Podezření

Rukopis této televizní inscenace je zaměřen na postižení postavy thomayerovského typu, který sice dává svým pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (27.03.2022)

Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně. (28.07.2023)

Scénárista Štěpán Hulík umí a režisér Martin Blaško pojal tuhle jeho vycizelovanou věc neobyčejně subtilně, civilně, pokorně, přitom ale precizně a vybral si pro ni vhodné herce, takže to šlapalo jak hodinky. Kdo by v reálu věřil v nevinu sestry Smrti? Nikdo. A jak taky? To, že nakonec neskončila ve vězení, považuju po téhle dokureality za zázrak. (02.02.2023)

Nevídaný počin. Měl jsem vážně pocit, jak když sleduju nějakou tak akorát artovou minisérii na HBO a nejvíc mě překvapil fakt, že tvůrci nepotřebovali nijak šokovat a zrychlovat tempo, ačkoli hádám, že by to někteří diváci možná i uvítali/potřebovali. Melíšková on point a Barešová bude podle mě brzo naprostou hvězdou a imho čeká jen na nějakou hlavní roli, kde zazáří. Vztah mezi matkou a dcerou byl až fakt neuvěřitelně uvěřitelný - a to opět bez využití nějakých trapných extrémů. Doufám, že ČT s podobnými kousky bude přicházet častěji. 4,5* (23.05.2022)

"Ředitel nemocnice nabízí novináři, aby propálil, že má problém? Tak to mě asi zajímá." Zpracování případu sprosté podezřelé sestry Kučerové - Marešové mě hodně zajímalo, leč nakonec moc nebavilo. Já prostě nemám rád deprese a tady kromě nich byla jen sestava více či méně nepříjemnejch lidí. Samozřejmě jsem to čekal, ale stejně jsem měl občas chuť nasadit si růžový brejle a zmizet v Karibiku. Taky mě trošku zklamal soud, jehož rozhodnutí plně podporuju, ale žádný odůvodnění rozsudku jsem si nevyslechl. A já jsem ho chtěl slyšet. Chtěl jsem se naplno slyšet to, že stále ještě platí presumpce neviny, že pochybnosti jsou ve prospěch obviněnýho, že by orgáni činní v trestním řízení neměli hopsat v rytmu novinářskýho fantazírování a že by se mělo znovu otevřít pár případů, jejichž konstrukce z posledních sil plavou na vodě. Jenže to bych musel žít v právním státě a takový štěstí nemám. Zato už zase mám deprese. Ty mi však nevyléčí Podezření, nýbrž nějaká dostatečně debilní komedie. (23.05.2022)