Kanárská spojka

Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný. (02.09.2015)

Tenhle film je samozřejmě možné (ba přímo nutné) bez dalšího odepsat, ale já jsem přesto byl jedním z těch (velmi) málo, kteří vydrželi v kině až do úplného konce, protože jsem pořád chtěl přijít na to, proč je ten film tak nesnesitelně špatný. Vždyť v něm hraje téměř celá tehdejší herecká elita a scenáristicky je vlastně celý sestaven z nepřerušeného toku gagů a fórů - ale ani jeden z nich nefunguje. Je to zajímavé i proto, že některé by nemusely být apriori úplně špatné, ale ta záplava těch debilních je dokonale neutralizuje a samozřejmě ten v podstatě stoprocentně reklamní způsob podání tomu také nedodává. Vlastně by šlo říci, že toto není celovečerní komedie, jak jsme na ně zvyklí, ale docela obyčejná televizní reklama, natažená na 118 minut. No a od televizní reklamy by opravdu jen blázen očekával kvalitní zábavu... (17.11.2018)

Kanárská spojka rozhodně není nejhorší český film, ale má několik obrovských chyb. Za prvé: Scénář je pekelně překombinovaný a kdyby se většina "zápletek" vyhodila (Manekýny,slovenská mafie, Michal Penk), filmu by to jen prospělo. Za druhé: Režisér Trajkov rozumí komedii asi jako já kvantové fyzice a většinu gagů přetahuje a zabíjí. Navíc herce tlačí do "komického" přehrávání , když více by bylo méně. Za třetí: Product placement je neohrabaný stejně jako režie. Zkusil jsem si film představit bez něj (stačilo by nahradit recept na becherovku čímkoli jiným cenným) a fungovalo by to třikrát lépe. Jenže pořád je tu spousta dobrých nápadu a docela originálních gagů (vozíček, sebevražedkyně). Kupodivu i Penk, kterého jsem měl za kýčaře, složil pro film vcelku slušnou písničku. Kanárská spojka je sice nepříliš vydařená ale v naší kotlině poměrně originální komedie a narozdíl od Soukopových veleděl jsem si u ní nepřišel nikdy trapně. 30% ale vzhledem k ostatním hodnocením zaokrouhleno nahoru (13.09.2007)

Ideální na bolení hlavy, ani Becherovka nepomůže… Ivo Trajkov natočil asi vůbec nejabsurdnější počin devadesátých let. Nepochopím asi nikdy, co přesně chtěl říct, ale jisté znaky jsou čitelné. Pod mixem žánrů se skrývá parodie na westerny či gangsterky (s gore efekty!), prostředí se střídají podobně nerytmicky jako v moderních amerických parodiích a především zcela nerespektují jakýkoli koncept. Trajkov si pro legraci nahodil asi pět zápletek, jenže s nimi vůbec nehýbe a veškerý „posun“ souvisí s neustálým přeskupováním postav ve smyslu -> před minutou byl s tím, za minutu s nepřítelem, za další s nepřítelem nepřítele. Musel to být zábavný přístup během fáze natáčení, protože scénář evidentně NEBYL, jenže tak velký tvůrce debutující Trajkov není, aby tím zabavil dvě hodiny, a nekonečné zvraty ve stylu Lipského „Joea“ se neskutečně znechutí. Parodování klišé (romantických, hudebních manýr) je pak možná přesné, ale neuvěřitelně toporné. Často pro přehrávání herců (Rodenův pláč Trajkov žene až k nesnesení), často pro celkovou tvůrčí neschopnost. Přitom je filmu škoda. Kanárská spojka je místy silně sebereflexivní a ironická (přiznává, že je blbá...), když třeba poslíček z novinami vyvolává „Roden už nebude hrát s Trajkovem“ či když slyšíte zprávu o zdrcující kritice Kanárské spojky v televizi (!), vidíte možnosti. Navíc tento mladý tvůrce určitě není neznalý, výchozí záběr se točí kolem odkazů k Lawrencovi z Arábie a v jedné scéně je dokonce vtipně uvozen („To je Don Omar či Rudolph Valentino?“), přičemž Trajkov inscenuje jakoby němý záběr s velkým důvtipem. Snesitelné je i Kopeckého adorování Al Caponeho či slovenské vsuvky ve stylu „všetko má koreně u nás na Dunaji“. Jenže každá drobná perlička zapadá při vzpomínce na zbytek, v němž je Kopeckého a jiných matadorů málo, zatímco trapný Táborský s přehánějícím Rodenem dominují. Ke konci je to tak strašná křeč a trapnost (+ nechutnost za scénu u Nuseláku), že chuť na panáka Becherovky spolehlivě zapudí. Tak zpotvořený experiment se nevidí často, je to k nepochopení. Vzhledem k taktnímu mlčení by mě ani nepřekvapila kultovnost „spojky“ po letech. A pokud ne toto, tak Roden má v záloze podobně obskurní Massebu (nebo to bude Don Gio?), jak vidět, velké množství pochybných děl čeká na „objevení“. Připíjím na zdraví, budoucí fanoušci…! (03.12.2005)

O co v tehle"komedii"jde,asi hned tak nejaky divak nepochopi.Obavam se,ze to nevedel ani scenarista a reziser.Film se potaci na hranici absurdnosti a jakesi cerne komedie od nicehoi k nicemu a vznikl jen kvuli tomu,aby mel clovek srovnani a vazil si opravdu dobrych filmu v pravem slova smyslu.No,tenhle mezi ne opravdu nepatri a davam mu za to cistou nulu. (05.12.2010)