Velká země

Ukázka netradičního anti-westernu, v němž hlavní hrdina McKay bojuje proti násilí nenásilím a vůbec nechce střílet. Navzdory převažujícím chválám na tento slavný film musím konstatovat rozčarování - příliš zdlouhavé (téměř tři hodiny!), konverzační; nemám tyhle psychologizující pokusy ve westernu vůbec rád. Většinou nejsou nijak hluboké a za moc nestojí, takže je to spíše nuda. Láska, čest, statečnost, vnitřní boj, obětavost, zbabělost - to vše se dá vyjádřit mnohem kratšími náznaky, a nikoliv na úkor akce a napětí. Jinak nádherná krajina a hezká westernová hudba, "pan" herec Gregory Peck. Za to jsou ty hvězdičky... (27.02.2008)

Tyhle stary westerny me nezajimaj, v podstate az na par vyjimek me ani westernovej zanr nijak nebere a herce, kteri tu vystupuji, taky nak zvlast nemusim, takze jedinej duvod, proc sem film pustil, bylo vysoke hodnoceni. A musim souhasit s vetsinou, je to naprosto dokonaly. Delka mi vubec nevadila, ac se obcas nic nedeje, film hezky plyne a nenudi a Gregory Peck proste nema chybu. Takze muzu v klidu tenhle film zaradit mezi me dalsi oblibene ve westernovem zanru. (20.07.2006)

William Wyler opět nezklamal, ve Velké zemi se prolíná fascinace krajinou, chlapská čest a skromnost a narazíme tu i na kritiku soudobých poměrů. A rozhodně tu neplatí, že když se dva perou, třetí se směje, ale naopak trpí všichni. Rozmáchlé a nikam nespěchající westerny mám moc rád, tenhle je navíc podpořen vynikajícím ústředním hudebním motivem a oporu si našel i ve všech hercích (věčná sláva Gregory Peckovi!) Jeden z nejlepších "true-american" westernů. (21.06.2010)

Další neprůstřelná klasika, která mi nepochopitelně dlouho unikala a na jejíž popsání tyhle uživatelské formáty zdaleka nestačí. Opět je obdivuhodné, jak Wyler s relativní jednoduchostí hovoří obrazem a nechává vyprávět ani ne slova, jakožto spíše činy a jejich následky. Mezi skupinou ústředních postav jsou poměrně jasně rozdané karty, směřující k nevyhnutelnému konfliktu ve stylu klasických westernů, ale přítomnost nového věku gentlemanů v osobě námořníka Gregory Pecka s nimi nepředvídatelně zamíchává. Na úrovni tématu tak trpělivě dochází ke střetu cti(žádostivosti) a morálky, reprezentovaném hned na několika úrovních - jednak ve zmíněné osobě námořníka McKaye, jenž v průběhu vykonává čestné hrdinské činy vždy v utajení, neboť se neslučují s jeho morálkou (jsou totiž otázkou cti jen pro drsné muže divokého západu); jednak u loajálního majorova pohůnka Leeche, jemuž jde primárně o čest a McKayova morální spravedlnost na něj začne dopadat až po jejich tajné a smluvené rvačce; jednak u "nepřátelského" vůdce Hannasseyho, který má silně vštípené oba kodexy a jako drsný kovboj v závěru dokáže rozpoznat, že časy se mění a že je nutné vyřešit dlouho bobtnající konflikt čestně i morálně vůči okolí (a velký vliv na něj samozřejmě má aktivní šedá eminence McKay). To vše se sbíhá do nadčasové výpovědi o pronikání různých kulturních a kodexových epoch, a divák tak pohodlně sleduje zdánlivě tradiční western s tradičně rozhozenými rolemi a konflikty, který ale morálku a čest divokého západu od počátku podemlívá. A s tím ostatně souvisí i neočekávané volby na úrovni stylu, kdy Willer ty tradiční westernové motivy jako honička na koních, pěstní souboj či závěrečný duel ukazuje z velké vzdálenosti, aby podpořil jejich demýtizaci, popřípadě je před divákem skryje úplně (zmlácení ve stodole). Dodnes dokonalá ukázka toho, jak umí hollywoodský příběh vyprávět to, co se od něj očekává, a současně to celé jen tak mimochodem (ale naprosto uvědoměle a promyšleně) mezi řádky shazovat. Tenkrát na západě to možná dělá ještě lépe a revolučněji (také vzniklo v odlišné umělecké etapě), ale Velká země je jako klasičtější případ žánrového vzepření neméně fascinující. 90% (31.10.2020)

Dle mého je tento film ucelenou encyklopedií westernových klišé. Hlavní hrdina je čestný, spravedlivý, sympatický rek, lumpové jsou řádně lumpoidní, pomýlení pochopí, kde je jejich správná strana a vše přenáramně dobře dopadne. Určitě je to zábavnější povzbuzení řadového občanstva, když kouká na Pecka, jenž se se šarmem sune k nejšťastnějšímu ze šťastných konců, než koukat na kohokoliv jiného, kterak bojuje o zrno, či roztáčí frézku, svou krasavici. Ale umělecky to má stejnou hodnotu. A hlavně ty socialistické agitky byly o hodinu kratší. (07.07.2020)