Niflheim

80 %. Řemeslně solidně zvládnutá minisérie, které vévodí rozpolcenost hlavní postavy. Kvůli ní se ale z Bodyguarda místy stává spíš psychologické drama než krimi thriller – což není vyloženě na škodu. Ačkoliv jsem u jednoho twistu jsem měl otevřenou hubu a očekával jsem po něm zrychlení příběhové linie (ti, co viděli, nemůžou neuhádnout), autoři se spíš drželi nastoleného tempa a o to víc tlačili na pilu s konspiracemi, na které jsem se prostě nechytil (a rád bych). Závěr mi připomínal situaci, kdy osmák píše v hodině češtiny vyprávění na omezený čas a počet slov, přičemž mu zbývají dvě minuty, asi jedna věta prostoru a nedomyšlený příběh. Suma sumárum, pěkné pokoukání a s odstupem času klidně zopakuji. Patří k silnějším kouskům svého žánru a v lecčems evokuje druhou sérii True Detective. PS: Sophie Rundle je prostě láska.

90 %. Nevím, jak moc se mi seriál trefil do momentálního rozpoložení (zhlédnutí všech dosud realizovaných pěti sérií v rozmezí jednoho týdne). Každopádně trefa vedle to určitě nebyla. První dvě série fungují na principu čtyř dvoudílných případů, posléze už jde o případ na šestidílnou sérii. Trochu jsem se po zhlédnutí druhé série tohoto roztažení obával, avšak nadarmo. Zápletky tak akorát, pokaždé z jiného ranku s jinou atmosférou – nic úplně nelogického, v čem by se dalo ztrácet, ale ani nic, co by člověk rozšifroval o moc dřív než detektiv Peréz. Natáhnutí případu na sérií rovněž dává příležitost k rozpracování příběhů hlavních postav, herecké výkony jsou dobré (nikoliv excelentní). No a jako milovník anglofonních reálií a kultury nemůžu jinak než uslintávat nad krajinou, která celku dává jistý nádech elegičnosti a melancholie, ale zároveň divák tíhne k tomu nechat se masírovat suchým vichrem na bezstromých pahorcích. Skvělá žánrovka, ale zároveň specificky příjemná a nijak tuctová oddechovka.