Pozadí událostí (E02)

Strašně se těším na zítřejší Případy 1. oddělení, kde jsou policajti uvěřitelní a pátrají co nejblíže reálným vyšetřovacím postupům, a ne že se třikrát za díl potřebují shrnout to, co už si předtím několikrát řekli a ty řeči nikam nevedou, spíše to vypadá, jako by dostali herci pokyn improvizovat na téma, co si asi tak ti policisté mezi sebou mohou říkat. Jinak došlo na má slova u komentáře k minulému dílu - lesbická rodina hlavní vyšetřovatelky je pohodová, bez konfliktů, všichni se mají rádi a jsou k sobě vstřícní, prostě idylka oproti těm fuj fuj heterosexuálním manželstvím. Jinak děj se nikam nepohnul. Btw si myslím, že vrahem je ten plešatý klíčník. (18.09.2022)

Druhý díl úspěšně navazuje, tam kde skončil první. Tedy pádem o propasti klišé, které prezentují jednotlivé postavy, jako např. netalentovaná feministická umělkyně (mimochodem, kde tu ženskou vyhrabali, hrát fakt neumí a ani ta hudba se mi nelíbí), vztahově nevyrovnaný umělec, detektivní dvojice, jenž diváka svým nudným a přitom dosti chaotickým způsobem vyšetřování uspí spolehlivěji, než rohypnol. Herci jenž hrají role, jenž hrají role, což má vést k napětí, co se skrývá za onou pomyslnou maskou hlavních ahtérů, ale zpracováno je to tak podivně, že diváka to vlastně ani moc nezajímá.  Vzhledem k tomu, že se detektivní zápletka není to hlavní, měl by si divák z zavražděné vytvořit nějaký vztah, to ale neměl šanci stihnout a ani následující sled událostí, mu to neumožnil. Tudíž je úplně jedno, kdo je vrah, protože to diváka vlastně ani moc nezajímá. Zatím co první díl se moh opřít o velmi dobré řemeslné zpracování stránku a kvalitní herecké výkony, v díle druhém, jako by herci neměli moc co hrát a nebo nevěděli, co mají hrát. Je to docela škoda.  uvidíme, zda se to alespoň nějak rozjede, nebo se to utopí v nudném žvanění a prázných pózách. (19.09.2022)

Po odvysílání se rozpoutala očekávaná debata, kdy část novinářů (Alarm, Fila atd.) i diváků zastává stanovisko, že portrétovat vztah učitele s žákyní na VŠ jako běžný vztah (nikoli zneužívání) je špatně. Což je samozřejmě něco zcela jiného, než zda je to v reálném světě špatné. Jenomže tohle není instruktážní video, jak se mají chovat kantoři na VŠ. Tvůrci by se neměli řídit tím, co je etické. Film nemá vychovávat. To se znovu dostáváme zpět do ideového myšlení 50. let, kdy se režisérům diktovalo, co mají točit. Ale to je nuda a slepá ulička. Filmaři si mají právo zvolit vlastní optiku: pedagog-predátor, pedagog sveden femme fatale…prostě to, co je zrovna zajímá. Divák pak zatleská, nebo přepne kanál. Kritik, který tlačí na tvůrce, aby zvolili optiku, kterou chce, není kritik, ale politický aktivista. Chci, aby mi tvůrci představili svoji vizi. Co si myslí redaktoři Alarmu a Fila už dávno vím a nezajímá mě to, protože jsou zaseklí ve své bublině a nic zajímavého do debaty nepřináší. Druhý díl: V pořádku, vyšetřování probíhá, možná byl tento díl moc na jistotu, chyběly pasáže, které by uchvátily. Stále nevíme, kdo je vrah, takže nelze hodnotit zápletku. Marta Issová je výborná. Paradoxně se mi líbilo i výtvarné umění Katarzie, ačkoliv předpokládám, že scenáristé to asi mysleli jako parodii na aktivistické umění. Ale mě to bavilo a klidně bych na takovou vernisáž zašel. :-) (18.09.2022)

Pro mě film stojí a padá na perfektním výkonu Marthy Issové (škoda že až od druhého dílu). Jinak snad ještě dobře vykreslená hysterická genderová korektnost ve vztazích na vysoké škole, kterou vyvolává nově zvolená děkanka. Kriminální zápletka není až tak podstatná, ale sehraje také důležitou roli katalyzátoru ve vztazích mezi členy olomoucké pátračky. (09.10.2022)

Zatímco Havelka doma „zahlazuje“ stopy noční rozkoše, na fakultě startuje vyšetřování vraždy. A Univerzita Palackého v Olomouci má problém. Jasně, ambiciózní vyšetřovatelka Martha Issová řeší při sdělování tragické události rodičům soukromé hovory a její šéf na jejich křesle „cvičí“ s bolestivými zády, jinak to ale má spád a třeba slovní přestřelky mezi Havelkou a dalším detektivem Tomášem Bambuškem jsou za mě fajn – dialogově i herecky. Tip na vraha mám a asi se nespletu. Ovšem samotné vyšetřování zločinu je jen záminkou k tomu, aby si autoři mohli hrát s komplikovanějšími mezilidskými vztahy. Zároveň se začínají vyskytovat následky kroků upjaté děkanky (samozřejmě netvrdím, že české akademické prostředí je v téhle otázce zdravé jak řípa), která hodlá potírat vztahy mezi pedagogy a studentstvem. Naštěstí pryč (ale ještě se vrátí) je špatně napsaná a zahraná postava manželky hlavního hrdiny (Katarzia to schytává oprávněně), navíc odskoky do pražského ateliéru vyznívají rušivé. Tak nízké hodnocení se mi nicméně zdá přehnané, možná i proto jdu o hvězdu výš. (05.12.2022)