Caravaggio
Caravaggio
Režie:
Derek JarmanKamera:
Gabriel BeristainHudba:
Simon Fisher-TurnerHrají:
Nigel Terry, Sean Bean, Dexter Fletcher, Tilda Swinton, Nigel Davenport, Robbie Coltrane, Michael Gough, Noam Almaz, Imogen Claire, Vernon Dobtcheff (více)Obsahy(1)
Expresivní výpověď předního evropského režiséra o životě a díle slavného ranobarokního malíře, který přišel s revolučním použitím dramatizujícího světla a stínu (chiaroscuro) a bývá označován za "vynálezce světla kinematografie". (Caravaggio usiloval též o iluzívní vtáhnutí diváka do obrazu, do důsledků využil malbu polofigur jako kompoziční princip, zdůrazňující jejich vypjatou reálnost a tělesnou blízkost, což je též příznačné pro filmový obraz.) Caravaggio maloval prostitutky, tuláky, příživníky, povaleče, zloděje a vyděděnce, zvěčňujíce je v postavách světců. Ve filmu vystupují ze šerosvitu modelově vysvícené obrazy malíře, jehož dílo, inspirace a bláznivé nápady splývají s jeho životem, ve kterém byla zřejmě ústředním bodem homosexualita s doprovodným pocitem viny a izolace. Zatímco co jeho malby ukazovaly stále se zvětšující originální hloubku náboženského vědomí, jeho osobní život byl plný výtržností, soubojů, věznění a v r. 1606 dokonce zabil člověka. Opuštěný, zoufalý, nemocný láskou, plýtvající silami, ubitý i šťastný se prsty dotýká dneška (postavy mají někdy moderní šaty, kouří, jsou tu auta a motocykly, je slyšet hluk ulice, hukot lokomotivy, mecenáš má počítač Sony, za ateliérem zadrnčí telefon, udavač sedí ve vaně a ťuká na stroji žalobu na dlužníka...). Dech a vůně doby, snoubící krásu a svátost se špínou intrik, vražd a krvesmilstva. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Jedna z těch biografií, jež má s běžnou životopiseckou praxí jen pramálo společného. Jedna z těch biografií, které fakta potlačují v prospěch autorské vize. Jedna z těch biografií, v niž by se postihovaný, v tomto konkrétním případě Michelangelo Merisi, řečený Caravaggio, zřejmě zahlédl jen horko těžko. Co říkáte? Že na tom není nic špatného, že je to plně legitimní? Pravdu díte, není na tom nic špatného a je to plně legitimní. Však jsem doposud pouze konstatoval, nic proti ničemu. Znalý Jarmanova o něco mladšího opusu, "životopisu" rakouského génia Wittgensteina, byl jsem si vědom toho, že chtít poznat, jak skutečně žil a jak skutečně tvořil "vynálezce světla kinematografie", měl bych se porozhlédnout někde jinde, třebas tady, nebo tady (třídílný seriál). Kde tedy hledat problém (který nejspíš někde je... když hodnotím, jak hodnotím), když jsem dostal přesně to, nač jsem byl připraven? Nakonec přeci jen v míjení! Když nad tímhle filmem zpětně přemýšlím, tisíckrát se mně můžu líbit, kterak Jarman porušuje normy "slušných curriculum vitae" a tisíckrát se mně může líbit, kterak jednoho z nejznámějších malířů 17. století vyvlastňuje a přetváří k obrazu svému, v závěru své reflexe však jen zklamaně zavyji nad tím, že z toho všeho nic moc nezbylo, že obrazy a pocity, jež tento film nabízí, z mé hlavy a mého srdce zmizely, stejně tak jako se vypařuje pára z vroucího hrnce, zkrátka že ve mně tenhle film kromě rukopisu téměř vůbec nic nezanechal. 55% ()
Rozhodně je to zajímavý film na to, že je to životopis, kde ani tak nejde o tu dějovou linku, jako spíše o dojmy a celkově o kompozice jednotlivých obrazů. Ale právě skutečnost, jak jsou komponovány jednotlivé obrazy, je nejsilnějším prvkem filmu, který v ostatních ohledech trochu pokulhává a má spíš blíže experimentálnímu filmu, což nutně nemyslím zle, ale v tomhle případě to nepřináší až tak velký užitek. ()
Teatrálna avantgarda plná buzíkov a chabých kulís. Nepochopil som časté modernistické prvky v historickom zasadení - kalkulačka, autá, moderné obleky. Vizuál ma absolútne neoslovil. Pochybujem, že to má čosi spoločné s historickými reáliami. Niečo si treba pomyslieť aj o režisérovom mentálnom stave a vôbec vnímaní sveta. ()
Zajímavý film. Na mě možná příliš přesymbolizovaný, ale dobře natočený. Sám film vypadal jako přehled obrazů. Krom toho, že jsem příběh moc nepochopila a byla jsem dost zmatená rekvizitami ze současnosti (když se asi v půlce filmu objevila kalkulačka, tak jsem film musela stopnout a vrátit, abych se ujistila, že mě nešálí zrak), tak se mi film líbil. Navíc jsem si řádně užívala mladičkého Seana Beana, který byl ve filmu opravdu přesladký :-). ()
Pozoruhodný snímek o geniálním tvůrci, dosud nepřekonaném v pravdivosti svého vidění světa. Trochu mi vadila neustálá hra na strunu Caravaggiovy údajné homosexuality, opírající se o dosti pochybné spekulace některých historiků. Jinak ale originální výtvarné pojetí filmu lze jen uvítat, vidět to Merisi, asi by se bavil. ()
Galerie (12)
Photo © Zeitgeist Films
Zajímavosti (6)
- Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry) nosí u sebe nůž, na jehož čepeli je vyryt latinský nápis „nec spe, nec metu“, v překladu „bez naděje, beze strachu“, což bylo motto pouličních výtržníků. (ČSFD)
- V roce uvedení snímku vyšel knižně i Jarmanův kompletní scénář k filmu s komentářem. (SeanBean)
- V českých kinech nebyl film před rokem 1989 uváděn, poté se objevil v klubové distribuci. V roce 2000 byl mimo jiné uveden na filmové přehlídce Duha nad Brnem. (SeanBean)
Reklama