tenebrae86

Hraný mondo dokument, kde nás Laura Gemser v roli Emanuelle provádí (nejen) nočními kluby z celého světa a přibližuje místní sexuální nezvyklosti a extravagance. Soft erotika se zvířaty, přeměna pohlaví během kouzelnického čísla, škola sexu... Zkrátka ukázky nevídaných bizarností, u kterých jsem se hlavně zasmál, ale najde se tu i několik drsných sekvencí z různých domorodých rituálů, kde se pro useknutou hlavu či genitál nejde daleko. Navíc skutečné obětování kohouta, při zajímavém rituálu macumby. Obsah tedy dostatečně zvrhlý, vtipný a za hranou běžné divácké snesitelnosti, aby mě to jako fanouška těchto ujetých italských filmů bavilo. Režisér Bruno Mattei natočil většinu materiálu, přidalo se pár scén z filmů Joe D'Amata a několik málo záběrů ze skutečných mondo dokumentů. Celkově příjemné překvapení.

Poslední díl Černé Emanuelle je takový slabší odvar toho předchozího, což byl WiP film Violence in a Women's Prison z roku 1982, který režíroval Bruno Mattei a mám dojem, že některé scény se točily souběžně právě s tímto filmem. Později projekt zřejmě dotočil Caudio Fragasso a celek tím podle mě hodně utrpěl. Snímek je strašně nevyrovnaný, zábavné scény se střídají s debilními, v jednu chvíli jsou herci jakoby nepřítomní, načež začnou v jiné scéně až trapně přehrávat a často se tu někdo snaží neúspěšně napodobit D'Amata. Jasně, Bruno měl taky své mouchy, ale Fragasso je opravdu tvůrce bez jakékoliv sebereflexe. No snažil jsem se na to dívat co nejvíce nekriticky, ale na filmy o Emanuelle z roku 1977 to nemá ani náhodou, úplně to pozbylo všechny umělecké hodnoty. I sexploitation a sleazy prvků výrazně ubylo, Laura se dokonce ani nesvlékne a soundtrack tentokrát taky za moc nestojí. Kdybych chtěl nutně srovnávat, musel bych s hodnocení asi níž. A to já nechci, takže raději vypíchnu pár překvapivě krvavých scén, brutálních přestřelek a uspokojivé množství pokleslé zábavy. Jako osmdesátkový akční trash to není úplně k zahození.

Oficiálně předposlední reportáž přivádí už "lehce" ojetou Emanuelle do ženské věznice a zdá se, že si tentokrát naše hrdinka ukousla až příliš velké sousto. Bití od dozorkyň, mučení, v jedné scéně je dokonce téměř sežrána zaživa krysami, a pak další mučení, otrava jedem, znásilnění. Zkrátka Emanuelle tu dostává opravdu zabrat a Lauru Gemser tak neuvidíme ani jednou se usmát. Což je trochu škoda, protože úsměv je to, co se mi na této indonéské herečce líbí. Nevadí, líbily se mi tu i jiné věci. Režie tentokrát proslulý mistr trashe a tvůrce těch nejpokleslejších braků Bruno Mattei aka Vincent Dawn, takže o zábavu je postaráno, i kdyby šlo jen o nechtěný humor na úkor tohoto svérázného tvůrce (myšleno v dobrém). Scénář a dialogy jsou tady až kouzelně debilní, některé herecké výkony k popukání, ale i to jsou věci, které mám na těchto obskurních filmech rád. Člověk u toho nesmí ani vteřinu přemýšlet, jinak to nemá cenu. Přesně jak to známe z klasických komedií... ehm, teda hororů Krysy: Noc Hrůzy nebo Zombie: Ostrov Smrti. No nebudu si už ze strýčka Bruna dál utahovat, o mrtvých jen dobře, takže... Film kromě srandovních hlášek, nepovedených kreací a logických nesmyslů obsahuje i chytlavý synth-rockový soundtrack, ale hlavně funkční a divácky vděčné standardy subžánru WiP, jako je hrubé násilí na ženách, samoúčelná nahota, ponižování, mučení a další zvěrstva, zkušeným Matteim natočeny s citem pro tento dekadentní styl. Vše navíc korunováno naprosto obludným sleazy feelingem v některých (nejen) erotických scénách. V první půlce mi bylo skoro až blivno a když došlo na holčičí bitku v rozlitých lidských exkrementech, nestačil jsem doběhnout pro pytlík na zvracení. Tak pokud se rozhodnete na tenhle film kouknout, neudělejte stejnou chybu jako já a dopředu se připravte ;).

V rámci žánru sexploitation, tvorby Joe D'Amata i samotného Black Emanuelle universa spíše průměrný kousek. Zpět je klasický dovolenkový styl, Nico Fidenco, rychlé střídání atraktivních lokací i exotika, ale už to na mě začíná působit trošku repetitivně. Ani se nedivím, že to byl poslední díl v tomhle ikonickém stylu (další dva díly jsou v žánru WiP), protože D'Amato své nejlepší nápady zřejmě vyčerpal v předchozích filmech. Nicméně i tak jsem se slušně bavil a několik zajímavých momentů jsem si tam určitě našel. Například rychlovka Ely Galleani s černošským automechanikem, pěkná milostná scéna ve fotolaboratoři, ukázka dražby vykořisťovaných dívek, rozbití hlavy kuželkou, nebo cheesy závěr s partou námořníků. Celkově ale oproti jiným D'Amatovkám hodně umírněné, málo sleazy a strašně soft... Nevadí, i tak je to dobrý film, 3,5*.

Té Emanuelle muselo z toho věčného souložení pěkně hrábnout. Myslel jsem, že se infiltruje do kláštera kvůli některé ze svých reportáží a ono je to úplně jinak. A nový životní styl hlavní hrdinky tady není jediná změna. Režie se tentokrát ujal Giuseppe Vari, který oproti kolegovi D'Amatovi zpomalil, ubral násilí, perverzi i exotiku a naopak přidal klášter, jeptišky a jednu moc zlobivou a moc sexy slečnu v podání Mónicy Zanchi, kterou se Emanuelle snaží usměrnit a odradit od hříšného života, který kdysi sama vedla. Možná by se jí to i povedlo, ale to by se na scéně nesměl objevit starý chlívák Gabriele Tinti, kterého si zmíněná nadržená slečna schová ve věži... Líbilo se mi to. I když je to odklon od klasických hardcore D'Amatovek k spíše decentnějšímu sexploitation, kvalitu si to drží. Režie je snad i lepší a více to připomíná regulérní film, než hrubý sestřih z neřízené dovolené věnované sexuálnímu turismu :D. Soundtrack opět super, Fidenca vhodně vystřídal Stelvio Cipriani, který se k pomalejšímu nunsploitation hodí určitě víc. Takže celkově spokojenost a už se hrnu na další díl.

Nejnovější počin režisérů posledních dvou Vřískotů dopadl uspokojivě. Tenhle typ odlehčených splatter hororů, ve stylu Night of The Demons a podobně, mám hodně rád. Uzavřené staré sídlo, v něm skupina lidí jako potrava pro démona (případně upírku) a k tomu svižný děj, spousta vydařených praktických efektů a opravdu hodně umělé krve. Nechyběla ani nějaká ta dekapitace, upíři vybuchující na sluníčku a koupel dívky v bazénu plném rozkládajících se mrtvol. Jo, bavil jsem se.

Uf... Tak to byla hodně náročná "oddychovka". Jako komedie mě to úplně minulo, asi dvakrát jsem se lehce pousmál. Extrémně otravné a nesympatické postavy vedou nudné buranské dialogy, fakt zábava 😕. No a jako slasher je to průměrný kousek bez napětí s docela drsnými kills. Celkově slabé.

Gotický horor odehrávající se v dosti klaustrofobickém prostředí nákladní lodi obklopené širým mořem. Dokonalé to zdaleka není, chápu i nízká hodnocení, ale mě se film jednoduše trefil do vkusu právě tím prostředím. Plavba po mořích v 19. století by byla moje noční můra. Nikdy bych na takovou loď nevlezl, ale zároveň mě ta tématika fascinuje, takže to měl u mě tento nadpřirozený horor docela jednoduché a po celou téměř dvouhodinovou stopáž na mě fungoval. I když uznávám, že z toho šlo asi vytřískat víc. Vizuál je tu občas tak trochu sterilní, jelikož dnešní tvůrci jsou natolik líní, že nedokážou k navození atmosféry vytvořit ani skutečnou mlhu. Všechno včetně okřídlené příšery (jakože Drákuly), prýštící krve, bouřících vln a spalujícího ohně je prachsprosté CGI. Konkrétně ta mlha mi vadila nejvíc, no animovaný upír taky žádná sláva. Naštěstí několik drsnějších gore výjevů je tu zpracováno pěkně prakticky, s rozmlácenými silikonovými hlavami a rozdrásanými latexovými hrdly, jen ta kreslená krev do toho prostě nevypadá hezky. Ale nakonec převažuje spokojenost, bavil jsem se dobře.

Úvodní asi půlhodina, kde se seznamujeme s vrcholně nesympatickými postavami za doprovodu naprosto otřesné hudby, byla až nesnesitelná. Naštěstí po první mrtvole atmosféra zhoustne, děj se stane příjemně napínavým a mezi osazenstvem začne relativně uspokojivá vybíjená. "Humorné" hlášky jsem sice moc nepobíral, ale závěrečná pointa byla docela vtipná, takže jsem se nakonec i zasmál a jsem rád, že jsem ten strašný úvod vydržel. Tři hvězdičky akorát.

Na dnešní mainstreamové poměry dobrý chiller se strašidelným hostincem a prokletou čarodějnicí ve sklepě. Vizuální zpracování se mi líbilo, starobylá budova, kde se vše odehrává, měla svou atmosféru a asi třikrát mi po zádech příjemně zamrazilo. I samotná čarodějnice s pytlem na hlavě byla cool, bohužel trochu to kazily slabé CGI efekty a nepovedené animace. Co se týče příběhu, tak nic světoborného, ale celkově, i díky sympatické Freye 'Ciri' Allan, koukatelný horůrek 3,5*