Podezření

Vopred som nečakala, že miniséria, navyše z nášho prostredia, ma tak posadí. Klára Melíšková si zaslúži vyjadrenie obdivu za svoj herecký prejav. Príbeh, ktorý sa stal a je obžalobou ľudskej krutosti voči nevinným, ale nesympatickým. Ako to bolo v nejakom vtipe – kým nebol Facebook, babky ohovárali na lavičke na priedomí. Vieme byť k sebe veľmi krutí, bezdôvodne. (09.04.2022)

Po tragických Vražedných stínech jsem byl vůči neutichající kadenci nového obsahu ze strany ČT poněkud skeptický, k mému štěstí byly jisté předsudky bezpředmětné. Podezření se skvělou Klárou Melíškovou, která konečně nemusí moc hrát a využít pro roli své klasické grimasy, je opravdu fajnovou nepříjemnou sondou do mysli i srdce ženy, která nedokázala projevovat empatie ani vysílat sympatie a na oboje téměř doplatila. Zvláště v tomto oboru je hned každý necita podezřelým numero uno. (31.03.2022)

Nevídaný počin. Měl jsem vážně pocit, jak když sleduju nějakou tak akorát artovou minisérii na HBO a nejvíc mě překvapil fakt, že tvůrci nepotřebovali nijak šokovat a zrychlovat tempo, ačkoli hádám, že by to někteří diváci možná i uvítali/potřebovali. Melíšková on point a Barešová bude podle mě brzo naprostou hvězdou a imho čeká jen na nějakou hlavní roli, kde zazáří. Vztah mezi matkou a dcerou byl až fakt neuvěřitelně uvěřitelný - a to opět bez využití nějakých trapných extrémů. Doufám, že ČT s podobnými kousky bude přicházet častěji. 4,5* (23.05.2022)

Kdybych byla stejně upjatá jako Hana Kučerová, musela bych zmínit naprosto zbabranou scénu převzetí doporučeného dopisu od doručovatelky. Zřejmě bych musela zmínit, že listonoška by po odtržení podala Kučerové dodejku, nikoliv dopis. Ale rozhodně bych musela zmínit ještě mnohem větší ptákovinu. Kučerová si prohlíží obálku proti světlu a to má bohužel tu vlastnost, že obsah papírové obálky poněkud ozřejmí. Kdybych byla Kučerová, chladně bych se se sevřenými rty zeptala, proč do obálky nedali kluci a holky od filmu alespoň jeden papír, aby nebylo vidět, že je prázdná. Jenže já Kučerová nejsem. Takže musím ocenit výkon Kláry Melíškové, jejíž Kučerová měla tak jasné rysy, že si ji umím představit i v jiných situacích, než v kterých mi ji ukázala kamera. Blaškovi se povedlo nejen vedení herců, ale i výtečná tíživá atmosféra. (01.04.2022)

Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně. (28.07.2023)