Apríl

Vytřeme hororovým divákům zrak, řekli si zřejmě tvůrci Aprílu. Nakonec si však jen vytřeli prdel s hororem jako takovým. Neskutečně překvapivá pointa totiž spláchne do hajzlu i tak unyle působící slasher a nezbude téměř nic, za co by se tenhle veselý žánrový experiment dal pochválit. Sterilní pásová vyvražďovačka s typicky nezajímavými charaktery nijak nevystrkuje růžky přes hranice své filmové ohrady, těžko tedy může přitáhnout i někoho jiného než právě svou cílovou skupinu "krvežíznivých příznivců", mezi něž se samosebou počítám. A je-li procházka k oné přeúžasné pointě jen nudným couráním neméně nudnou a důvěrně známou krajinou i pro takové jako já, dokážu si představit, že pro neobeznamené by byla hotovým utrpením. Víc než celý "horor" mě lehce pobavilo těch několik aprílových žertíků, které se odehrály před začátkem vybíjené. Byť byly povětšinou dost fousaté, jako inspirace však můžou dobře posloužit. Mí přátelé mě budou jistě milovat, až jim například naříznu nohy židlí. Ha, ha, ha. Dvojka s odřeným vším. (19.10.2015)

Originálny no do značnej miery za vlasy pritiahnutý slasher, ktorého najväčšou slabinou nie je ani tak záverečná pointa ako tradičná chyba žánru vôbec: neschopnosť napísať vierohodné postavy. Tých je tu milión a je ťažké sa medzi nimi orientovať, čo je pri whodunit slashere dosť veľký problém. Pritom úvodná polhodinka je klasicky o hovne plná prázdnych kecov. Keby tie keci trochu smerovali k predstaveniu postáv, hneď by to bolo o poznanie lepšie. (20.06.2015)

Svatý valentýn má svůj slasher, Halloween, Vánoce a Den díkuvzdání taky, tak proč by jeden nemohl mít taky Apríl, že? Na nápadu samotném nevidím nic špatného, ovšem provedení se moc nepovedlo. Potíž mi dělalo už jenom přežít začátek, který kromě pár docela podařených vtípků byl dost nudný. Jakmile přišly na řadu vraždy, přišlo další zklamání. Žádné gore se nekoná, všechny jsou ve stylu "objeví se vrah-střih-nic-najednou je tu mrtvola". Ano, slasher nutně nemusí být přehnaně krvavý, ale když by se na to mohlo koukat tříletý děcko aniž by se pak bálo jít spát, tak to v pořádku taky není. Navíc tomu chybí nápaditost. A proč tedy dávám nakonec dvě hvězdičky? Za prvé, ke konci se to výrazně zlepší a trocha napětí se přeci jen objeví. Za druhé, závěr je zajímavý a dá se říci, že i poměrně originální. A nakonec za třetí - Amy Steel. Z toho všeho mi tak nějak vyplývá, že April Fool's day je možná tak povinností pro skalní fandy slasheru, ovšem zbytku ho spíše neodporučuju. (02.01.2012)

Zábavný, jednoduchý, ale tak trochu falešný slasher. Děj v lehce komediálním duchu sice postrádá větší napětí, ale mě nenudil ani chvíli a všechny postavy mi byly sympatické, což se mi třeba u dnešních slasherů vůbec nestává. Není tu žádná hutná atmosféra ani moc drsné gore, jako u těch nejlepších žánrových kousků z té doby, pro mě však ideální odpočinková záležitost. Škoda, že závěr (i když překvapivý) to docela dost pokazil. (29.05.2013)

April Fool's Day je smutným případem promarněného potenciálu. A přitom základní prvky, pro slasher tak přitažlivé, tu byly. Odlehlé archetypální sídlo obklopené hlubokým lesem, krásná blondýnka a černý humor v balení voyeuristického feelingu. Kde se tedy stala chyba? Klíčem nezdaru je absence vraha a gore scén. Snaha udržet napětí pouze na bázi domněnek (kdo je ten neviditelný útočník) a nastiňování postav, které odhalují řetězec událostí, nefunguje. Až v posledních dvaceti minutách se dočkáme určitého napětí a zajímavého rozuzlení, nicméně je to příliš málo, abych jej mohl zařadit alespoň do průměru. Co taky čekat od slasheru s názvem Apríl. (16.11.2009)