Lenka.Vilka

Všichni jsme si rovní, někteří jsou si rovnější? Až tak dobrý úvod jsem opravdu nečekala! Protože tady je všechno. Teda až na tu matematiku  :D  to jsem se nechala vést scénářem  :D  zatím jenom nastíněna hierarchie a že je jedno, jestli jste v normálním světě nebo ... "tady". Nic se nemění a je čas přijít na to, jak ojebat systém. Takže ok, super. A protože sama sebe neskutečně a z celého srdce občas solidně nenávidím, tak jsem si na chvilku pustila dabing. Nejhorší tři vteřiny dnešního dne. To už vůbec nic nepřekoná  :D (za mě jediná teorie, která vysvětluje momentální tu jednu hvězdu v hodnocení. Jinak si to vážně nedokážu vysvětlit ... asi jsem dneska rejpavá, ale nešlo odolat...)

Vždycky, když nevím, zda se na něco podívat, tak se kouknu na první díl, a ten rozhodne. Jenže tady je to trochu jiný. Což se jako divák dozvím právě až během toho prvního dílu: samotná anotace je pouze jeho obsahem. Doufala jsem, že to bude trochu později, aby se například moc dlouho nerozebíraly následky. Nebo aby to nepůsobilo natahovaně. Jenže tohle je v rámci minulosti tak strašně moc vrstvený. A to jak všechno zasahuje do přítomnosti! Ta dohoda se tedy stane už na konci prvního dílu (po obnovení slibu), a mě bylo jasný, že začít sledovat The Gift of Your Heart během deštivého dne, byl možná blbý nápad. Vtipné je navíc to, že během toho společně stráveného týdne bylo i hezky, ale dokoukala jsem dnes. A já vidím, jak je venku  :)  ale k seriálu. Protože tady je to emoční jízda od prvních minut. Už jenom ten rozhovor na začátku ohledně toho, proč Ame nemůže mít kamarády...to bylo vážně moc hezký. A reakce ještě milejší. Navíc to celý působí i dál extrémně mile, protože bez deště (Ame) a slunce (Taiyo) nemůže být duha. A přestože nemůžeš najít její konec, neznámená to, že tam nikdy nebyla. Ale bohužel, když nemáš obě ty věci, duha nevznikne. S tímhle motivem se tady pracuje celou dobu moc hezky. Jak užitím překladu v různých rozhovorech, tak použití právě barev těch dvou (tady bylo navíc extrémně milé právě to s červenou barvou tak důležitou nejen pro práci Taiya, ale i pro další věci v příběhu, protože se to jím táhlo jako červená nit...teda, vlastně i doslova, o to to bylo ještě lepší) a celou pointou toho, o čem tenhle příběh byl. Takže proto to závěrečné rozhodnutí bylo jasný a správný. Měl jsem umřít na Nový rok, ale díky tobě jsem měl tři měsíce navíc...ty nejkrásnější v mém životě...

Takže sice o trochu později, ale těch deset vteřin bylo  :)

Občas nezáleží na tom, že věci nevyjdou podle plánu, ale stačí, když se člověk snažil. Potom i lež možná bolí míň (i kdyby červená nebyla červená, na tom nezáleží) a ani ta oběť potom nepůsobí zbytečně (protože to bylo správný)....

A potom, že Průvodci nic necítí! Minulost jednoho se prostřelila už minule, přítomnost druhého osvětlila tady. A jak se s tím "Vím, že jsi to ty, ale nemůžu to říct nahlas." tady skvěle pracuje! Tohle se moc povedlo ♡

Vážně se mi líbí, jak celá situace ovlivňuje Průvodce stále víc a víc. Ale stále mám strach, že to nebude k ničemu víc než jenom k tomuhle jednomu příběhu...který může skončit jenom jedním způsobem...

Jelikož už je to nějaká doba, co seriál dávali (a šup s ním hned potom na Netflix), tak je milé překvapení, že tady Eye Love You už má konečně svůj záznam a můžu sem okopírovat své myšlenky  :)  ♡ *****  1. epizoda:Pokud držíte dietu, nevhodný seriál! Protože jídlo sbližuje, tak se většinu času v prvním díle jí. A taky vysvětlují různý jazykový rozdíly a málo používaný slova. Příjemně vtipný.  2. epizoda:Tak tady jsem se smála skoro celý díl. Jinak to opravdu nešlo. Přeci jen, když Tae-o začne dělat tam, kde Yuri, tak je kromě dobrého jídla a pár nedorozumění (To není lichotka!...Ale od ní ano!...) o dobrou zábavu postaráno. Hlavně v případě, kdy si Yuri přeje, aby se k sobě chovali jako kolegové. Jo, jsou věci, který se snáz řeknou, než dělají...  3. epizoda:...protože ten hajzlík si to vyloženě užívá! :D A používá i najendou stejnou taktiku jako předtím Yuri. Ale když jednou dáte slib, nejde z toho vycouvat, i kdyby jste chtěli. Tak alespoň fajn, že nechcete (?) 4. epizoda:Znáte ten vtip?: "Sériový vrah a blázen si spolu vyjedou na výlet na jahodovou farmu." To prostě nemůže skončit dobře!  5. epizoda:Trochu jako epizoda z telenovely "Chosé nepřijel". Každý si myslí, že jde o někoho jiného, následně na to vznikají konverzace naroubované na domnění, že to řekl, když to řekl někdo jiný. A občas to smysl dává. Ale občas fakt ne. Navíc je tady to jedno slovíčko ve špatně pochopeném kontextu, které zamotá dost věcí. A na konci jedna zpověď. Teda dvě. No au!  6. epizoda: A máme tady upgrade. Dnešní vtip je na téma: "Sériový vrah, blázen a zmatená holka si spolu vyjedou na výlet." a je opět stejně zábavný jako minule. A závěrečná část...konečně něco milého. A teď už jenom čekat, kdy se to zase podělá...  7. epizoda: Ta polovina "Teď jsi moje holka, ne?" byla vlastně fajn. Druhá polovina "Mě se ten doktor co neni skutečnej doktor prostě líbí!" byla taky fajn. A to jedno tajemství všechno tak hezky propojilo. Teda, ne ten konec...ups...  8. epizoda: Takže to bylo vážně ujetý, ale milý zároveň. Jak mám zjistit, co se píše v té knize? Co když něco ví? Takže jo, vážně fajn díl  :)  9. epizoda: Takže ok, ten začátek byl jako z dost ujetýho thrilleru. Jak z někoho vypáčit, jestli opravdu něco neví? No, stačí si vymyslet fiktivní příběh, který sehrajou dvě hračky. A potom to už přestane být vtipný  :(  10. epizoda: Vážně fajn a milé finále, kde se všechno vysvětlí a každý skončí šťastný :)  Milá blbina, takže to uteklo jako voda. A protože to až tak moc nekřičí jako "psaní na zakázku", tak nemám problém s celým konceptem. (Na letošní rok se ale na podobné chystá hned několik dalších věcí, tak aby to nebylo moc takhle na vlně za sebou...) Já na to sice nevypadám, ale stejně si myslím, že není nic lepšího než správný happy end. Ve kterém mmch padne i ta hláška všech hlášek. A naštěstí padne závěrečný sestřih myšlenkek. Takže super!  4/5

Bylo fajn z kina odcházet tak nadšeně! Tak moc, že jsem filmu i odpustila tu závěrečnou rovinku, která má úplně stejný problém jako všechny podobné filmy. U mě to neznamenalo snížení o hvězdu, jako u dost ostatních, protože mě to zase tolik neurazilo, a nezkazilo celkový zážitek z filmu. Protože ten začátek byl prostě neskutečně dobrej! (Takže je to spíš prostředek pěti hvězd, ale ne čtyři a půl. Ale musím si taky držet svůj standard, aby se všichni i nadále mohli smát mému systému hodnocení filmů.) Moc mi sedla celá atmosféra podpořená vizuálním zobrazením světa. Tady by vám ani nikdo nemusel vyprávět o tom, kam se svět dostal, je to dostatečně cítit z každého pohledu na "zarostlé pozůstatky civilizace". Vlastně je celá vizuální stránka na jedničku s hvězdičkou. A ještě s jednou jako bonus. A co příběh? Tak trochu road trip, kde se postupně odhalují věci, aby v cíli cesty přišlo to jedno největší, které zpochybňuje tu hlavní otázku zase ještě o trochu víc. Dokážou žít opice a lidé spolu? Viděla jsem moc fajn film, který je dobře natočený, má super postavy, atmosféru, příjemnou hudbu, akční scény s nábojem a dokáže vyvolat emoce. U podobných věcí víc nepotřebuju k spokojenosti. I když...já to nepotřebuji ani jinde. Stačí mi, aby si na konci řekla, že jsem so to užila a film ve mě zamechal nějakou pozitivní emoci. To mi fakt stáčí  ♡  bylo by moc fajn, kdyby nám byla dodána nová trilogie :)

Bylo moc fajn, jak se podařilo vybalancovat ty dvě věci, o kterých byl druhý díl především. Dělat něco, co tě baví, přestože je budoucnost kvůli tomu nejasná. Dělat něco, co tě nebaví, přestože je budoucnost díky tomu mnohem jasnější. Takže jo, to bylo hodně fajn :)

Když jsem přemýšlela, jestli mám čas začít sledovat nový seriál, protože už tak je toho hodně, tak jsem si pod informacema hned najela na komentáře lidí, a musím říct že mě překvapilo, jak se postupně v hlavním proudu začaly rozdělovat komentáře do třech hlavních kategorií: 1) než to začali dávat 2) po odvysílání prvních pěti dílů (co byly venku všechny najednou) 3) když seriál skončil... Protože House of the Owl může na první pohled působit nudně, ale vážně jenom na první pohled. Pokud nevíte, co jste si vlastně pustili. Nebo pokud víte jenom, kvůli komu jste si to pustili (bod jedna mmch). Teda, jako za žánr. Protože co jste si pustili "doopravdy" a o čem byl tenhle seriál doopravdy...no, začala jsem mít podezření, kam se to bude ubírat a přesně to se mi potvdilo. (Takže jo, ten hlavní plakát nelže, právě naopak...je to docela velký spoiler, když se nad tím zamyslíte, že to ani jinak skončit nemohlo, ale to je asi jedno, co jsem četla, tak dost lidí se přestalo po šestém díle koukat.) Protože tenhle seriál je většinu času dost drsný konverzační cvičení, který má za úkol ukázat, co jsou postavy zač a kde mají hranice, kam jsou ochotni zajít. Protože až na konci pětky se odhalí a spojí dost věcí.  A potom to už je jenom neskutečná jízda. Teda, v rámci daného tempa seriálu, chápeme se. Tohle je politický seriál okořeněný právě tou rodinnou vrstvou, která z toho má za úkol vyžďímat emoce na maximum. A v druhé polovině to zvládá na jedničku. S finálem, které je dost správně drsné, protože během posledních dvou dílů jsem už jenom koukala a užívala si každou vteřinu ještě víc než to předtím. Nemám tušení, zda se plánuje pokračování (konec si vystačí sám o sobě), ale konec je důkazem, že skutečně prodává, co je hlavním tohohle všeho. Prostě tak trochu drsný konkurz. A to poslední, co je zde řečeno? Vážně to funguje jako dobrý konec (přestože dost lidem by to asi jako konec mohlo vadit), ale ... takhle život prostě jde. Ne? :) House of the Owl je kousek, který nesedne každému, ale pokud ano, tak si to neskutečně užije  :)