Nepolapitelní mstitelé

V rámci žánru naprostá špička. Někdo tu psal, že „vlna smíchu byla způsobena nikoliv záměrně“. Pokud film vyvolal úsměv, pak naopak splnil záměr tvůrců, neboť režisér zcela účelově angažoval i pár komiků a nakonec jim dal výrazně větší prostor - i s vlastními improvizacemi – než bylo psáno ve scénáři. A oddychové vyznění filmu měly podpořit i ty (zas někým jiným kritizované) „trampolínové, nereálné skoky“. Navíc upřímně - že přeskočí 15 letý kluk zábradlí mně přijde uvěřitelnější než padesátimetrové lety v režii Ang Leeho, či kopy s otočkou v podání Ruby Rose, či Angeliny Jolie. (14.11.2020)

Perfektní eastern, divím se, že jsem se s tím až dosud nesetkal. Docela to připomíná italskou produkci (hřbitovy, neustálá akce, záběry na ksichty, pseudovtipné rvačky atd.), výhodou je krátká stopáž, žádný patos, jen mrtvol málo. Nad tu ideologickou podstatu není problém se povznést. Obyčejní bílí kozáci navíc až na výjimky nijak nesympaticky nepůsobí. (04.08.2014)

Pamatuju si jen na temné siluety hrdinů, jejichž koně se vzpínali s tím rudým zapadajícím sluncem v pozadí, a na pocit čiré blaženosti. Určitě to byla děsivá blbost, ale v roce 71, kdy mi byl šest, to byl spolu s Šedým pírkem můj absolutní kulťák. A ještě Příběh pravdové lásky, nebo jak se to jmenovalo. (16.01.2010)

Kdo na tomhle nevyrůstal,ví prd o akčních filmech :-).To se musí vidět ,nejraději ve skupince... Krym v předvečer úplného osvobození od Bílé gardy. Při návratu z hlídky narazili "nepolapitelní" na sestřelené letadlo a v polní tašce zajatého pilota najdou tajnou zprávu, která vypráví o existenci obranných opevnění kolem přímořského města, které Rudé armáda ještě musí zabrat. Mladí hrdinové mají za úkol získat mapu opevnění a jít do města. (06.04.2010)

Dobrodružství několika „rudých“ výrostků, kteří likvidují buržoazní lumpy, si bere to nejtypičtější z westernového žánru, všechna klišé, ke kterým se tak vehementně hlásí, okázale hyperbolizuje a gesta i věty drsných a větrem ošlehaných chlapíků z amerických prérií vkládá do postav sotva náctiletých dětí. Ty s ryzím klidem odstřelují "hnusné buržousty", honí se s padouchy na koních, provádějí alotria v saloonech a infiltrují se do nepřátelských band. Zatímco verze z roku 1923 byla ještě tradičně natočená a příběh dostatečně nevybroušený (ačkoliv už tehdy film čerpal z westernového žánru, nebyly jeho neduhy, atributy a klišé ještě tak evidentní), remake z roku 1967 by se dal bez problémů zařadit mezi "guilty pleasure" filmy. Nepolapitelní mstitelé jsou ukázkovým příkladem zvrácení všeho, co představuje klasický western, přičemž nejikoničtější je poslední záběr, v němž čtveřice hrdinů s mlíkem na bradě a rudou hvězdou na čapce vjíždí na koních do vycházejícího slunce (které je ještě MNOHEM větší než v amerických westernech). ____ PS: Je to samozřejmě STRAŠLIVĚ dementní film. :) (12.06.2006)