ostravak30

Míysty se objevují výborné dialogy a díky kvalitním hercům se ta tři čtvrtě hodinka dá pohodlně snést. Ale celý příběh je trochu postavený na hlavu.

Já bych se víceméně opakoval. Podle mě jde kvalitativně o stejně dobrý/špatný film. Opět je výborná hudba. Ale jinak Anděl nepřekročil svůj stín a vidíme tak jen mnoho nahoty, možná příběh s o malinko lepší zápletkou, ale jinak nic moc.

Film stojí a padá na hereckých výkonech, což by za normálních okolností samo o sobě stačilo, ale to neplatí o tomto snímku. Děj samotný je totiž dost chabý. Rodinné tajemství se dozvídáme opravdu kousíček po kousíčku a strašně pomalu. Mezitím je plno hluchých míst a nezáživných dialogů. A také omáčka, které šíleně nudí. Na téměř dvě hodiny je to prostě moc. K tomu střih, který skáče jak nadržená koza z prostředí do prostředí a z děje do děje.

Ach jo, to zas byla věc. Docela snadno se dalo z dialogů vyčíst, že počátek kapitalismu se blížil. Nebo možná spíš to, že se blížil konec socialismu. I když tvůrci občas vyrazili ven mezi lidi, přesto se natáčelo v příšerně jednotvárných ateliérech. Dům Raucha mi dokonce přišel podobný domu doktora Sovy z Nemocnice na kraji města. Hned od počátku mě ale iritoval zmatený střih a kamera, která se snažila působit autenticky. A závěr? Tvůrci si zřejmě uvědomili, že do této chvíle se žádné velké drama nekonalo, tak na konec připravili doslova hysterické vyhrocení dramatické situace. K tomu trubka pro zvýraznění dramatu. No klasická dobová kriminálka.

Já opravdu nechápu tohle hodnocení, když vezmu v potaz, kolik horších filmů je v procentuálním hodnocení před Líbáš jako ďábel. Nicméně hned v úvodu, že nevím, co čekají ostatní hodnotící od komedie, ale já očekávám, že se budu bavit. Že se budu smát. Že se nebudu nudit - to obecně od filmu. A to tenhle film splňuje. Nejen, že v něm hrají výborní herci, ale já myslím, že postavy vedou i docela vtipné dialogy a celá zápletka je humorná už jen proto, že je opět zobrazená klasicky po česku. Vůbec je Maroko exotická lokalita a docela to filmu pomohlo přesunout se jinam. Ostatně scénář obecně je výborný a já si dokonce myslím, že dvojka předčila jedničku, což se moc nestává. A k tomu skvělá hudba. Komedie má bavit a to Poledňáková splnila.

Pohádky o mašinkách jsou jeden z těch hezkých seriálů, který krásně vypráví Vladimír Ráž. Seriál je asi víc pro kluky, pro technické typy. Samotné příběhy vlastně nejsou až tak kouzelné jako spíše zajímavé. Ostatně Eduard Hofman má za sebou spousty krásných pohádek.

Rozhodně si nemyslím, že tato komedie by měla být komedií století. Vedle všech Menzelových, Menšíkových, Bohdalových, Janžurkových, Burianových, Sovákových..atd., atd., filmů se dá najít nespočet lepších komedií. Nespočet! Podle mě tato volba byla čistě fraškou. Vždyť hlavní píseň z filmu je slavnější než samotný film. Pokud vezmeme v potaz děj, ten by jistě uspěl i dnes. Muži mají své pánské jízdy stále a ženy se starají o děti. Ženy v tomto snímku jistě i dnes najdou své manžely a tatínky a muži zase své ženy a matky jejich dětí.

Správně to uvádí text distributora. Film stojí především na konverzacích. Hlavně na tom, kdo komu co jak a kdy vykecal. I muži se zde chovají jako drbny a jednotlivé postavy jsou na sebe postupně různými způsoby rozezlené, že jedna paní povídala, ale neřekla to druhé paní. Na pozadí toho se ale odehrávají docela tragikomické osudy. Možná to mohl být docela dobrý dramatický film, ovšem kdyby se do poslední chvíle nerozhodoval, zda bude komedií či dramatem. Například i klavírní hudební podtext by svědčil o dramatu. Já osobně asi hodnotím film celkově lépe než kdybych tu možnost měl prvně, kdy si pamatuji, že mě Medvídek totálně nezaujal. Co mě ale zaujalo byly titulky, které běžely s pokračováním děje na jednotlivé postavy. Nápadité. Medvídek není špatný film, ale rozhodně taky není výborný.

Dejvické divadlo má skvělé komedie, pravdou jest. Ale tentokrát musím přiznat, že tahle mezi ně nepatří. Je to pouze šílenost s určitými humornými prvky. Náročná pro herce, to jistě, ale stejně náročná pro diváka. Žádná plácačka do kolen to teda není. I podle reakcí diváků přítomných při natáčení záznamu. Zajímavé na televizním zpracování je množství detailních záběrů, ať už na delfínky či zvonek nebo kamera na wc. Líbilo se mi i typicky americké pozadí.

Z dnešního pohledu je komedie zajímavé hlavně pro jednu věc. Jak málo starostí lidé asi měly, když se byli schopni zabývat takovými malichernostmi, jako kdy se dcera vdá a hlavně kdy a jak představí svého přítele rodičům. Nechci tvrdit, že dnes by to bylo rodičům jedno, ale rozhodně by z toho nedělali takovou aféru jakou sledujeme ve filmu. Vlastně by se na tom nedal dnes postavit celý film. Pár úsměvných zápletek sledujeme, ovšem žádná velká řachanda to není. Ovšem něčím si mě přeci jen tato komedie získala. Jan Kanyza byl výborný, Eva Jakoubková mi byla vždy strašně sympatická. K tomu další velmi kvalitní herci. A to studiové prostředí nutně také nevadilo. Ještě jedním způsobem je ale komedie zajímavá. Dnes už by se podobně asi lidé neseznamovali. Hlavně by to vlastně nebylo potřeba. Ještě, že máme Twitter a Facebook.