Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byli jako šelmy, které neznají slitování... Nevada, 1885. Kovbojové Gil Carter a Art Croft společně přijíždějí do malého města právě v okamžiku, kdy obyvatele vzruší zpráva, že někdo zabil farmáře Larryho Kinkaida a ukradl jeho dobytek. Protože šerif není přítomen, rozhodnou se někteří muži, že zákon vezmou do svých rukou. Jsou přitom přesvědčeni, že pachatelé činu nepatří mezi zdejší osadníky. Do čela skupiny pátrající v okolí po vrazích, se postaví bývalý vůdce jižanské armády, major Tetley, který nehodlá mít s nikým žádné slitování. K nim se nakonec připojují také Gil a Art, přestože mají odlišný názor… Příběh zpochybňující právo na lynčování plný emocí a násilí neopakovatelným způsobem natočil režisér William A. Wellman (Zrodila se hvězda, Žluté nebe). Jeho western je dodnes považován za mistrovské dílo, děj je doslova nabitý akcí, přitom nenabízí idylický pohled, zdůrazňuje morální otázky a odlišnost názorů jednotlivých postav. V uchopení tématu i jeho zpracování předběhl dobu, kdy vznikl. Velkou zásluhu na jeho působivosti a dynamičnosti nesporně má také legendární kameraman Arthur C. Miller. Postavu čestně a morálně uvažujícího Gila hraje Henry Fonda, Anthony Quinn ztvárnil roli nezkrotného Mexičana Juana Martíneze a Dana Andrews vytvořil nezapomenutelnou úlohu Donalda Martina. (Česká televize)

(více)

Recenze (79)

Matty 

všechny recenze uživatele

Mám rád soudní dramata jako Dvanáct rozhněvaných mužů nebo Kdo seje vítr, která se obvykle přes kupu kvalitních dialogů doberou pointy hodné zamyšlení. Jízda do Ox-Bow sice není situována přímo do soudní síně, ale svou strukturou má k výše uvedeným filmům blízko. V jiném westernu by pověšení vrahů a zlodějů dobytka nikdo neřešil, tento však dává prostor morálnímu aspektu věci. Samozvaný soudní tribunál (v němž mají hlavní slovo stejně ti hlasitější) nechce spravedlnost, chce trest. Dav lačnící po krvi jedinec zastavit nedokáže. Dialogy nejsou napsány přímo mistrovsky, ale zvolené situace dobře demonstrují mravní poklesky lidí, kteří jsou zrovna na koni (třeba i doslovně). Výsledný dojem kazí doslovnost závěru, podtrhujícího trpký vzkaz pro všechny, kteří by se snad rozhodli vzít spravedlnost do vlastních rukou: vykonáním rozsudku nic nekončí, naopak může být začátkem vašeho pozvolného konce. 85% ()

InJo 

všechny recenze uživatele

V době vzniku myšlenkově možná hodně progresivní, v současnosti ovšem neuvěřitelně průhledný film. Jedna velká teze, kterou jakmile prokouknete (což musí snadno zvládnout každý alespoň trochu bystrý divák), budete se do konce už jen nudit. Popřípadě (naivně a zbytečně) doufat, že v závěru dojde na nějakou překvapivou a sofistikovanou pointu. V takovém případě budete zklamáni a otráveni ještě o dost víc... ()

Reklama

pepo 

všechny recenze uživatele

12 rozhnevanych kovbojov na Ceste slavy divokym zapadom. Lumeta to propomina pribehom, Kubricka atmosferou bezmocnosti. Nie je to typicky western, ale skor sudna psychologicka drama. Ak niekomu dojde pointa pred jej vypovedanim, je to o to silnejsie. Herci na cele s Fondom vynikajuci, vypovedna hodnota silna, film aj vdaka dlzke velmi svizny. 9/10 ()

Mol 

všechny recenze uživatele

Dvanáct rozhněvaných můžu - verze, divoký západ. Fonda tady toho prostoru moc nemá a scéna, kde potká svou rozkošnou Rose, vlastně byla ve filmu zbytečná, protože to nemělo na příběh vůbec žádnej vliv, ale rozhodně mě pobavila scénka, když přišli do baru a barman se jich ptá: "Co si dáte? Whiskey?" - "Co máš?" - "Whiskey." ()

Klajnik 

všechny recenze uživatele

O Ox-Bow se mluví jako o westernových Dvanácti Rozhněvaných Mužích. Je to na místě kvůli podobnému námětu, ale bohužel to nejde tak do hloubky, nemá to tak kvalitně napsané postavy a celkově to není tak dějově úderné. Úplně bezduché to však také není a čistá stopáž má jen nějakých 70 minut. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (16)

  • Když byl Henry Fonda malý kluk, vzal ho otec na náměstí do města Omaha, kde spatřil lynčovaného muže. Když se malý Henry ptal otce co to s ním má společného odpověděl: „Lynčování je záležitost kohokoliv, kdo jde kolem.“ Fonda se poté zasloužil o to, že tato věta byla napsána do scénáře. (Kulmon)
  • Henry Fonda bol vo všeobecnosti nešťastný z kvality filmov, natáčaných počas kontraktu so spoločnosťou 20th Century Fox. Len v prípade dvoch filmov z tohto obdobia vyjadroval svoju spokojnosť s účinkovaním v nich. Okrem The Ox-Bow Incident to bola aj snímka The Grapes of Wrath (1940). (beso74)
  • Henry Fonda považoval tento film za jeden z jeho nejoblíbenějších. (Mol)

Reklama

Reklama