Máš někoho doma

Na škole řádí vrah tisknoucí si 3D printem masku každé ze svých obětí, které zabíjí - už tohle samo o sobě je poměrně originální a možná po dlouhé době jde o masku, která předčí i Happy Deaths Day. Po první vraždě jsem se radoval, že oproti nedávné netflix trilogii Fear Streat se film nesnaží na sílu tlačit infantilní humor a bude se držet seriózní, ale nestalo se. Příběh klasika, gore průměrné, ale je ho tak málo, že se mi těžko dá mluvit o slasher stylu (3 dvouminutové vraždy za 90 minut když nepočítám finále...?), postavy jsou hloupé, konec je předvídatelný a opět tuctově wannabe heroicky zakončený. Těšil jsem se na výbornou mordovačku okořeněnou o inovativní nápad masky, ale místo toho se tvůrci vydali více cestou středoškolského dramatu, kdy na obrazovce koukáme více na party a sex než na samotné vraždy. Nechápu, jaký problém je udělat pořádný, hutný, brutální moderní slasher místo toho dělat pořád dokola uječené teenage dramata.  Nezbývá než doufat alespoň v nový Halloween... (06.10.2021)

Politicky angažovaný slasher, kde se mimo na krev bohaté zábavy mládež i přivzdělá stran nastolení nové báječné reality a o boji  barevně pestrého transproletariátu.   Vzhledem k tomu, že nepatřím k cílovce vedlejších neorudých motivů, bylo mi při sledování jen lehce trapně, stejně jako u podobně potřísněného remaku Candymana. Nepatřím k těm, co by se cítili těmito společenským tendencemi ohrožováni, nicméně mi prostě přijdou  dětsky ufňukané a potvrzují mi můj pocit o myšlenkové smrti lidstva. Ale tak zpět k filmu.  Vyvražďovačky  patří k mým oblíbeným hororovým subžánrům a srovnám-li tuhle vlastně přímočarou, a až v závěru předvídatelnou,  smršť pohledných vražedných útoků  s nedávnou, nepovedenou a užvaněnou  poctou žánru Ulice strachu, tak se dostanu na slušné tři hvězdy. P.S. Pro darkrobyka: Na střeva ven taky došlo, dodám screen:-) (16.11.2022)

Fajn hudba a prchavé chvíle atmosféry, při kterých se na vřískajícím půdorysu vytahují tajemství loňských let (a taky jar, podzimů a zim). Úvodní pořadí na death listu: bílé fotbalové vyhráblo, tupá školní princezna stejné barvy pleti a na práškách závislý Hispánec, po kterém se nebude nikdo ptát, mohlo překvapit asi tak stejně jako horkost stopy vedoucí k místnímu podivínovi. A pak zůstává rozmanitá skupinka osob, u kterých si sice nemůžete být stoprocentně jistí, že nebudou další obětí, ale můžete dát krk na to, kdo z nich nebude pachatelem. Ta angažovaná woke kultura to divákům nejen slasherů nyní strašně zjednodušuje.. (01.11.2021)

Tuctová, podpriemerná stredoškolská vyvražďovačka, ktorá sa ubodala do kvalitatívneho suterénu skrz snahu o spoločenskú, genderovú a neviem akú rovnosť. Máte tu k dispozícii partičku v zložení gay, on/ona/ono, černoška, Vaiana, atď. Skvelá ukážka do očí bijúcej zdegenerovanej filmárskej korektnosti, ktorej vznik ocenia jedine tak on/ona/ono organizácie. (08.10.2021)

Slasherů jsem už pár viděl a tento mohu s klidem zařadit mezi ty úplně nejhorší. Málo vražd, počítačová krev, nulová nahota, žádný styl, nadhled, napětí ani atmosféra. K tomu otravný soundtrack a parta mladých ublížených zrůdiček, kterým jsem od prvního okamžiku přál pomalou a efektní smrt. Žel bohu jsem se nedočkal... (14.10.2021)