Okupace

Tak jistě. Když to postavíte vedle libovolného rektálního výtěru tuzemských bulvárních žump pro pásové dělnice a závodní lopatisty posledních let, může to na první pohled vyvolat dojem, jako byste si po Blbým a blbějším pustili něco od Skorsisiny. Ovšem na ten druhý zjistíte, že se jedná o veskrze průměrnou, námětově vytěženou a kýčovitou divadelní jednoaktovku s poměrně nudným dějem a ohraně kokotskou pointou, kde u každého dialogu máte dojem, že už jste jej někdy někde několikrát slyšeli, kde jakoukoliv gradaci sežral snaživě přitroublý a dost natahovaný art a kde hmota nevybíravě vyprcala ducha do prdele. Bez gelu! Způsobená příkoří však alespoň částečně vynahradil dobře zvolený a solidně povoděný spolek hodně zdatných kašparů včele s úžasným a vynikajícím Pechlátem. Bylo vskutku osvěžující až radostné nemuset zase jednou čumět na všechny ty přiblble se pitvořící Langoše, Hřebíčkové, Vávrové, Krajče, Prachaře či jiné papínky nebo otylými padesátkami protěžované juniory zcela bez talentu a další zaprodané prostituty(tky) s jedinou univerzální polohou, co by pro prachy, světla reflektorů či popularitu mezi hovnocucáři před kamerou s radostí vykouřili i notně uleželého bezďáka. (21.01.2022)

Normalizační Vyšší princip propasírovaný postmoderním artovým mlejnkem na umění. V tomhle národě je bohužel i odboj proti okupantům tragikomická absurdní fraška... Má to divadelní charakter, je to experimentální, je to odvážné, je to sžíravé, ale stejně bych místo toho raději viděl zfilmovaný příběh bratrů Mašínů, Vladimíra Hučína nebo třeba Pravomila Raichla! Každopádně zajímavý debut, který lze ocenit především za to, že chce být výrazně jiný než drtivá většina současné unifikované české kinematografie... (20.01.2022)

Keď sa človek dobre napije, tak aj odboj proti okupantom zorganizuje. Pokiaľ si pomôže fašistami. Teda v divadle a toto je čisto divadelný film. S dobrými divadelnými výkonmi, ale tie mi až tak celkom nestačili pri trochu jednoduchom príbehu. Trochu divná hudba, až mám z toho trošku zmiešané pocity. (19.06.2023)

Okupace a Chyby hodnotím jako dva nejlepší české filmové počiny za rok 2021. Originálni pojetí, krásně nasnímané, zahrané, perfektně obsazené, trefné, ironické, zábavné a co si budem vykládat, jelikož jde o zrcadlo charakterů, smutné. Film o hrdinství na divadle velmi chválím, ono to nebude pro každého, to ne, na tohle se ale rád podívá divák, který rád divadlo, konverzačky, podobenství a originální prezentaci. A ještě dodám, že ačkoli jsme už něco z toho někde možná viděli, celkově působí Okupace jako svěží vánek v prapodivně těžkopádných, pořád stejných žabincích našeho filmu. Natočeno evidentně s lehkostí a chutí, Tonička skvělá, Martin Pechlát momentálně vede v mém osobním oku na českého herce roku, Otakar Brousek s přehazovačkou a brutální kravatou vystřihl cosi snad ještě lepšího než Pepíček Somr v časech své největší slávy, Cyril Dobrý- výborný a Tomáš taky skvěle. SSáka neznám, rusáka taky ne. Ale už znám. Výborní. :) Tohle bylo moc fajn a pochválím, kromě scénáře, kamery, režie i výborně zvolenou hudbu. Ačkoli z jiného století a jiného ranku, logicky člověk pomyslel na Ucho nebo Pštrosí večierok. Ode mě uznání. (06.01.2022)

Dobrý.... ale škoda těch školáckých chyb ve výpravě. Pokud se děj odehrává v osmašedesátém roce během okupace naší republiky nemohl mít ředitel v peněžence dvacetikoruny vydané roku 1971 a stejně tak nemohl v kulturním domě viset plakát na divadelní představení Adrianina nit s datem premiéry 7.7.1977...že by pokus či záměr o nadčasovost? (01.03.2022)