Ed Wood

Film, který ukázal jak nádherná je filmařina a jak ji miluju. Hlavní postavy byli výborně sehrané a Burton vše prošpikoval do detailu s geniálním výkonem Martinem Landauem (mimořádný výkon, servíroval herectví minutu po minutě a na scénu s chobotnicí nikdy nezapomenu) a s Johny Deppem všechno klapalo jako hodinky. Srdcovka ED WOOD se bude ve vašich myšlenkách postupně rozkládat a stane se pro vás stále důležitější, uchvacující a ohromující v plném rozsahu. (25.01.2012)

Obecně panuje názor, že Ed Wood je dobrý film, ale Johnny Depp to v něm krapet přehnal. Vidím to úplně opačně - ten film je tak dobrý, jak přesvědčivý je Depp v titulní roli. Podívejte se na to tak - Ed Wood byl objektivně vzato autistický magor s ujetými nápady, talentem, který tak tak stačil na uvedení kamery v chod a s nulovou sebereflexí. Kdyby vás chtěl někdo takový zlanařit ke spolupráci, předpokládám, že bez krucifixu byste se k němu ani nepřiblížili. :o) Jenže musel mít maniakální charisma všech sociopatů, jinak by nedosáhl toho všeho. I přes katastrofálně průkazné neúsoěchy dokázal přimět tytéž lidi k OPAKOVANÉ spolupráci. Každá z postav má ve scénáři nějakou berličku v podobě konce kariéry, touhy se zviditelnit za každou cenu atd., ale mě by úplně stačilo konstatování, že je všechny přesvědčilo Edovo charisma. Kdyby za mnou přišel tenhle energický mladík, začal zběsile rozkládat rukama při líčení svých plánů a zorničky by se mu rozšiřovaly nadšením, asi by přesvědčil i mě. :-D Entuziasmus je nakažlivý jako škytavka. 100% (26.02.2007)

Měl jsem tu „čest“ pouze s jedním z Edových filmů, Plan 9 from outer Space. Ano, byl hrozný, ale Tim Burton se rozhodl ukázat, že všechno bylo jinak. Dvě hodiny filmového času věnoval kolegovi, který zůstal pouze nepochopen. To neuvěřitelné nadšení, kterým při natáčení svých filmů oplýval, bylo až nakažlivé a z tohoto díla to sálá v každém záběru. (Dle mého) životní výkon Johnnyho Deppa jemuž stačí jenom nefalšované pousmání na producenta a divák mu to sežere se vším všudy, přináší do každého záběru téměř až dětsky neskrývanou radost z vlastní práce. Když pak proběhne legendární rozhovor s Orsonen Wellsem, začne se odvíjet jeden z nejhypnotičtějších, nejdojemnějších a zároveň nejkrásnějších konců filmového nebe. Klobouk dolů Time, klobouk dolů Johnny, odpočívej v pokoji Ede (21.10.2005)

Edík by se neměl posuzovat podle standartních měřítek, které používáme při porovnávání režisérů. Byl to magor s neskutečným zápalem pro věc. Bylo mu jedno jestli film je a nebo není cool, chtěl být součástí toho dementního kolotoče jménem Hollywood a i když se nezapsal do těchto análů zrovna přívětivě, prostě tam je a basta.A tenhle film by se mu rozhodně líbil a co já vím, třeba by si i uvědomil, že byl přeci jen trochu moc.__ Skok Burtona od bizarnostem k životopisu bylo jako posadit dítě z motorky na solární pohon na opravdickýho Harleye, kterému navíc nefachčí brzdy. Šokantní rozhodně! Špatné ne! Když se v době obsazování rolí dostal na přední plátky novin Johnny Depp s tím, že on bude ten nejhorší režisér všech dob, musela se zákonitě zvednout mexická vlna na všech kontinentech. Je to borec a v roli Eda mi silně připomínal jednoho mého učitele (teď myslím svým ekcentrickým vystupováním a tak...). Kdo ale září jako atomový hřib nad prosluněnou oblohou je Martin Landou, jehož Bela Lugosi je zahrán úctyhodným způsobem ("On je ještě naživu?"). Ke konci už film trochu sjíždí hrany, přesto se ale jedná o jeden z nejlepších životopisných filmů všech dob. A chlupatý svetry zase přídou do módy, to vám říkám :D (14.09.2008)

Radost z filmařiny je u Eda Wooda cítit stejně jako z Tima Burtona. Odzbrojující pozitivizmus nad svým "talentem", roztomilý Depp, tichý a výstřední "muž vzadu" Murray a hlavně brilantní Martin Landau jako uhrančivý Bela Lugosi, pronásledovaný drogovými problémy. Po formální i obsahové stránce strhující záležitost, místy až mravenčí snaha o autentičnost, dokonalá práce s kamerou, osvětlením, skladatel Howard Shore navíc přesně ví, co jaká scéna potřebuje. 80%. (27.03.2007)