Čas

Fantastický Sean Bean, dal tejto konverzačke z väzenského prostredia úplne nový rozmer. Páčila s ami aj jedna z myšlienok filmu - aj v ťažkých situáciách si môže zachovať človek svoju tvár.... Ale je tu dosť aj iných vecí na zamyslenie, ktoré akoby na relax od premýšľania spestrovali realistické bitkárske scény. Silný nadpriemer. 85/100 (09.02.2022)

BBC je záruka kvality a už si opravdu nemusí nic dokazovat. Vězeňské drama o osudech dvou hlavních protagonistů je skvělé, flashbacky jsou krátké a nenudí, bohaté na dialogy a atmosféra je skvělá, v některých momentech naprosto mrazivá a máte pocit, jako kdyby jste tam seděli s nimi, kamera je fantastická. Dostanete vstupenku do vězení, ve které opravdu ten čas nestrávíte zbytečně. (05.12.2021)

Tak jednoduché, prosté a účinné. A krátké především. Do tří dílů se vešlo, co mělo být hned s dvěma silnými příběhovými linkami, které obě nabízí dobrou kritiku a vhled do vězeňského systému asi nejen v Británii. Není k tomu, co dodat. Styl vyprávění nemusí být tak silný a za vše záživný, ale byl srozumitelný a jasný od začátku do konce. A to se skvěle cení. (17.10.2021)

Nic převratného se nekoná. Smutný a depresivní snímek je podle mě ze všeho nejvíc obžalobou britského vězeňského systému, protože, pokud série aspoň zčásti odráží skutečnost, tak v takovém krimu se nemůže nikdo napravit ani v nejmenším. Popravdě, je asi úspěchem, když nevyjde z lochu ještě zlomenější a zkaženější, než když ho do něj zavírali. Mimochodem, doporučuji dokument Malířka a zloděj, kde je několik scén z norského vězení. Uvidíte rozdíl jak mezi psí boudou a Taj Mahalem! Zpět k sérii: je to poctivá televizní práce s naznačenou, nijak komplikovanou, psychologickou linkou a velmi dobrými herci. SHRNUTÍ: Kriminál tě zocelí. A zničí… (04.01.2022)

Mark Cobden, učitel angličtiny, ročník 1964. Při řízení v opilosti zabil člověka. Čtyři roky života má za trest strávit v podfinancované britské věznici mezi mukly, kteří nejdou daleko pro ránu pěstí ani pro konvici s vařící vodou a cukrem (mnozí z nich by zjevně potřebovali spíš psychiatrickou péči než pobyt za mřížemi, ale pro něco takového nejsou kapacity). Jeho snahu sžít se s prostředím, na které absolutně není stavěný, a vyrovnat se s vinou, která není nijak zpochybňována, sledujeme od nástupu do basy. Paralelně s tím se rozbíhá drama bachaře vydíraného jedním z vězňů. Příběhů z vězeňského prostředí už vzniklo tolik, že jsem od Času moc nečekal. Jde ale o vynikající psychologickou studii toho, jak může vězení jedince od základu proměnit (v dobrém i zlém) a jak těžké paradoxně může být, pro vězně i věznitele, jednat morálně v prostředí, kde by člověk měl procházet nápravou. Oba hlavní hrdinové, které přesvědčivě hrají Sean Bean a Stephen Graham, opakovaně čelí tíživým zkouškám charakteru bez ideálního řešení. Cokoli udělají, v ohrožení života se nejspíš octnou buď oni, nebo jejich blízcí. Prostřednictvím drsných, napínavých, ale taky dojemných situací, jež prý dost autenticky odrážejí realitu britského vězeňského systému (jehož nepřímá kritika je spodním proudem vyprávění), tvůrci postihují obecnější témata viny, trestu a odpuštění a zamýšlejí se nad tím, co asi řešíme všichni – co znamená žít dobrý život? Žádná křeč, klišé a – vyjma jedné paralelní montáže s nepravděpodobně přesnou synchronizací událostí – uměle vytvářené drama. Jen věrohodně vystihnutá vězeňská atmosféra a několik uvěřitelných postav se svými démony a etickými dilematy. (05.12.2021)