Industrie

Musím se přiznat, že mě příběh poslední dvou a půl stovky let strhnul a celý cyklus jsem za dva dny s chutí zpracoval jak vítkovické ocelárny dodávku koksu. Nicméně mi přijde, že všechny ostatní části (mimo hlavního nápadu) občas značně, občas lehce zaostávají. Kamera, střih a scénář voiceoveru jsou v různých chvílích různě průměrné a hudba je fajn, protože z 70% licencuje soundtrack zahraničního seriálového hitu. Poslední tři díly tak už jely jen jako audio pozadí. Mrzí mě, že ČT se tady neurvala k většímu rozpočtu aj stopáži... (10.01.2022)

Dlouho jsem váhal, jestli to chci vidět, ale nakonec zvědavost zvítězila a pustil jsem si to jakoby "ze studijních důvodů", protože mě téma starých továren trochu zajímá. A určitě je to kvalitní dokument a muselo to dát strašný práce a přináší to i nějaký nový pohledy a tak, ale osobně mi to přece jen přišlo v této podobě dost nezáživné - jednak jsem původně myslel, že to půjde fakt jen po historii jednotlivých podniků, takže mě překvapilo, kolik dalšího kontextu se s tím svezlo (a místy mi to fakt přišlo informačně přehlcené a moje pozornost se už nechytala), a jednak mám alergii na servírování informací stylem mluvících hlav, a zde jich je skutečně požehnaně (trochu jsem u toho žasnul, kolik se u nás uživí historiků, protože v tom dokumentu jich skutečně figurují desítky), a navíc jsou jejich promluvy do kamery podané stylem, že za nimi běží zcela redundantní obrázky z aktuální výroby v té které fabrice, u čehož jsem si připadal dost nepatřičně, protože nechápu, kdo dal Bystřičanovi právo točit obyčejný lidi v jejich práci a používat to jako ilustrační záběry pod žvanění historiků - fakt mi ta forma nesedla, byť obsahově je to bez debat velmi hutné a informačně přínosné. Navíc mi byl strašně protivný voiceover Zbyška Horáka, ale chápu, to je čistě můj osobní problém, že nesnáším jeho hlas i dikci. (11.02.2023)

Pro mě extrémně zajímavý námět seriálu - ukázat na 10 příkladech konkrétních podniků industriální vývoj v ČR - bohužel sklouzává více do analýz levicově smýšlejících historiků, než aby důkladně popisoval historické peripetie jednotlivých továren. Dějinné milníky v našich zemích všichni známe, ale co se odehrávalo za zdmi průmyslových areálů čeká stále na podrobnější vyprávění. Dále si nejsem jist, zda jsou si tvůrci plně vědomi toho, že vděčíme všichni za současný blahobyt právě zejména velkým podnikatelům a zakladatelům největších prosperujících firem, a že bez občasného "vykořisťování" dělníků v těžších dobách, nebo bez jisté provázanosti s politiky a veřejnou sférou se to prostě nikdy nemohlo obejít. Jinými slovy, maximalizace zisku (v rámci zákona) skutečně není negativní pojem (a bez ní to nejde), podnikání neplést s charitou. (10.01.2024)

Před zrodem továrny... Budeme vyprávět příběh průmyslu v českých zemích. Příběh, ve kterém místo legend a mýtů, které si kapitalismus vytvořil  sám o sobě, vyjevíme mechanismy, které změnily svět. Mýtickým hrdinou kapitalismu   byl vždy selfmademan. Člověk, který dokázal všechno sám  a navzdory všem - státu, společnosti  i zaměstnancům. Historická fakta ale hovoří o něčem jiném. Dějiny průmyslového podnikání byly často dlážděné penězi ze státních rozpočtů a závislé na měnících se pravidlech, která nevytvářel jen samotný trh,  ale také politika. (13.01.2024)

Velmi povedený seriál. Ale třetí díl věnovaný v podstatě jen plivání na Baťu, to mě trochu zklamalo. Tak především Baťa se "neudělal" na vojenských zakázkách, ale už dávno před 1. sv. válkou, po konci této války byly závody ve ztrátě, navozování dojmu, že Baťa na první světové válce vydělal, je prostě na pěst, díky svým metodám a promyšlené strategii by se tak jako tak stal v době míru neméně úspěšným, opakování oblíbených komunistických polopravd, které se režimu ve své době velmi hodily, bychom si už dnes mohli odpustit. Získání vojenské zakázky (na které se mimochodem podílelo více firem, nikoliv jen Baťovy závody) znamenalo pro zaměstnance obrovský bonus, že nebudou odvedeni na frontu, takže Zlín přečkal první světovou válku "celkem dobře". Samozřejmě to byl tvrdý pragmatik, který věděl, čeho chce dosáhnout a zaměstnanci byly pro něj prostředkem k dosažení svých cílů, kdo se nedokázal přizpůsobit, musel odejít, odbory byly sprosté slovo a proto byly závody terčem stávek a bojkotů, ale tohle bylo trochu moc, pánové, Baťa přišel s řadou inovací, ze kterých těžili i zaměstnanci a nakonec samotné město Zlín a široké okolí - a těží z něj i dodnes. (11.01.2022)