Země

Natáčení v éře covidu nasměrovalo některé tvůrce správným směrem. Tentokrát odešla z civilizace Robin Wright. Její uprchlice do divočiny toho sice moc nenamluví, ale kdo něco zažil, ten jistě chápe. Hlavní roli si tak v klidu převzala matka příroda. Jen to umělé ždímání emocí na úplný závěr bylo už zbytečné. (29.06.2023)

Krásná, dramatická jednohubka. Osud ji připravil o to nejcennější. Díky veliké psychické bolesti a trápení ztratila vůli žít. A tak se utrápená žena rozhodne uniknout do divočiny. Bez jakýchkoliv dovedností o přežití se ocitá v přírodě. Neumí lovit, neumí pěstovat, neumí se ubránit před zvěří, nemá dostatečné zásoby na zimu atd. Těžký začátek se však časem otočí, když potká někoho, kdo ji může pomoci se základními survival dovednostmi. Žena se časem vše naučí a začne žít v přírodě a po svém l. Bolest ji stále pronásleduje a nezbývá než se s ní smířit. Nakonec zjistí, že musí žít dál. (22.06.2023)

poměrně zajímavý film  o útěku před bolestí a vlastně tak nějak je to i o sebebičování.Edee si musí podstoupit tu svoji Kalvárii aby se vykoupila z toho ,co měla hluboko uvnitř a potřebovala to dostat ven.Wright si film sama režírovala takže si roli zahrála podle svého.Připomělo mi to vzdáleně miniseriál Mare z Eastownu kde podobně pracovala Kate Winslet.Z obou filmů jsem měla stejný spokojený pocit (20.12.2021)

„Co cítíte?“ - „Cítím, že je pro mě těžké být mezi lidmi, protože chtějí, aby mi bylo líp.“ - „Takže nejste schopná sdílet své pocity s ostatními lidmi?“ - „Zkoušela jsem to, ale pak jsem si říkala, proč bych to měla dělat, proč bych to měla chtít s kýmkoliv sdílet? Stejně mi nepomůžou.“ Zdrcená žena z města, která se nedokáže vyrovnat s obrovskou životní tragédií, se uchýlí do přírody, daleko od lidí, aby znovu nalezla rovnováhu a snad i nový smysl života. Jenže vyrovnávání se se ztrátou a samotou je jedna věc, přežívání v opuštěném srubu uprostřed krásné, ale drsné přírody druhá…Fungovalo to na mě. Bavilo mě sledovat Edee procházející si nesnázemi, které nekorespondují s pohodlným životem ve města, a přitom řešící si vlastní démony. Ani na chvíli mě to nenudilo, a to i navzdory pomalému tempu a jisté míře předvídatelnosti (ta tu ovšem nijak nepřekáží). Závěr už pak byl trochu na hraně, ale vzhledem k předešlému jsem z něho zklamán nebyl, chápal jsem ho stejně jako Edee. Tento celovečerní režijní debut bude ode mě za solidní 4*. (07.03.2021)

Natočeno to bylo pěkně, což o to, ale většinou to takhle nefunguje (sama to v záchvatu deprese uznává). Většina žen v podobných případech použije půdu a konopné lano (i když jsem znal jednu, která použila předsíň a drát). Tahle se rozhodla "umřít na divočinu" a jen náhodou se jí to nepovedlo. Ovšem málo uvěřitelný není pro mě jen začátek, ale i konec: vyrovnaná žena středního věku. Teď už nemá koho, s nímž my si mohla trochu popovídat, samozřejmě jen trochu; třeba: to jsem ho picla mezi voči, tos nečekal, co? Já mám dřevo nadělané na dva roky, a co mi chybí na potravinách, dokoupím v kauflandu. Proto snad mi film přinesl více pochyb než optimismu, i když USA je zemí velkých možností: vydupat z horské půdy tak krásnou zelenimu na záhoně ozdobeným plůtkem, kterého si medvěd ani nevšimne, to je množné jen v této zaslíbene zemi. (12.01.2022)