Do morku kostí

Velmi origiální téma, v jistých ohledech ovšem až grotestkně hloupoučké, že jsem se až ošíval. Luca Guadagnino před pár lety mimořádně zabodoval, hlavně na festivalech, se svým předchozím počinem a proto jsem napjatě očekával jeho novinku, která mě nezklamala, jelikož ten filmařský um tam skutečně je, ovšem je to zbytečně dlouhé a přibližně po 90ti minutách jsem se dostal do mírné letargie, ze které mě vytáhlo až velice intenzivní finále. Obecně si režisér v mnohých scénách nebere servítky a mnohdy překvapuje, podobně jako jeho známější kolega Sam Levinson v seriálové tvorbě. A rozhodně to není pro každého a jak tak čtu, i ty, které film bavil i v jistých momentech nudil. (12.06.2023)

Nejnovější počin režiséra Guadagnina je skvělým mixem dramatu, romantiky a lehkého hororu, kterému na atraktivitě přidává i ústřední téma – kanibalismus. Ačkoliv se samotné téma může jevit jako výstřední, film pracuje se zajímavými myšlenkami a motivy, které vychází ze situací v běžném životě. Ústřední dvojice postav mezi sebou má potřebnou chemii, jsou výborně zahraní a oba mě strašně bavili. Nesmím samozřejmě opomenout ani Marka Rylance, který ve mně v každé scéně vyvolal snad všechny možné emoce, bravurní výkon. K tomu navíc téměř dokonalá hudba, jež kombinuje relativně jednoduché a opakující se motivy s několika perfektně zvolenými písněmi. Jelikož se prakticky jedná o road movie, snímek mě nikdy nenudil, protože pořád určitým tempem plyne dál. Celé to je, i přes místy dost zvrácené scény, svým způsobem strašně „feel-good“ a já jsem si to fakt užíval. I proto mě vážně mrzí, že Bones and all nezvládá prodat jakékoliv silnější emoce, což se projeví především na konci. Naštěstí se jedná o jediný, byť docela zásadní, problém jinak zdařilého filmu, který by neměl zapadnout. 8/10 (31.12.2022)

Alegorie o světě, kde být jiný, je přetrvávající problém. Mrazivé drama dívky, co se vydává na cestu, aby zjistila, kým ve skutečnosti je. A když říká - buďme jako lidé -, je jasné, že vypořádat se sama se sebou nebude pro ni vůbec jednoduché. Nejde o prvoplánový horor, což může žánrového fanouška zaskočit. Jsou tu krev i kanibalismus, avšak jde pouze o prostředky, proto šokující gore nečekejte. Vlastně ve finále by se celý příběh klidně obešel bez kapky krve, ale takhle je to nakonec v pořádku. Ústřední dvojice je výborná a Russellová byla po zásluze za výkon odměněna. A už dlouho jsem neviděl takového slizouna, jakého zde předvedl Mark Rylance. Tísnivá je scéna u ohně, intenzivní v kukuřici i na konci. Jen tak mimovolně se mi vybavovaly filmy Dravci (1999), Miluji tě k sežrání (2001), Grave (2016), Na prahu temnot (1987) a řada těch vlkodlačích a upířích hororů, kde je člověk osudově proklet. Maren a Lee jsou praví romantičtí hrdinové - psanci, jejichž vyhlídky na budoucnost jsou více než chmurné. Joy Division, New Oder, Kiss, Duran Duran, A-HA, Men At Work. (06.01.2023)

Někdo cítí jedlíka na míle daleko, já tu cítím kultovku. Pokud broskev v Call Me By Your Name byla pro někoho kontroverzní, tak nevím co bude dělat s Bones and All. Trochu Into The Wild, do kterého Trent Reznor vydrnkává, jak kdyby to byla Zkrocená hora. A celé je to vizuálně střižené pro hypebeasts, co čtou Dazed nebo i-D. Hodně fresh. (18.12.2022)

Hannibal Lecter vyžere vaše srdce. Po dvou hodinách a deseti minutách pomalu se klikatícího děje jsem dostal hlad na více masa na těchto kostích. Spíše než na horror se tvůrci soustředili na love story o dvou pohledných mladých kanibalech, Romeu a Julii z Afriky, Timothée Chalamet a Taylor Russell se zabijáckými impulsy i když je to romantika se zvracejícím žaludkem. Road movie do pekla. Je tu spousta zapamatovatelných scén a témata samoty, skrývání svého já před společností apod. (24.12.2022)