Čarovné dědictví

Poměrně příjemný novověk, proti šlechtě brojící pracující lid z podzámčí, kouzelný artefakt, tři roztomilé děti, medvěd Brumbrulín a pes Cézar. S tímhle materiálem se dá vcelku slušně pracovat a vcelku slušně se s ním i pracovalo. Mohlo to být lepší, pravda, ale na to, že se do toho motali Němci (proč nemůže být koprodukce na úrovni - chceme vaše peníze, ne vaše hnusné ksichty a blbé nápady?) to bylo vcelku solidní. Asi i tím, že hlavní role přeci jen Teutoni neobsadili; ten medvěd třeba měl výrazně slovanské rysy. Možná máte dojem, že ten medvěd v Čarovném dědictví hraje nějakou podstatnou roli, tak to ne, jen se mi prostě líbil. Teď ještě něco k ději, i když není kouzelný artefakt v rukou zločince, může se ocitnout v rukou debila a to taky není dobré. Vlastně by bylo bývalo nejlepší, kdyby tam víc byl ten medvěd. (22.02.2014)

Tuhle zvláštní pohádku jsem viděl, když jsem byl malý a pamatoval jsem si z ní tak maximálně to, že tam byla nějaká kouzelná čepice, která přestala být kouzelná. Dokonce si myslím, že jsem ji tehdy viděl i v kině. Od té doby jsem ji snad už nikdy neviděl - chtěl jsem ji tedy vidět, ale nevěděl jsem, jak se jmenuje a v televizi jsem ji ne a ne zachytit. Až teprve nedávno jsem ji kousek zase shlédl a dnes už konečně i celou. Na takový zvláštní tajemný nádech, role veličenstva není prezentována vůbec jako nějaké silné, vládnoucí postavy, a poddání zas netuší vyloženě vystrašení zajíčkové. Nicméně mě nezklamala a příště se na ni jistě rád podívám znovu. Je to taková šedá eminence mezi standardními vánočními pohádkami již tak stokrát viděnými. (23.12.2019)

Režijní prvotina Zdeňka Zelenky v koprodukci s NDR. Pohádka v TV dlouho nevysílaná, poprvé snad v roce 1992 a pak až zase v roce 2001. Výborný především Jiří Kodet jako potrhlý vévoda a dvojice Kopecký a Skořepová jako dvojice zlodějů toužící se zmocnit kouzelné čapky. Častější repríza v TV by neškodila. (14.05.2014)

Chtělo to možná výraznější režii, i když dětští herci jsou ukočírováni skvěle. Velice solidně herecky vychází ve filmu i celá pekařská skvadra, kde se lidé chovají tak nějak normálně. Problém je, že Skořepová, Kopecký a Kodet měli pravděpodobně přehrávat, aby to bylo veselé a vtipné - mustr si tvůrci zcela evidentně vzali v pohádce S čerty nejsou žerty -, jenže ne vždy je přehnané tajtrlíkování vtipné a zapadajícího do dalšího kontextu. Velkou roli na slušném provedení filmu má kamera, která z jednotlivých míst a interiérů vydoluje, co se dá. Obří válečný stroj sem spadl z Tajemství ocelového města, a i když je jeho konec vtipný, celkově celý film nedrží pohromadě díky různým a neopodstatněným skokům v žánru a přes krátkou stopáž i díky méně sevřenému ději (třeba tajemství čapky mohlo být více propracováno, mohlo mít nějakou historii, svůj vlastní příběh, čímž by došlo k dalšímu ozvláštnění a nové rovině příběhu). (04.05.2015)

Rozsahem zápletky by se scénář hodil spíš do Bakalářů než na celovečerní plátno. Nostalgické vzpomínání na ty dávné skvělé pohádky tento film spolehlivě boří. Komika postavená na zrychlených záběrech hereckém umění Miloše Kopeckého celkem funguje, jen se časem přejí. Z dobrodružného příběhu se navíc upjatým zlehčováním stává podivná fraška. Výborná tak zůstává hudba, atmosféra i výběr exteriérů. (17.01.2023)