To nic, drahá

Tak jsem opravdu ráda, že jsem na film zašla v rámci levné neděle, protože v tomhle případě by mě plné vstupné dost mrzelo. Natahovaná napodobenina Stepfordských paniček, kde je většina dění opravdu přes kopírák, a tak jsem dvě hodiny jen čekala, v čem to bude oproti originálu jiné a zda tomu zvedne prestiž alespoň odlišná pointa. Pointa mi ale zase tak jiná nepřišla, ze židle mě nesundala a její natahování o další půlhodinu mě spíš řádně vydeptalo. Kdyby to byla necelou hoďku trvající epizoda Black Mirror, bylo by to stravitelnější. Už kvůli tomu, že by to člověk na gauči tu chvilku nějak vydržel a pak by si řekl: "Další variace na paničky, ok, dalo se, šup na další epizodu". Na dvě hodiny a kino je to ale slabota, kterou drží nad vodou jen Florence Pugh v hlavní roli. A když už se ta pointa ukáže, vymizí jakákoli motivace vidět znovu. (25.09.2022)

Vykradená hromádka civilních žánrových povídek, která klame tělem až do té míry, že odmítá odpovídat na vlastní otázky. V první třetině se objevuje tolik slepých uliček a nikam nevedoucích vějiček, že jsem do poslední vteřiny nechtěl věřit, že chce Olivia Wilde celý svět postavit na jediném zvratu. Hodnocení se tak z větší části opírá o božský talent Florence Pugh, která jen zvýšeným hlasem nebo lehkou grimasou zadupává planě křičícího Stylese nebo rozšafného Pineho do země. Režie nebo vizuál jsou až neoprávněně sebevědomé, což několik zbytečných linek v konečném dojmu umaže, ale ty nejviditelnější (letadlo, zemětřesení) ignorovat nelze. 50% (04.05.2023)

Olivia Wilde mě svojí tvorbou baví, je dravá, nápaditá, svěží, vizuálně zájímavá a poutavá, avšak je její tvorba bohužel nedotažená. Jsou tu za mě stejný problémy, jako u Booksmarts. Zajímavý myšlenky brouzdají po povrchu. Nejsou promyšlený, jak by bylo fajn. Nejsou dotažený, jak by bylo fajn. Když se člověk zamyslí více, nad tím, co se nám tu snaží Olivia předat za myšlenky, tak se to prostě lehe rozpadá a je to nejasný a zamlžený. Což je škoda, velká škoda. Ale co už, snad za sebou bude mít příště někoho, kdo to dokáže dotáhnout do finiše zdárněji. I tak ji na dále fandím a budu se těšit na další film, zatím jsem se vždy aspoň na té povrchní úrovni bavil, jen je tu vždy povzdech z promarněného potenciálu. 6,5/10! (28.11.2022)

Od filmu jsem čekal fakt hodně, Florence Pugh je moje možná už vůbec nejoblíbenější herečka, Harry Styles je mi sice jedno, ale Chrise Pina vždycky rád vidím. Olivia Wilde se už dlouho ztratila z mého dohledu; v Housovi je super, dál už pak jako herečka nepřesvědčila, nicméně ale budu rád, když zůstane před kamerou, ostatně s Booksmart sklidila celkem úspěchy. Zároveň miluju mysteriózní žánr, leč v Don't Worry Darling od prvního pohledu na nóbl čtvrť hned člověk tuší o co asi půjde a nemusí ani vědět, že se jedná o variaci na Stepfordské paničky. První polovina mě však bavila svou atmosférou, pak jsem se ale začal povážlivě nudit a s tím jak děj graduje mě film víc a víc ztrácel. Nakonec jsem si musel dát pauzu a zbytek dokoukat až pak, Takže za mě zklamání, čekal jsem více, i když samozřejmě své trumfy to má, zvláště ty zmíněné oné božské Florence. (28.10.2022)

Hodně zajímavý režijní počin od Olivie Wilde, který možná lehce zapadne. Už od začátku tam člověku něco nehraje. Časem toho začne přibývat. Vynikající Florence Pugh tu hraje šťastnou ženu Harryho Stylese v rádoby dokonalém světě 50. let. Ne všem se tu ale líbí, nebo tu jsou spokojení a svět začne mít trhliny. Film mi dost připomněly tyto dva filmy spoiler: Vesnici a 13. patro, konec spoileru. Podaří se naší hrdince přijít všemu na kloub a dostat se z této noční můry? Rozhodně mě to bavilo a nenudil jsem se. "Co děláte v práci?" (09.11.2022)