La donna del lago

Jako detektivka poměrně nevýrazné, ale jako příběh z maloměsta (kde se pod každou střechou skrývá zločin, jak tvrdí Sherlock Holmes) ve své tajemnosti a ponurosti čisté a ucelené. Silným příspěvkem je pojetí role spisovatele Bernarda a hudba Renza Rosselliniho. Zajímavé by i bylo, kdyby se podílel na scénáři, jak je uvedeno v "titulcích" čsfd. Je to ale chyba, na scénáři spolupracoval Franco Rossellini. (28.02.2022)

Mladý muž Bernard přijíždí do malého města a ubytuje se v hotelu u jezera. Není zde poprvé, s řadou obyvatel se zná, také mezi jeho známé patří majitel hotelu se synem a dcerou. Záměrně přijel po sezoně, protože potřebuje klid. Také ale doufá, že se setká s Matildou (Tildou), zdejší služebnou, na níž stále myslí, byť jeho vztah k ní byl čistě platonický. Postupně zjišťuje, že Tilda spáchala sebevraždu, ale někteří si myslí, že šlo o vraždu. Tilda však není jediná, kdo musel zemřít. Ke konci se s mrtvolami roztrhne pytel. Krásná šerosvitná kamera, co využívá neobvyklé pohledy a mj. rybí oko,  a temná hudba navozují mrazivou atmosféru. Melancholický a smutný snímek, spíše drama s přesahem do krimi, horor ani ne. Nevadila mi pomalost, chyběl mi určitý náboj, aby mě film chytil. Dobré, ale čekal jsem něco lepšího. (04.08.2023)

Spisovatel Bernard se po nějaké době vrací do městečka v horách, aby se zde setkal s dívkou, služkou v hotelu, do které se osudově zamiloval. Od vlastníka hotelu se ale dozvídá, že Tilde spáchala sebevraždu. Důvody nikdo nezná, jen přítel Bernarda, místní fotograf Francesco, má o sebevraždě jisté pochybnosti a ty Bernardovi sdělí a on se tak rozhodne hledat pravdu o Tildině smrti. Tempo vyprávění je dost pomalé, avšak atmosféra je naprosto výborná; malé městečko postavené u jezera v horách je ideální pro tajemný příběh. Některé scény, například na zasněženém hřbitově nebo u jezera, děj nikam dál příliš neposouvají, za to dávají tušit tragický konec a budí pocit zmaru. (18.09.2008)

Několikrát tu vidím v komentářích slovo "napínavý", které patrně musí mít úplně jinou definici, než jsem si vždycky myslel, protože La Donna del lago je leccos, ale určitě ne to, co bych si pod zmíněným slovem představil já. Film je pomalý, ponurý, melancholicko-lyrický. Objektivně se mu musí uznat nadprůměrné kvality, v jiném rozpoložení by mě jeho atmosféra možná vtáhla, ale dnes jsem u něj k vlastní smůle jenom hrůzně nudil. (03.12.2014)

Tajemné, ponuré, mrazivé.Svíravý pocit napětí doprovazí každý krok hlavního hridny, každou jeho představu, vzpomínku, neopouští ho ve chvílích samoty ani v okamžicích setkání s lidmi. Každé z nich vzbuzuje nějaké podezření nebo obavy. Výborná práce s kamerou, třeba při záběrech pohřebního průvodu, na nábřeží jezera nebo při pohledech z okna. Smutnou melancholickou atmosféru skvěle doplňuje i hudba. (16.11.2018)