Frankenweenie

Vydařená troufalost rozehrát na půlhodince černobílou hru na velkofilmové napětí po vizuální i hudební stránce s atmosférou filmových hororů i kreslených dIsneyovek tak z dětsví Burtonových rodičů. Tim bude v Čechách těžko vysvětlovat, že nezná scénu s márnicí z filmové Divé Báry (1949). Vlídná a nezáludně plynoucí sci-fi. (24.02.2012)

Excelentně natočený černobílý film na motivy Frankensteina, akorát v roli psa je typickým Burtonovým krátkým filmem. Je to jeho jeden z prvních filmů, ale už tento film předurčil, jak bude vypadat pozdější Střihoruký Edward. Dokonalý příběh kamarádství malého kluka a psa, který zemře, ale to už jistě víte jak to dopadne... (09.02.2006)

Nejdřív jsem viděl novější verzi a pak tuto a udělal jsem dobře. V podstatě je to zkrácená verze, kde je necháno jen to základní (a nejlepší) a ještě je to hraný, takže jsem si v klidu mohl užívat to srovnání s animovanou verzí, což jsem ještě u žádnýho animáku neměl. Tim Burton jak ho neznám a nezklamal :-) (10.12.2013)

Byl jsem naprosto dojat, nepamatuju si kdy naposled tak moc. Nevím proč a nevím jak to Tim Burton udělal, ale byl. Edit 17.3.2014: No a i napodruhé po několika letech mě tenhle krátký film dokázal dojmout v podstatě úplně stejně, jako když jsem ho viděl poprvé. Tim Burton v jedné ze svých nejčistších podob, kterou mám tak rád. Krásný filmík. (SD, orig.) (17.03.2012)

Dětinský film? Na to, že je to disneyovka, je to úžasné: Kingův Řbitov zvířátek od Walta Disneyho! - jen bez zpívání, Frankenstein v dětské verzi. Takové filmy mi chyběly ve „Studiu kamarád“. V kontextu všech těch současných slaboduchých „dětských“ filmů, které předpokládají, že děti fungují na první signální a peníze se na nich dají vydělat jednoduše – stačí jim barvy, tvary, zvuky, klišé bez nápadu a stejné šablony, nezatěžovat mzoečky. Studio to tehdy samozřejmě neskouslo, ale Burtonovy „Ukradené Vánoce“ už v 90. letech prošly. Burton do dětského světa dokáže zakomponovat hřbitov domácích zvířátek, školní pokusy na mrtvých žábách nebo oživování mrtvých pejsků bulteriérů (autobiografie – nejen – Tima Burtona?). Navíc dokazuje, že jednoduché filmařské detaily mohou být (burtonovsky) vtipné (i bez světlic a 3D efektů): matka kropící zahradu, pijící sešitý Sparky. Na 30 minutách jde vytvořit fungující (dojímající) příběh, logickou návaznost, disneyovsko-burtonovskou pointu (bude Frankenweenieho/Sparkyho nevěsta?). Poučení pro děti: „Lidé jsou divní.“ (malý Viktor) (01.01.2010)