O Nesytovi

Nesyta je chudák pořád hladový a tak jde kam ho z hladu šilhající oči vedou a hladem se třesoucí nohy nesou, aby našel někoho, kdo ho vezme do služby, ve které by se do syta najedl. Pak už to je vykrádačka jiných pohádek. Nejzábavnější je, jak na vsi jsou lidi zděšení, když je někdo trochu zamatlaný ve tváři. Hrůzou z toho mohou zešílet, byť jinak je v nažehleném a načančaném oděvu Div, že člověk necítí vůni Arielu i z obrazovky. Ovšem největší ustrnutí nastane, když se zohyzdí princezna, a to šátkem kolem krku, dvěma uvolněnými pramínky vlasů a šmouhou na čele a tvářích. (15.01.2012)

Tak toto je velmi milé pohádkové překvapení. Hned na počátku potěší exteriéry, které k natočení pohádek doslova vybízejí. Mladý Martin Zounar byl ještě štíhlý a jeho bříško možná začalo narůstat právě po tého pohádce. O Nesytovi je jedna z variací pohádek o čertech nebo též Otesánek. Jenže už na začátku příběh trochu postrádá logiku. Když rodiče žádají o syna peklo, čekal bych, že si na oplátku pekelníci přijdou pro Nesytu. Toho ale musí všude odmítnout pro jeho věčně hladový žaludek a až teprve pak mu peklo nabídne službu. Také Nesyta odhalí moc kabátu sám a vlastně jen díky své nevycválanosti, když čertovi prohrabává kapsy. Při svém návratu pak pohádka odkazuje na charakter lidí. Ti se ho sice bojí pro pár šmuh na tváři, určitě by si maskéři měli dát víc záležet, ale na druhé straně za ním chodí velmi ochotně, když vysolí prachy na dřevo. Tedy přesně jako v životě, máte-li peníze, máte i přátele, do té chvíle na vzhledu nezáleží. A totéž platí pro marnivou princeznu. Král sice nemá na plat pro své zaměstnance, ale společně s princeznou myslí jen na to, kde sehnat prachy na její nové šaty. A zatímco běžní obyvatelé vsi jsou dotováni pouze, když se nějak přičiní, což je jistě správné, vojáci se mohou válet v ležení a nic nedělat, což Nesytovi bohatě stačí. I Linda Rybová se zrovna moc nezeškaredí jen několika šmouhama na tváři. Přesto mezi velkým počtem televizních pohádek je to jedna z těch milých, které si rád připomenu. (06.04.2021)

Humorná pohádka, která se neupíná na studiové exteriéry a nechá vyniknout Zounarovo korpulentní tělo. Tady ještě byl snesitelný, když ho například vidím v Ordinaci v roli zlořáda je jeho herectví k smíchu. Ani tady nepodává nic za co měl být chválen, ale jeho role je vesměs podávána komickou formou, kterou obstojně zvládá i za cenu přehrávání. Zounar v roli jedlíka sežere všechno co vidí, má pro strach uděláno, a získá si i sympatie. Božena Němcová by z něho měla radost. Diváci si naposledy Zounara užijí v roli, kdy se jim vyloženě neprotivěl a vydařená pohádka je na světě. Jistě jste už ale viděli lépe scénáristicky vystavěné pohádky. 60% (02.05.2012)

Příjemná pohádka, která sice úplně nenadchne, ale hlavně neurazí, má jasný a čitelný příběh vycházející z klasiky, slušnou hudbu Petra Ulrycha a pěkné karpatské exteriéry. Klad oproti jiným je např. také v tom, že i malé role hrají, ne jen pobývají na obrazovce. Zounara nemusím a pravdou je, že mnohdy přehrává, což ale vynahrazuje pohledná Rybka. (15.01.2012)

Ačkoliv je scénář zčásti okopírovaný z pohádky S čerty nejsou žerty, tak většina díla je naštěstí originální. Věrohodné provedení s tou pravou pohádkovou atmosférou, výborný výkon Martina Zounara, hezké scény s jedením a pracováním Nesyty, žádné zbytečné efekty ve stylu pohádek dnešní doby. Pro mě určitě jedna z nejpovedenějších posametových pohádek. (21.05.2010)