The Rutles

Keďže som skalným fanúšikom Pythonov a (o čosi menej, ale predsa) aj Beatles, táto vtipná záležitosť je presne mojou šálkou kávy (alebo čaju?). Už dávno som tak nepotrápila bránicu ako pri tomto snímku. Klobúk dole pred Innesom a jeho verne kopírujúcimi textami. Pre znalcov histórie Chrobákov výborná zábava. 10/10 (27.01.2010)

To je tak, když miluješ Beatles a suchej britskej humor... Harrisona jsem poznal jen podle hlasu, Belushiho s Aykroydem a Murraym vůbec, Ronnie Wood vypadal jako člen Hell's Angels spíš jak takovej neškodnej amorek, Mick Jagger masér jako vždy, no a Idle s Palinem neskutečně vtipní (as always)- what the fuckin' dream team! Nebýt Beatles, byli by Rutles nejlegendárnější kapelou všech dob...! (21.06.2019)

Aneb jak by vypadal Erikův skeč v Cirkusu, kdyby na něj dostal hodinu a půl, potřebný rozpočet a čas. Jeho klasický zarputile vážný reportér nás provádí po historii jedné Liverpoolské skupiny, která víc než trochu připomíná skutečnou historii legendárních Beatles. Tvůrci si s parodickou kapelou vyhráli - složeno bylo zhruba patnáct skladeb, které jsou ve svém aranžmá a stylu lahůdkově analogické ke skutečným beatlsáckým sklatbám (All you need is love / Love life, Help! / Ouch!, ...), brilantně napodobili slavný humor jejich členů na fiktivních tiskových konferencích, natočili (samozřejmě taktéž fiktivní) vzpomínkové rozhovory s několika velkými současníky Beatles / Rutles - Mickem Jaggerem, Paulem Simonem, ... To všechno v v duši pythonovských tradic, které zvýrazňuje jak samotný Idle v roli komentátora/ Dirka McQuicklyho, účast Michaela Palina, tak určitá skečovitost jednotlivých sekvencí... Poctivé čtyři hvězdy, pátou eventuálně přihodím po dalším zhlédnutí. Mimochodem, jde o první filmovou roli Billa Murrayho, jeho dvacetisekundová scéna stojí za to ;-) 80% (02.02.2007)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

Na to, že sa v jednom filme stretla časť Monthy Pythonov (Idle, Palin) a časť zlatej generácie Saturday Night Live (Belushi, Aykroyd, Murray) za podpory mnohých hudobníkov (Simon, Jagger, Harrison) a o Beatles, je výsledok viac než rozpačitý a až na pár absurdných vtipov Erica Idle nie veľmi smiešny. Spinal Tap vyšiel oveľa viac. (27.10.2007)