Bláznova kronika

Vždyť to bylo skoro jak nějakej českej Fanfán tulipán, akorát obohaceno o vychytané výtvarné prvky. Akorát v tom ději jsem měl celkem zmatek, protože historie není moje silná stránka a nějakej Mansfeld vůbec nevím, kdo byl. Měl jsem z toho teda jenom to, že tam byl sedlák, kterej byl mezi dvěma znepřátelenejma stranama a to je tak všechno. A škoda toho useklýho konce. (17.11.2008)

Tohle že vzniklo skoro deset let po Cestě do Pravěku? Vždyť film působí jakoby byl ve všem o dva kroky zpátky. Ani animace, přestože je pořád osobitě kouzelná, ale už ne vždy perfektní, Bláznovu kroniku nespasila. Děj se často dost vleče a ať už psal scénář kdokoliv, nenapsal ho dost. Sem tam slušně vypointované sarkastické a nebo chytře glosující postřehy se topí v tlachání o ničem a nebo v pobíhajících scénách suplujících akci. Ty nejsou ani zábavné, ani se jimi nedá kochat a tak zhusta nudí. Není divu že tyhle "pauzy" atmosféra nepřežila. Škoda toho, protože když drží, tak je mimózně magická a neuchopitelně pohádková. (22.04.2014)

Československý dobrodružný film odehrávající se během třicetileté války, jejíž krutost se pokouší přežít dva kamarádi oráč Petr (P. Kostka) a válečný veterán Matěj (M. Holub). Snímek je po vizuální stránce dle očekávání impozantní, neboť do něj opět nechal režisér K. Zeman proniknout své neuvěřitelné fantazie, jež jsou velkolepě výtvarně zpracovány a doplněny jeho typickými animacemi, avšak kvůli slabší dějové stránce zejména v druhé polovině nedosahuje takové úrovně, jaké jsme u tohoto výjimečného režiséra zvyklí. Ústřední dvojici brzy doplnila mladá slečna Lenka (E. Vašáryová), jež byla kvůli utajení přestrojena za šaška a jež v sobě navzájem s P. Kostkou naleznou zalíbení. Tato potulná trojice je nakonec uvězněna na zámku jejich válečného nepřítele, kde jsou omylem vnímáni jako vysoko postavená šlechta. Děj však bohužel postupně ztrácí spád a napětí a pro diváka tak zůstává nejzajímavější Zemanovo mimořádně výtvarné umění, nejcennější prvek snímku. Ve vedlejších rolích se objevila zapomenutá, ale někdejší nevídaná krasavice V. Thielová v roli pyšné princezny Veroniky, dost hereckého prostoru dostal i K. Effa coby proradný hejtman či portýr Č. Řanda. V komické roli italského malíře, jenž je nucen kvůli princezniným rozmarům neustále měnit na plátně podoby jejich nápadníků, se blýsknul V. Menšík. Nejpůvabnější a nejkypřejší zámeckou hospodyni ztvárnila M. Myslíková a údajně se v roli jedné z těchto služebnic měla objevit i krasavice největší, O. Schoberová. Mistra popravčího s velmi působivým zjevem i postavou si v závěru zahrál M. Neděla. Bláznova kronika, jejíž příběh je počátku uveden vyprávěním F. Smolíka, zřejmě nebude patřit k nejzdařilejším dílům slavného režiséra Karla Zemana, neboť v tomto případě ani jeho geniální výtvarné schopnosti nedokázaly nahradit absenci příběhu, jenž příliš brzy přestal být zábavný. (09.01.2017)

Ty prazvláštní hrátky s perspektivou vzešlé ze spojení hrané scény a dobových rytin jsou jakýmsi trademarkem filmů Karla Zemana, připočteme-li k tomu ještě práci s loutkami, máme tu syntézu tvorby velkého režiséra jako na dlani. Bláznova kronika je navíc hned po Baronu Prášilovi asi nejvíce komediálním filmem Karla Zemana, což je v kontextu jeho tvorby ne úplně unikum, obvyklá je u něj ale přece jen převaha jiných složek díla. Spojení humoru/absurdity a protiválečného vyznění je ovšem zcela logickým tahem. Válka (a to nejen ta třicetiletá) má řadu absurdních rozměrů, které mohou být reflektovány nejen tragicky, jak to bývá obvykle zvykem, ale i zcela opačně, což má v české kinematografii, literatuře etc. dlouhou tradici, vzpomeňme jen Haškova Švejka. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že Karel Zeman natočil celou řadu lepších (a výrazně homogennějších) filmů, než je tato protiválečná satira, v níž se trochu ztrácí jindy hutný a nosný příběh... Šermířská finta, která tě učiní neporazitelným. (29.09.2012)

Sice se zde nekonají pověstné Zemanovy vizuální orgie, ale snímek tím nabývá dobové jednotnosti, která však slouží spíše jako přidaná hodnota atmosféry. Příběh není nikterak složitý, ale zato krásně paradoxní a s velmi vděčnými až gagovými scénami. Trojice v hlavní roli je velmi sympatická, hlavně požitkářský Holub a navíc ji přihrává Effa v typicky záporné roli či skvělá minirolička Menšíka. Ty zaručují příjemnou podívanou, i když oproti ostatním mistrovým dílům neslibující trvalý zážitek. (07.09.2009)