Fabelmanovi

Už navždy ve stínu obsáhlé filmografie svého režiséra se bude skrývat tenhle nenápadný klenot. Režisérovo vzpomínání na dětství mohlo dopadnout různě - pateticky, jako kýč, senilně, rádoby umělecky, opulentně (podobného úkonu se zhostil Fellini, Brannagh, Cuarón a další)...ale dopadlo jako komorní film o ne zcela konvenční rodině, problémech dospívání a složitém vztahu rodičů a dětí. A Spielbergovy filmové počátky jsou jen jakousi třešničkou na dortu. Už dlouho ve mně žádný film nezůstal tolik dní po shlédnutí a s touhou vidět ho znovu... (16.12.2022)

Steven Spielberg celý svůj život točil jedno vtahující filmové dobrodružství za druhým, na stejném principu fungují i krapet biopičtí Fabelmanovi. Práce s motivy síly filmového média, rodinných vztahů a nádech realistické magie, která dohromady skládá jedno z nejpůsobivějších coming-of-age dobrodružstvích posledních let. Spielberg zdánlivě za všechny ty roky nezapomněl pouze na důležitost horizontu, ale především na sílu vtahujícího vyprávění.  V jeho vyrůstání je poté velmi snadné se krapet nalézt a propadnout jeho osobnosti ještě víc. John Ford by byl hrdý.... (21.11.2022)

Posledním záběrem Spielberg nechtěně odhalí, v čem je jeho problém. Jeho filmy totiž nejsou ke hře na nějakou hravou spontánnost vůbec připraveny. On je pořád tím perfekcionistickým choreografem, který má vždy věci ve správný čas na správném místě ve správném rámu. Je to skvělá schopnost, když se aplikuje na žánrové filmy, jsou s ní ale potíže pokud se snažíte jít hlouběji do postav a jejich komplikovaných vztahů. Většina zúčastněných tady pak přepíná mezi dobovými či charakterovým archetypy a pokusy o ztvárnění reálných postav, které mají nějakou hloubku a úděl. To, že Spielberg posledních 30 let úspěšně redukoval či eliminoval ze svých filmů ženské postavy, budiž nápovědou, že nejhůře to odnesla jeho filmová matka, Michelle Williams, která zde působí jako manická schizofrenička, ačkoli definičním znakem její postavy je dle všeho "jen" nenaplněná láska. Kdo zná režisérovo rodinné pozadí, tak ho navíc musí zaujmout, jak obhajuje svého otce, selhávajícího ve své roli, jakkoli celá jeho dosavadní tvorba byla zásadně ovlivněna právě tím, že je v ranném věku opustil (viz typické spielbergovské anti-otcovské figury, které v průběhu děje úspěšně zfotrovatí). Odsuneme-li ale toto stranou, zbyde nám pořád to duo Kaminski-Spielberg, jejichž filmy působí svojí "měkkostí" a zdrženlivostí sice jaksi staromódně, ale přitom jsou takřka neustále v pohybu a stojí za nimi zjevná inscenační námaha. (07.03.2023)

Všude jsem četl, jak Steven Spielberg zase jednou ždíme emoce a chytá za srdce, ovšem právě to považuju za největší neduh jeho novinky: ke mně prostě emoce nedoputovaly v takové míře, jak bych si přál. Samozřejmě platí, že klidně může střídat žánry (viz nedávný West Side Story), může nostalgicky vzpomínat a bilancovat či znovu hravě vypálit kus, ve kterém bude i v pokročilém věku pracovat s nejmodernějšími technologiemi. Malý Sammy si po první návštěvě kinosálu začíná rozumět s tátovou kamerou, postupně začne tvořit příběhy, ve kterých se zloduchům klidně vysměje, nebo díky kterým zjistí, jak pevné je manželství jeho rodičů. A velký Steven mezitím servíruje vážné i bolavé momenty a několika svým postavám se snaží najít stabilní místo v rychle se měnícím světě. Celé je to příjemně obyčejné, melancholické a uvěřitelné. A znovu se objevují jeho celoživotní témata i traumata. Formálně nový Spielberg nijak nevyčnívá, ale třeba takový Janusz Kamiński nejednou příjemně překvapí. Chápu, že takové uchopení postavy Spielberg (zřejmě) požadoval, nicméně výstředně rozevlátá matka Michelle Williams mi nesedla. Casting nicméně celkově velmi povedený. A filmový kouzelník jede dál… (04.01.2023)

Jemně (skoro až starosvětsky) natočený snímeček, který nám sám hned v úvodu ukáže starou dobu, kdy diváky uhranul střet vlaku s automobilem. Právě tohle zachycení fascinace mladého chlapce a jeho pokus o rekonstrukci vlakové scény, přirovnání filmům ke snům a později objevení rodinného tajemství při střihání rodinného filmu na pásce u kotouče  za doprovodu klavíry pro mě určitě byly nejsilnější momenty, které si s tímto filmem budu nejvíce pojit. Ale líbilo se mi to celé a i v jiných momentech je krásná dobová atmosféra. Snad  jen trochu dlouhé, ale pokud bych Stevena Spielberga miloval, asi těžko bych mohl najít lepší film.  Je krásné, pokud někdo tahle miluje film a dokáže o tom takto natočit. A je krásné, že nešlo o žádný životopisný  blockbuster (dostal jsem ho s Elvisem) ale opravdu pro změnu skutečně obyčejný citlivý  film. (30.11.2022)