So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Slušné zfilmování neuvěřitelného příběhu o člověku, který po útěku z gulagu putuval za svoji rodinou tři roky a ušel přes 14 000 kilometrů. Nechce se ani věřit, že příběh je podle skutečné události i když samozřejmě filmaři udělají své a místy je film trochu přitažený za vlasy. Po dlouhé době jsem viděl pěkný německý film, kde hlavní představitel předvádí hodně dobrý výkon a u kterého budete fandit do posledního okamžiku. Moc nechybí a mohlo to být i pět hvězdiček..... ()
,,NA VÁNOCE JSEM ZPÁTKY !".... /// Útrapy války nás minou, místo toho sledujeme cestu válečných zajatců, odsouzených na spoustu let nucených prací v Gulagu. Zde nejsou třeba žádné stráže ani strážní věže. A protože sliby se mají plnit, vydá se vězeň Forell napříč Sibiří k domovu. Aby jste takovou cestu zvládli, musíte mít nejen teplé oblečení, pořádné boty a kompas, ale hlavně štěstí. SPOUSTU ŠTĚSTÍ! Zajímavé vyprávění, které jistě chytne a ukáže místa, kam se zřejmě nikdy nepodíváte. Bohužel to trošku ,,shodil" konec. Ale určitě tenhle film doporučuju ! ()
Rozhodně zajímavý počin o nezdolném lidském odhodlání a touze po životě ("žádné utrpení není věčné"), který ovšem rozmělnila jeho vlastní mamutí délka, ideová nevyváženost obsažená ve formální výpovědi a pár vyloženě stupidních okamžiků a za vlasy přitažených scén. Fortelní " a jéje" je zakopané hlavně v infantilním zakončení, které celou Forellovu anabázi nakoplo do neskutečně uslzených a na city útočících výšin made by Továrna na sny. Podobně kolísavých kvalit jsou po celou natahovanou stopáž i hudba, scénář a kamera. Na jazyk se mi tedy dere otázka: Kde je to pověstné německé lpění na přesnosti? Neubráním se pocitu, že mohlo být skutečně mnohem lépe... 3,5* ()
....ťažký film - pre mňa -komu držať palce ? tomu nemeckému dôstojníkovi čo bojoval za fašistické Nemecko? alebo viťazom- predstaviteľom Sovietskej moci - dozorcom v gulagu? ťažká otázka ...podľa mňa :mali ostať všetci zajatci tam ,kde obete z obci Lidice,Ležáky,Kľak,Ostrý Grúň ...aj oni mali rodiny - fakt sorry ,ale nebudem fandiť wehrmachtu . ()
Je až neuvěřitelné, jak silné může být lidské odhodlání. O tom je právě tento film. Přesto, že téma je dost podobné, jako v Útěku ze Sibiře, přišlo mi to o něco lepší, protože je to drsnější a surovější. Německý důstojník si odpykává svůj trest nucených prací na Kamčatce. Protože se mu ale vidina takového života moc nezamlouvá, rozhodne se odtamtud utéct. Na cestě ho čeká spousta překážek a to jak přírodních, tak lidských. Ve filmu se často střídají roční období a on putuje stále dál. Nikdy by se asi tak daleko nedostal bez pomoci několika vlídných lidí. Po cestě poznáváme různé, tehdy sovětské lokace. Celou dobu je mu v patách hlavní bachař z onoho gulagu, který je neoblomný. Dostane se domů? "Proč mi pomáháte?" ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Film je inspirován skutečnou událostí. (StrYke)
- Dozorci v lágru používají samopaly typu PPŠ-41 Špagin a PPS-43. (Octopus6.1)
- Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“. (Dragoni)
Reklama