SOLOM.

Netflix opět cílil především na mladší diváky a nabídl jim další rodinnou „hororovou“ komedii. Na rozdíl od mnoha jiných se jim tady podařilo natočit vcelku snesitelnou podívanou, ve které je k vidění i několik opravdu povedených humorných situací, dobré herecké výkony hlavních představitelů i slušné a děsivé „dekorace“. Člověk se ani moc nenudí, je tu dostatek akce i soubojů s oživlými halloweenskými figurínami (pavouci, zombie, kostlivci, ježibaby, klauni atd…).    Nečekejte však žádné litry krve ani gore, tohle bylo vážně natočené hlavně pro děcka. Takže se musíte obejít bez obojího. Jednotlivé bitky jsou i tak natočeny vcelku obstojně, humorné souboje zvláště pak s motorovou pilou a týmem fotbalových kostlivců či děsivými klauny ozbrojenými sekyrami a mačetou, patří k tomu nejlepšímu, co nám tento film nabídl. Nelze přehlédnout ani spoustu narážek na známé filmy či pár povedených hlášek.    Marlon Wayans byl asi hlavním lákadlem a předvedl vcelku obstojný výkon. Špatně si však nevedla ani jeho filmová dcera Priah Ferguson. Tato dvojice také dostala nejvíce prostoru a času před kamerou. To Kelly Rowland je možná úspěšná zpěvačka a oblíbená porotkyně v několika talentových pořadech, ale s její hereckou dráhou už je to trochu horší. V nejhorším si pomůže ukázáním prsou, jako tomu bylo v nejnovějším filmu Mea Culpa (2024), ale tady neukázala ani je. Prokletí městečka Bridge Hollow však i tak hodnotím jako průměrnou podívanou, která rozhodně neurazí, ale ani zrovna dvakrát nenadchne. Podívat se však na tento film určitě dá.

Některé starší filmy (komedie) ve kterých se objevil Adam Sandler, patří mezi moje oblíbené a dá se říci, že tenhle herec patří taky mezi moje oblíbenější. Tímto kouskem pro Netflix si však svůj kredit moc nezvýšil. Nenazval bych to přímo nepovedenou záležitostí, ale už jsem viděl mnohem lepší filmy, ve kterých se objevil nebo na samotné téma Halloween. A nepomohl tomu ani fakt, že se tu protáhla celá řada známých tváří (Liotta, Buscemi, Schneider, Shaquille O'Neal, Kevin James či Ben Stiller). Většina z nich tu měla jen nevýrazný malý štěk ve vedlejších rolích. Alespoň že Julie Bowen je pořád vcelku sympatická ženská. Objevila se tu i Sandlerova rodinka (jeho žena Jackie v roli televizní reportérky a dcery Sadie a Sunny v rolích adoptovaných dětí).    Hlavní hrdina taky zrovna moc sympatií nepobral. Městský debílek s laskavým srdcem – který má termosku, co by mu záviděl i slavný MacGyver nebo James Bond, matku, jenž ráda nakupuje v „sekáči“ trička s hanlivými nápisy. Slza neukápla ani z celé té šikany a posměšků, kdy po něm děti i dospělí házeli nejrůznější předměty. Jak už to tak ale bývá, je to právě největší outsider, který se následně stává „hrdinou“. Rádoby humorných situací je tu celá řada, ale zvítězila spíše celková bizarnost tohoto filmu, než nějaká větší kvalita či nezapomenutelně zábavná podívaná.    Ona bizarnost však byla tím hlavním, proč jsem se na to dodíval až do samotného konce. Pořád jsem tak nějak doufal, že se to ještě pořádně rozjede a tvůrci mi nabídnou i něco „navíc“. Hubie však nakonec našel své štěstí, většina postav dostane svou lekci slušného chování a divák i trochu té porce zábavy. Jen nevím, jestli mám potřebu si tohle ještě někdy pouštět znovu. To už raději sáhnu po takové Trestné lavici…

Rozporuplná britská hororová komedie, která se snažila nalákat na několik známých a oblíbených tváří, ale se samotným příběhem u diváků tvůrci moc nepochodili. A já se tomu ani moc nedivím. Větší polovina filmu totiž spíše než horor připomínala tuctovou teen komedii ze školního prostředí, kde jsou nováčci škatulkováni a šikanováni staršími žáky, nechybí kráska, třídní podivín /rebel, ještě podivnější učitelé – ředitel a samozřejmě nesmí chybět ani universitní tajemství.    To zdejší je situováno do podivné těžby v lesích za školou a smrti jednoho z žáků. Dojde k narušení zeminy a úniku smrtícího nebezpečí. Teprve v tu chvíli se dostaví i hororová podstata filmu. Krvelační tvorové rozpoutají jatka, nechybí gore v podobě uhryznutých končetin a hlav a všichni přeživší se musí spojit, aby zachránili své životy. Bohužel efekty nebyli zrovna vydařené – přesto ne nejhorší. Trošku se zlepšila i celková atmosféra a nemůžu říci, že bych se ve druhé polovině nebavil. Najde se zde i několik vydařených hlášek (sprostých jak jinak) a humorných situací.    Trojice Frost, Pegg a Sheen měla být zárukou kvality a přestože se snažili, znám několik lepších filmů, ve kterých se objevili. Tady plnili jen vedlejší úlohy a hlavní pozornost se dostala mladým tvářím (Cole, Butterfield či Hermione Corfield), kteří odvedli jakžtakž snesitelné výkony, ale velkými tahouny prostě nebyli. Taková přítomnost Margot Robbie (mé oblíbenkyně) byla zcela zbytečná. Šlo jen o další reklamní trik, ale její „štěk“ nestojí za řeč. Podívat se na tento film určitě dá, újmu na zdraví si neodnesete, ale nic světoborného to tedy není. 40%

Netflix se tentokrát rozhodl cílit především na náctileté publikum a naservíroval jim teen hororovou komedii, koketující s upíří tématikou. Je tedy jasné, že ti co by snad očekávali klasickou hororovou podívanou, budou dost zklamáni. Hlavním lákadlem mělo být obsazení několika známými tvářemi a především zasazením do známého černošského ghetta. Bronx tedy rozhodně není místo, kde bych snad chtěl žít, nebo jej jen navštívit. Chudoba, násilí, drogy, gangy – žádné velké lákadlo.    Film samotný nám nenabídne žádný extra dechberoucí a originální děj, ale zase bych jeho tvůrcům křivdil, kdybych jej označil za ztrátu času. Dá se zde narazit na několik zajímavých scén, některé postavy mi byli i docela sympatické a dětští hrdinové nebyli vyloženě otravní. Ve vedlejší roli se tu na úplném začátku objeví hvězda Avatara Zoe Saldana, ale jinak si mou pozornost ukradla především pohledná Sarah Gadon. Společně s nimi i pár zábavných scén a soubojů s upíry (příprava na finální souboj, některé hlášky, atd…).    Speciální efekty taky nebyli vyloženě marné, jen nečekejte nějakou vydatnou porci brutality či snad gore. Byli předem určené jisté mantinely, přes které tvůrci nešli. Mrtvých je tu dost, ovšem většinou mimo záběr kamery. Eliminace (nebo zastavení) upírů ať už slunečním světlem, svěcenou vodou, kolíky či hostií samozřejmě nesmí chybět. Inu Upíři v Bronxu sice nejsou filmem, který bych nějak vehementně doporučoval vidět, ale podívat se na něj určitě dá. A jelikož mám dnes celkem dobrou náladu, dám tomu průměrné ohodnocení.

Ani se moc nedivím, že tento film z distribuce Disney a Hulu ušel pozornosti mnoha lidí, protože je určen především pro mladší publikum. A nebudeme si nic nalhávat, žádná velká sláva to nebyla. Dost to připomíná v mnoha ohledech každou druhou průměrnou teen komedii o středoškolácích a jejich útrapách. Nechybí roztleskávačky, žárlivost, šedá myška ze školy, vypatlaní borci i namyšlené děvčata, akorát je všechno okořeněno o nešťastné duchy a nadpřirozenou sílu. Vše se ovšem drží v přiškrcených notách přesně tak, aby se na to mohli dívat i nezletilí.    Takže nečekejte žádné nervy drásající scény, násilí či lekačky, při kterých se budete schovávat pod peřinu. Dojde na nějaké ty škodolibé žertíky – nebo pomstychtivé skutky, ale nad většinou jen mávnete znuděně rukou. Stejně tak je tu k vidění i spousta neoriginálních prvků, které budete znát již z jiných filmů. Nechybí ani rasová vyváženost (hlavní postavy jsou černoši, míšenci – běloši jen ve vedlejších rolích), jen chybí homosexuálové, transky a „jiná pohlaví“…   Ústřední dvojice Riele Downs a Auli'i Cravalho však podala vcelku slušné (průměrné) výkony, za které se děvčata rozhodně stydět nemusela. Jejich postavy byly zdravě trhlé a každopádně mi vadily mnohem méně, než některé vedlejší postavy. Co se efektů týče, tak to taky nebyla žádná sláva, ale vše se neslo v duchu Disney pohádek (barevné odchody duchů na onu stranu…). Nějaké to poselství v podobě nedokončených záležitostech zemřelých by se tu taky našlo, ale tvůrci se raději do „velkých akcí“ nepouštěli a hodili to na druhou kolej. Mladší diváci tento film možná dokáží ocenit více než já, ale já to prostě vidím na lehce podprůměrnou záležitost.

Tento film bych označil spíše za parodii na zombie komedie, říznutou trochou té romantiky, která sebe samu nebere moc vážně a podle toho to tak i dopadlo. Příběh samotný moc kvalitní není (natož originální), ale dá se tu narazit na několik povedených situací – říznutých černým humorem, morbidních momentů i dobrých hlášek – stejně tak je tu k vidění ale i hromada nezáživných pasáží a nelogických prvků. Když už ale došlo na akci, mohu říci, že jsem se u sledování tohoto filmu v některých okamžicích i docela bavil.    Neohrabaná hlavní hrdinka mi byla docela sympatická - Maria Thayer předvedla slušný herecký výkon a byla jasným tahounem celého filmu. Nejen co se hlášek týče, ale právě díky ní se dočkáme celé řady ujetých scén (a to do toho nepočítám její jízdu autem a kosení nakažených). Michael Cassidy jí zdatně sekundoval a asi nejznámější tváří je tu Ray Wise. Byla jen velká škoda, že se zde nedočkáme více gore a akce dost často ustoupila do pozadí hromadě dialogů, což byl největší kámen úrazu.    Většina z nich byla totiž krajně nezáživných, jen zbytečně natahovali děj a spousta rozhovorů mezi postavami nebyla ani moc vtipná. Rajcovalo mě to asi tak jako plasticky upravená playmate Syd Wilder. Sice pěkné na pohled, ale moc umělé. Navíc si tvůrci dost protiřečili. Nemůžu si pomoci, ale co se podobných filmů týče, tak tady to bohužel nevidím ani na průměrnou kvalitu. Pár světlých okamžiků a vtipných scén by se tu našlo, ale jako celek to prostě nemělo potřebné grády. 40%

Ačkoliv to normálně nedělám a novinky většinou nechám v klidu „uležet“, tento rok jsem už několikrát porušit své pravidlo a bohužel hořce toho pak litoval. Nevím, možná mám prostě jen pech na výběr filmů, ale zatím mi připadá, že rok 2024 je hodně slabý co se týká hororových kousků – těch pár filmů co jsem zatím viděl, bylo podprůměrné kvality. Lisa Frankenstein se sice tváří jako hororová komedie s kapkou toho černého humoru a s příchutí romantiky, ale ve finále nám moc kvalitní podívané tedy nenabídne.    Nebýt slušného výběru představitelky hlavní hrdinky (Kathryn Newton podala docela dobrý výkon a byla mi i jakžtakž sympatická), možná bych se na to ani nedodíval. Musím uznat, že úvodní animace byla povedená), některé situace humorné, ale scénář jako celek byl zřejmě určen jen pro náctileté diváky a moc atraktivity nepobral. Lisa se ze zakřiknuté holky ze hřbitova stane postupně charismatickou rajdou, která by si ráda užila s mrtvolou i trochu toho sexu a jelikož mu chybí kromě toho nejdůležitějšího údu i pár dalších kousků lidského těla, je na čase mu je obstarat jakoukoliv cestou.    Smůlou je, že ačkoliv to zní trochu morbidně, divák nakonec nic extra záživného neuvidí. Většina důležitých momentů se odehraje klasicky mimo záběr kamer, takže hororoví fandové dost ostrouhají. Navíc originalitou to tu zrovna moc nehýří a spousta „nápadů“, už byla k vidění jinde. Tahle love story prostě nebyla určená pro mou osobu, ale někomu se to možná líbit bude. Kathryn Newton si však mé sympatie získala a určitě jsem se s ní nepotkal naposledy. 40%

Průměrný akční kousek s několika opravdu povedenými bojovými scénami (zvláště pak souboj ke konci filmu). Příběh samotný už tak okouzlující nebyl, ale docela rychle to odsýpalo. Michael Jai White si své odvedl docela obstojně (jak herecký výkon, tak i soubojovou choreografii). Potěšila účast Juliana Sandse ve vedlejší roli i přítomnost nemotorného Boba Sappa – který nikdy dobrý herec nebude, ale na jeho zápasy v ringu jsem se párkrát podíval. Podívat se na to určitě dá, ale žádná pecka to tedy není.

Tento formát se mi líbí víc, jak ten klasický Na lovu. Každý soutěžící jede pěkně sám za sebe, dostane několik nabídek a pak hurá na lovce (záleží, kolik si jich sám vybere). Sokola už dávno nemusím, protože ze sebe dělá sám čím dál většího debila a spíš než srandovní je trapný a ubohý, ale tady se celkem drží. Nejsem žádným pravidelným divákem této show, ale když už na to narazím, podívám se…

Člověk takhle přijde z dvoudenního výletu po Tyrolích na hotel, aby ze sebe konečně smyl všechnu špínu, zapne telku a nestačí zírat. Jelikož nebyl v nabídce žádný sportovní kanál, byl jsem nucen sledovat tuhle přehlídku nejrůznějších exotů, ale našlo se mezi nimi i pár (minimum) docela slušných zpěváků a zpěvaček. Já fandil australské zpěvačce hájící barvy a vlajku Kypru. Jelikož i zde jde už jen o politické šaškárny v zákulisí a zvrácenou novodobou promenádu nejrůznějších úchylů (z nichž to většina i vyhraje) se ani nedivím, že se na prvním místě objevil onen nemocný Švýcar v růžovém…