Jasný terč

Nijak zvlášť vtipná komedie, u které neustále čekáte, kdy už se děj konečně pořádně rozjede. To se sice nakonec doopravdy stane, ale až v poslední čtvrthodině, což už je jaksi trochu pozdě. Z toho nápadu ‚zabiják na třídním srazu‘ se dalo (a mělo) vytřískat mnohem víc. A vůbec bych se nezlobila, kdyby to mělo být na úkor té nudné zápletky s hrdinovou bývalou láskou. (20.09.2013)

Velmi zvláštní kombinace romance, komedie a akčního filmu, která měla v 90. letech nepochybně právem zasloužené místo ve filmovém průmyslu, ale zdejší koncepce, především díky akční části příběhu o nájemném zabijákovi hledající smysl života, nevzbuzuje zrovna pocit kontinuity v rámci všech použitých žánrů a ve větší míře působí negativně a celkově těžko zapadá do konceptu filmu, ze které se dalo jednoduše vytěžit mnohem více. Přitom v oblasti romantické komedie je Grosse Pointe Blank příjemně zábavným filmem se skvělou hlavní dvojicí John Cusack a Minnie Driver, perfektním příběhem o setkání bývalých absolventů střední školy a znovu oživení tehdejší lásky, a s dokonale poskládaným chytlavým soundtrackem. "Some people say forgive and forget. Nah, I don't know. I say forget about forgiving and just accept. And... get the hell out of town." (02.10.2020)

Spolužáci ze střední jsou někdy na zabití. Své o tom ví navenek vyrovnaný, dobře situovaný mladý muž Martin Q. Blank. Ve skutečnosti duševně vykolejený nájemný zabiják. Posilněn radou svého psychoanalytika se nyní snaží na jeden nádech sfouknout poslední fušku i přetrvávající resty z let studentských. Dle nepsaných pravidel high school komedií by si odtamtud krom traumatizujících zážitků ze šikany a nějakých těch nových vědomostí měl do dospělého života přinést také životní lásku. Jenže Martin to tehdy zvoral, proto se na místo (budoucího i minulého) činu vrací nyní, zocelen a přitom stále stejně křehký. Jasný terč chytře a lehce kombinuje nejoblíbenější žánry osmdesátých let. Tvůrci chvíli střílí ostré hlášky (Shane Black by měl radost), hned nato ostré náboje, obojí zvládají bravurně a obojí drží pohromadě mimo jiné zásluhou pečlivě sestaveného soundtracku a mimořádně příjemného výkonu Johna Cusacka (rovněž scénáristy). Navíc dokáži být tak nenuceně nostalgičtí, že i mne, člověka o osmdesátá léta jen lehoučce otřeného, přiměli k iracionálnímu stesku po nich. Anebo spíš po filmech, které se tehdy natáčely. Apendix: Přestřelka v supermarketu a likvidace mrtvoly nemají už po prvním zhlédnutí daleko k tomu, abych je označil za své milované scény. 80% (14.05.2010)

Klasický příklad jednoho z pohrobků velkého devadesátkového třesku jménem Pulp fiction - ta chemie jednotlivých složek je tam prostě cítit: gangsteři, zabijáci, černý humor, hlášky, nostalgie, hutný soundtrack... Co je důležité je to, že je tohle včechno z větší části cítit velmi libě, i když na precizně vysoustruženou tarantinovskou klasiku to pořád ztrácí v mnoha ohledech, zvláště pak v kompaktnosti samotném příběhu. Je to trochu škoda, jelikož se z tohohle námětu dalo, myslím, vyždímat daleko víc. Takže tak. Cusack a Driver fajn. Hlášky cool. Soundtrack jakbysmet. 60% (13.05.2009)

Všetko, spolu s hercami, nápadom a pomerne rýchleho tempa malo naznačiť, že pôjde o niečo, čo bude v položke nadpriemer. Nestalo sa, ja sa pýtam v čom je chyba, no odpoveď mi akosi nechodí. Dalo sa to krásne využiť, herci a hlavne ústredná dvojica bola fajn, ale kde zabudli ten humor? Veľa scén ostalo, čo sa týka čiernohumorskej srandy, úplne nevypovedaných. 65%. (12.11.2007)