin“, a ještě si našel pěknou babu – Mary Longstreetovou, dceru nejvyššího soudce, kterou si má vzít. Podílí se na opravě 400 let starého hodinového stroje s náboženskými motivy, který korunuje zvonici kostela na náměstí. Meinike zaútočí v tělocvičně na Wilsona s koulí na laně, a Wilson je v bezvědomí. Sejde se se svým kamarádem Kindlerem a vypráví mu o tom, jak se změnil, stal se z něj věřící křesťan a chce po něm, aby udělal to samé a přiznal se. Kindler s tím ovšem nesouhlasí, a tak Meinikeho uškrtí a zakope do mělkého hrobu. Wilson se pustí do vyšetřování a vyslýchá Rankina, kterého zpočátku vůbec nepodezírá. Rodinný pes Longstreetových najde Meinikeho mrtvolu a Rankin jej otráví. Kindler se ke všemu přizná své manželce, která jej pořád miluje a chce jej chránit, dokud se od Wilsona nedozví, co byl její milovaný zač a jak se podílel na rozvoji myšlenky genocidy v nacistických koncentračních táborech. Děj poté dostane velmi rychlý spád a Wilson se snaží co může, aby bylo mrtvých co nejméně…Film s atmosférou maloměsta, do kterého přivítá neznámý cizinec, aby se sešel se starým známým, ze kterého se mezitím stal pan učitel, z něhož opravdu nešel dobrý pocit. Orson Welles jej zahrál naprosto dokonale a zvrácenost jeho povahy vystihnul skvěle. Mary byla opravdu kočka a Wilson se ukázal jako velmi schopný detektiv, kterému nic neunikne.

Tohle je můj první film Herculem Poirotem, detektivem, který jedná jako podivín a směje se na Vás, zatímco Vám opakuje, co jste řekli, udělali a jak Vás to spojuje s vraždou, kterou vyšetřuje. V úvodu filmu jsou ukázány výstřižky novin z případu únosu a vraždy Daisy Armstrongové, dcery bohatého plukovníka Hamishe Armstronga a jeho manželky Sonie. V prosinci 1935 cestuje Hercule Poirote slavným Orient Expressem z Istanbulu do Londýna, vlak je ovšem plný, a tak mu sežene ubytování jeho starý přítel Signor Bianchi. Cestujícími jsou sami slavní a bohatí lidé z Evropy a Ameriky. Během cesty se Poirot setká s americkým obchodníkem Samuelem Ratchettem, který jej chce zaměstnat jako svého bodyguarda, protože mu chodí výhružné dopisy. Poirot si ovšem vybírá co bude kdy pro koho dělat, protože už má své roky – tak to má být! V Jugoslávii je vlak zastaven sněhovou bouří, a tak musí cestující vydržet, než bude sníh odklizen. V noci probudí Poirota hlasité sténání z Ratchetova kupé, strojvedoucímu je však řečeno, že jsou to jen noční můry. Další den je však Ratchett nalezen mrtev a doktor odhalí, že byl mnohokrát bodnut. Poirote najde ohořelý fragment dopisu, ze kterého vyplývá, že Ratchett byl ve skutečnosti italský gangster Lanfranco Cassetti, který měl co dočinění s únosem a vraždou Daisy Armstrongové, ale zradil svého komplice a utekl ze země. Kromě batolete umřeli také jeho rodiče, nenarozená sestra a také služebná – takže se nejednalo o jednu, nýbrž o pět vražd. A tak se Hercule pouští do vyšetřování, dává dohromady velkou spoustu důkazů a vyplývá z nich, že vrah musel být mezi cestujícími. Vyslýchá jednotlivé cestující a dozvídá se o nich nové informace, které zapadají jako jednotlivé střípky do skládačky toho, jak se kdo z nich znal s zavražděným Cassettim a s rodinou Armstrongových. Při filmu se třeba se maximálně soustředit a držet tempo s velmi inteligentním detektivem, který je tak originální postavou, jakou jen mohla Agatha Christie vymyslet. Poirot umí být inteligentní, vtipný, pichlavý zároveň - to je něco, co většina lidí neumí. Nakonec tedy svolá všech 12 cestujících do kupé, zopakuje vše, co mu řekli, pak odhalí, jak mu ve skutečnosti lhali a především prokoukne to, že se všichni nějak znali s rodinou Armstrongových. 5 mrtvých, 12 bodných ran a 12 cestujících - to určitě není náhoda. Nakonec se Poirot s Bianchim musí rozhodnout, zda předají jugoslávské policii první scénář - že byl Cassetti zabit v rámci mafiánské odvety, nebo že to bylo jinak...

Jak může proboha někdo tvrdit, že skupina Mötley Crüe nemá žádné dobré písničky? Vždyť ještě teď mi jich hraje v hlavě minimálně pět, zatímco mé srdce je nakopávané dávkou noradrenalinu. Myslím si, že žádná kapela nepřevedla život ve stylu „sex, drogy, Rock’n’Roll“, než Mötley Crüe. Jejich zlatá éra byla především v 80. letech, kdy měli nejvíce energie a skládali ty nejlepší hity. Nejproblémovějším členem kapely je bezesporu baskytarista Nikki Sixx, původním jménem Frank Carlton Feranna Jr., a může za to jeho dětství a matka, která se věnovala hlavně sobě a zástupu chlapů než výchově svého syna. Proto také Nikki později upadl do těžké heroinové závislosti, málem umřel v sanitce a musel na odvykačku. Dalším členem je Tommy Lee, který se potkal s Nikkim po vystoupení jeho kapely ve slavném klubu Whisky a Go Go, během kterého došlo ke rvačce mezi Nikkim a zpěvákem. Tommy Lee naopak pochází z dobré rodiny a svých rodičů si velmi váží, proto nemohl snést, když jeho snoubenka říkala, že je jeho matka kráva poté, co jí jeho matka nazvala tím, čím je – groupie. Třetím do kapely je kytarista Mick Mars, jediný, který to má v hlavě úplně srovnané, nefetuje, nepíchá děvky, má respekt a úctu k lidem a životu, jelikož trpí akylózní spondylisou, kvůli které se jeho pružné klouby mění na tvrdý cement. Posledním členem kapely je blonďatý playboy Vince Neil, kolem kterého se celou dobu motají zástupy těch nejhezčích holek. Skupina si vydobude respekt tím, že se hned na prvním koncertu porve s nespokojeným divákem, který plivnul na Nikkiho. Manažerem kapely se stane tvrdý a nekompromisní Doc McShee, který musí během každého turné hlídat ty nevybouřené, zfetované a vypíchané bouřliváky, kteří demolují vybavení každého hotelu, ve kterém jsou ubytováni. Nikki Sixx musí být dokonce připoután k posteli. Skupina uzavře smlouvu s Electra Records, jejíchž producent Tom Zataut je vykulený zelenáč, kterému Nikki hned při prvním setkání opíchá přítelkyni. Speciální zmínku si rozhodně zaslouží Ozzy Osbourne a jeho scéna u bazénu, ve které šňupal mravence a lízal chcánky. Vzhledem k značné nevyzrálosti třech ze čtyř členů kapely dojde k tragické události – ožralý Vince způsobí nehodu, během které zemře bubeník kapely Hanoi Rocks. Mezi členy dochází ke sporům kvůli hudbě a drogám, Tommy z kapely na krátkou dobu odejde, a dokonce si nějakou dobu hledají nového zpěváka. Žádný strom neroste do nebe. Ovšem ten konec si mohli tvůrci odpustit, opravdu nemám potřebu se dívat ¾ filmu na kozy, kundy, čáry koksu, flašky s chlastem, injekční stříkačky s heroinem a poslouchat při tom energický glam rock, abych poslední ¼ filmu brečel kvůli Vincově malé dceři Skylar, která umírá na rakovinu a nelze jí pomoci. To byla podle mě podpásovka! Jinak mě nakonec trochu uklidnilo, že se hoši dali dohromady, nahráli další alba a dodnes vystupují – zažili si to, co běžná nula jako já nezažije ani během sta životů, a přesto jsou dodnes živí a zdraví. A další výhrada vůči tvůrcům filmu je, že členy kapely hráli takoví příliš mladí, měkcí a hezcí hošíci, zatímco ve skutečnosti to byli tvrdí a ostřílení týpci z 80. let…

Tento film se vydává ve stopách Města bohů? Nemyslím si, oproti tomu drasťáku to je jen takový slabý čajíček, protože tam nehoří lidé a nesekají se končetiny. Hlavní postavou tohoto snímku je Lucky Kunene, jihoafrický černoch, který se rozhodne žít si svůj johannesburský sen. Hned na začátku je zkrvavený Kunene, ležící na posteli, zatčen a odveden k policejnímu výslechu. A tak začne vyprávět svůj životní příběh mezi lety 1994-2007. Kunene vyrůstal se svým nejlepším kamarádem Zakesem, ale v tomto chudém černošském městě nemá šanci získat vzdělání. Setká se s protřelým zločincem Nazarethem, vypatlaným komoušem, kterého učili střílet z AK-47 v Moskvě. Nazareth se s Kunenem a Zakesem pustí do ozbrojených loupeží aut, a celkem jim to nese. Jednoho dne se rozhodnou vykrást obchod s elektronikou, ale na místo dorazí policie a je z toho brutální přestřelka. Nazareth je ve vězení a Kunene se Zakem utečou do Johannesburgu. Zde si Kunene vybuduje taxikářskou živnost ve čtvrti Hillbrow, ale to se konkurenci nelíbí a Kunene je unesen. Pak se rozhodne založit „Hillbrowský lidový bytový fond“, který zabírá zchátralé bytové domy, čistí je od feťáků a neplatičů, sníží obyvatelům nájem na polovinu a agresivně vyjednává s majiteli domů. Stane se z něj takový Robin Hood, nebo spíše „The Hoodlum of Hillbrow“. Jeho aktivity jsou trnem v oku detektiva Blakkie Swarta, který po něm tvrdě jde. Kunene se díky jednomu bílému feťákovi dostane k její krásné bílé sestře Leah Frienlander a dá to s ní dohromady. Do života mu však vstoupí také drogový dealer z Nigérie jménem Tony Ngu. Tony se pokouší být s Kunenem kamarád, ale ten nechce, aby mu v jeho zkonfiskovaných domech prodával drogy. Nazareth se dá dohromady s Nguem a tak je o problémy postaráno. Lucky Kunene chce vydělávat prachy, žít si v bohaté čtvrti se svou běloškou, ale detektiv jej při každé příležitosti vyfackuje a čeká na to, až jej bude moci konečně zatknout a obvinit. Kunene není rozhodně typický záporák, je to prostě člověk, který byl zformován prostředím a šel si za svým, protože v neutěšeném prostředí Johannesburgu, kde žijí chudí černoši ve slumech a bohatí běloši v maximálně střežených palácích, se dá zbohatnout jedině pomocí zločinu. Přesto se však snažil nezpůsobovat zbytečné krveprolití, když tedy pominu násilné vystěhovávání a vyvlastňování domů. Já jsem mu po většinu filmu fandil, protože všichni okolo něj byli mnohem větší zmrdi. Ve filmu je spousta akce, střílí se prakticky pořád, ale není to typický krvák, který by se vyžíval v násilí. Prostě ráj gangsterů.

Tobias Beecher will have his revenge on that sick nazi fuck Schellinger and drop some shit on his fucking face.

Tak tento seriál se HBO fakt kurva povedl! Nemá to absolutně žádnou chybu! Prostředí věznice s maximální ostrahou, dozorci, kteří se s vězni neserou a mezi nimi idealista a intelektuál McManus, který chce z věznice OZ udělat lepší místo, což se mu těžce nedaří. Mezitím si ovšem začne aférku s jednou kolegyní matkou samoživitelkou, která úplně neklapne a způsobí mu hodně problémů. Ve vězení funguje několik frakcí – hloupí negři, ještě hloupější Árijci, kteří rádi šoustají slabší kousky do prdele, mafiáni, zabývající se pašováním kokainu do vězení, hispánci, a především muslimové se svým vzdělaným a povzneseným reverendem Kareemem Saidem. Tento reverend působí jako moderátor násilí a napětí mezi muslimy, ale tichá voda břehy mele. Největší sympatie jsem měl dosud k nebohému Tobiasovi Beecherovi, kterého si hned po nástupu vzal pod svá křídla zkurvený nácek Vern Schellinger a vytetoval mu na prdel hákový kříž na znamení toho, že ho nyní bude do ní píchat. Další významnou postavou je Ir Ryan O’Reily, který byl ze začátku pohodář, pomáhající Tobiasovi překonat ponížení pomocí drog, ale postupně se z něj stává čím dál větší zmrd. Nejvíce pravdy se ovšem dozvíte od vypravěče Augusta Hilla, který hodně filozofuje o životě, předkládá známé citáty a se smíchem informuje o jednotlivých vězních a o tom, za co byli odsouzeni a na jak dlouho. V každém díle někdo zemře, v každém díle se stane něco fakt drsného, a hlavně se dozvíte hodně životních pravd. Tento seriál má prostě všechno, a to jsem zatím viděl jen sedm dílů z první řady!

Tento film je doslova ze života. Francouzský přistěhovalec Henri Boulanger pracuje 15 let pro londýnské vodárny, a vede nudný osamělý život v Londýně. Jednoho krásného dne si jej vedení povolá do kanceláře a sdělí mu, že je nutné snižovat stavy, jelikož vláda chce podnik privatizovat. Vedení mu tedy jasně sdělí, že je propuštěn na hodinu. Henri na tohle reaguje naprosto pochopitelným způsobem: koupí si třímetrové lano, a také hák na stěnu. Pokus oběsit se mu však nevyjde, a stejně tak to dopadne s pokusem zplynovat se v troubě. Tohle dokáže zkazit den. A tak se rozhodne využít služeb nájemných vrahů, ke kterým se dostane přes jeden bar. Sejde se s nimi a dá jim svou fotku a ujistí je, že si to nerozmyslí, a hlavně, aby to udělali rychle. Henri doma čeká na svého vraha, ale začne se nudit, a tak se vydá do hospody naproti. A zde se začne jeho život měnit. Setká se s prodavačkou růží Margaret, donutí jí si k němu přisednout, dá si pivo, cigáro a najednou si začne uvědomovat, že by vlastně chtěl žít, protože život není přece jen o ubíjející práci. Vrah se už ovšem věnuje svému úkolu a sleduje Henriho byt. Henri proto navštíví Margaret doma, řekne, že se do ní zamiloval a že by mu mohla vyzvednout věci. Vrah ji sleduje domů, ale dostane záchvat kašle. Vrah se ovšem brzy vrátí a navštíví Margaret v bytě, a tak musí oba uprchnout a pronajmout si hotelový pokoj, a mají spolu sex. Vrah má ovšem také osobní zdravotní problémy – má rakovinu plic a zbývají mu maximálně dva měsíce života. Henri se také připlete k loupeži v klenotnictví a lupiči se pokusí udělat z něj pachatele. Margaret chce přesvědčit vraha, aby svou práci odvolal, on ovšem odmítá, protože každý přece musí zemřít. Henri si najde novou práci ve francouzské hamburgrárně, a zde si jej najde samozřejmě také vrah. Nicméně, vrah to má už také za pár, a probudí se v něm jistá dávka lidskosti. Tento film je velice jednoduchý až minimalimastický, strohý, jsou v něm dvě hlavní postavy, které se pokoušejí bojovat se svým těžkým osudem s jistou dávkou odvahy a humoru. Hlavním poselstvím filmu je to, že láska a další radosti života dokáží člověka zbavit touhy zemřít a že pokud bezcitný vrah onemocní rakovinou a jeho život se chýlí ke konci, tak se v něm probudí jistá dávka lidskosti. Samozřejmě nechybí trocha násilí, střílení a umírání, ale to k životu také patří.

Velký flám? No, spíše by se tento filmek mohl jmenovat Velký útěk, jelikož v něm hlavní postavy utíkají z okupované Francie do „svobodné zóny“ s centrem ve Vichy. A bude to dlouhá, náročná a nebezpečná cesta, během které si užijí spoustu srandy. Film se odehrává ve válečném roce 1942, kdy se bombardér RAF zatoulá na Paříž a je sestřelen Němci. Posádka se před pádem dohodla, že se sejdou v tureckých lázních ve Velké pařížské mešitě. Jenom tři letci se však vyhnuli zajetí – Sir Reginald spadl do zoo, kde jej zachránil přátelský ošetřovatel, Peter Cunningham přistane na plošině malíře a natěrače Augustina Bouveta, a to přímo na dvorku s německou posádkou, a oběma se podaří přes německou střelbu utéct do loutkového divadla, které provozuje krásná blonďatá Juliette. Alan MacIntosh přistane v Opeře, kde diriguje pedantský až protivný hnidopich, Kapelmeister Stanislas Lefort. Německá armáda v čele s tlustým a brunátným majorem Achbachem. Nejprve se v lázních na základě pískání amerického popěvku sejdou Reginald s Lefortem a Bouvetem. V mistrově šatně se skrývá Alan, ale nakonec je odhalen Achbachem. Mistr musí na Achbachův rozkaz dirigovat koncert pro jednoho velitele SS. Pak je během vystoupení v opeře proveden atentát na velitele SS, a proto pomohou Lefortovi a ostatním utéct členové Résistánce. Juliette a Peter cestují vlakem do svobodné zóny, ale jsou odhaleni kvůli Peterově angličtině. Oba jsou převezeni na německé velitelství do Meursaultu. Reginald, Lefort, Bouvet a MacIntosh díky převlekům v německých uniformách utečou z Paříže a pomáhá jim jeptiška Marie-Odile, které před tím ukradnou zásoby s jídlem. Bouvet a Lefort se jako němečtí vojáci dostanou do hotelu, kde se ovšem setkají s Achbachem, který zde vyslýchá Cunninghama. Ti dva se v převlečení za hlídky chtějí dostat do svobodné zóny, ale jsou odhaleni. Reginald a MacIntosh mají být propašováni ve dvou sudech od vína, ale kvůli šilhajícímu německému vojákovi se dostanou do sklepa německého velitelství. Dirigent a natěrač jsou vyslýchání Achbachem, pokoušejí se získat co nejvíce času, a ve sklepě jsou zase piloti, kteří zapálí oheň, a díky chaosu se všem podaří utéct. Nakonec se dostanou do plachtařského klubu, pomocí automobilu roztlačí dva padáky a díky ohromnému množství štěstí se jim povede utéct Němcům do svobodné zóny. Ve filmu je všechno, co z něj dělá jednu z nejlepších francouzských komedií. Namyšlený dirigent říká natěrači, že jsou na jiné společenské úrovni, že mu nemá tykat, a také s ním celkem třikrát vyběhne. Angličtí piloti jsou zase sympatičtí a získají si náklonnost krásné Juliette, která se zase líbí natěračovi. Velitel Achbach působí spíše komicky než hrůzostrašně. Prostě si tam z té války dělají tak trochu prdel a působí to tak, že válka je vlastně v pohodě. Komické a akční scény střídají jedna druhou, aktéři mají často více štěstí než rozumu a divák tuší, že to všechno dobře dopadne. Nejvíce mě ovšem bavili dirigent a natěrač v německých uniformách, obklopeni německými vojáky, se kterými se snažili splynout pomocí lámané němčiny.