Oppenheimer

Christopher Nolan v jeho nejdospělejším a nejméně diváckém filmu vtáhnul a ohromil tříhodinovým mluvením o jaderné fyzice a politice. Diváky všech úrovní vzdělání a inteligence. Poklona. Natočit za 57 dní takto soustředěnou, herecky dokonale vedenou, informacemi nabitou a promyšleně sestavenou mozaiku událostí, která ani na moment nepoleví na zajímavosti a historické důvěryhodnosti, je filmařské mistrovství. Že v tom Nolanovi pomohl námět, který se týká každého z nás a všechny nás děsí, není podpůrná berlička. Který jiný režisér by dal tomuto námětu větší drive? Intenzitu a urgenci filmového vyprávění sice boostuje opět hlučně namíchaný soundtrack kouzelníka Ludwiga Göranssona (Tenet), ten je ale originalitou a kreativitou v detailech samostatným dílem hodným obdivu. Brilantní stylizace postav, střih, obsazení herci, které byste zde nečekali a přitom perfektně zapadají (Benny Safdie rulez!). A ty dvě klíčové scény, stavějící bez digitálních pomůcek na základních filmařských elementech, jsou naprostou lahůdkou. Bezprostředně po skončení filmu jsem měl smíšenější pocity, čekal jsem něco jiného, asi jako každý z nás. Časem ve mě ale Oppenheimer roste a jsem rád, že si ho Nolan udělal “po svém”. (16.08.2023)

V mnoha ohledech přesně takový film, jaký jsem čekal, v mnoha ohledech ještě o něco lepší. Christopher Nolan tentokrát zpracoval rozporuplné téma naprosto precizně nejen jako režisér, ale i jako scenárista, protože je sice pravda, že v Oppenheimerovi "se pořád mluví", ale všechny ty mono- a dialogy jsou napsané tak, že se v nich neutopíte. Ano, možná vás jejich tíha někdy na chvilku stáhne pod hladinu, ale ne na dlouho, protože každá taková scéna končí jasně srozumitelnou pointou, na níž zase stojí scéna následující. Chaos (jakkoliv sympaticky bezohledný) jménem Tenet, který trestá i pár vteřin nepozornosti, se neopakuje. To vše s neskutečně skvělým obsazením, jemuž vévodí trio Murphy, Damon a Downey Jr., v chytrém podání dvou rozdílných pohledů na tutéž věc, které se protnou v závěru s mrazivou myšlenkou, jež ve mně dlouho doznívala. (21.07.2023)

Možná byla chyba pouštět si historické životopisné drama o kterém znám všechna důležitá fakta. První polovina filmu tak pro mne byla téměř nesnesitelná otrava. Většina stopáže je totiž založená na zbytečných konverzacích, kdy jedna schůze střídá druhou a pak se ve vzpomínkách ještě presunene na další schůzi, jen abychom slepičími kroky pomalu skládaly mozaiku do jednoho celku. Tím nechci říct, že to je úplně špatný film, ale stačily by klidně dvě hodiny k vykreslení všeho důležitého a finále by bylo mnohem údernější a zajímavější bez všech těch spících lidí okolo. Nejen že to byla jak už jsem naznačil docela nudná záležitost, ale v záplavě jmen, kdy je navíc jednou dotyčný nazýván Bert, pak Robert, následuje jeho titul a nakonec pan Strauss jsem se postupně začínal ztrácet (,,hloupý" uvedený příklad slouží pouze jako očividné vysvětlení problému, zrovna u Strausse, jakožto druhé nejvýraznější postavy snímku problém nenastal), ale hlavně mi dílo nesdělilo nic nového. A to odpustit nemohu, neboť dozvědět se něco nového je přeci tím hlavním důvodem, proč se obtěžovat s dokumenty a historickými filmy. A pak konečně, se to na finálních 30 minut pořádně rozjede a závěr je asi jediný důvod, proč dávám 3 hvězdy. Až mne zamrzelo, že tvůrci nenasadili podobné tempo hned od začátku. Jak už jsem zde někde četl, měl to být radši seriál a dopadlo by to líp. PS: Při sledování jsem se asi nejvíce bavil demaskováním všech těch známých starců jako byl Robert Downey Jr. a další. Jen mne překvapuje, že nikde nebyl Christian Bale. Zklamání roku. 55% (07.02.2024)

║Rozpočet $100miliónov║ Tržby USA $325,236,785║ Tržby Celosvetovo $948,986,785▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Christopher Nolan spojil svoj nadrozmerný vyprávačský talent, s priam artovým prednesom drámy, jednoznačne útočiacej na city akademikov. Vypadá to tak, že by sa na neho konečne šťastena usmiala?  U mňa celkom zabodoval, aj keď určite by som pre mňa prvú úmornú romanticko - úvodnú pol hodinku úplne škrtol. Strašne sa to tam ťahalo a nič prevratne zvláštne neponúkalo. Skladanie tímu pre Los Alamos už ale nabralo na obrátkach. Herecké obsadenie nabité, až do prasknutia známych tvári. Vizuálne ohromné, rovnako tak tie iskriace vsuvky narážajúcich atómov. Rovnako tak strhnú snové vsuvky tragických momentiek v predstavách ničiteľa svetov  Oppenheimera. /80%/ (12.11.2023)

„Genialita nezaručí múdrosť.“ Ja som to nepochopil a ak vy tvrdíte, že ste to pochopili a nemáte detailne naštudovanú americkú históriu prvej polovice 20. storočia, klamete a hanbíte sa to priznať. Mne šialená trojhodinová dĺžka nejak extra nevadila. Fakt neviem posúdiť, či je to veľa, málo, alebo sa to mohlo prestrihať na 95 minút a nič hrozné by sa nestalo. Netuším, ozaj. Ale ako jeden z mála užívateľov ČSFD pokojne vyhlásim, že vôbec neviem, o čom to bolo. Pri scénach s tvorením bomby som sa samozrejme chytal. Tvorili bombu. Ale pri „súdno-vypočúvacích“ momentoch som bol úplne mimo a vôbec som netušil, koľká bije. Avšak vďaka hercom, ktorí do toho šli naplno, mi to istým spôsobom nevadilo. Ak ste to vy pochopili, tak ste zjavne expert na americkú históriu. Všetci ostatní máte smolu. Pozeral som na to ako teľa na čerstvo natretý plot. Ale na pekne natretý. Najlepšie boli „ľudské“ a „osobné“ scény, ale toto je Nolan, takže nimi samozrejme logicky šetrí. Nejeden raz sa spolieha na to, že o téme viete toľko ako on. Ak sa mýli, opäť máte smolu („samovražda“ vo vani). Nechápem, čo na tejto komornej dráme stálo 100 miliónov, lebo dobové kostýmy to asi neboli a veľkolepé trikovo-akčné sekvencie tiež nie (žiadne tu nie sú). A ako poznám Cilliana Murphyho, tak honorár preňho tiež nie. Našťastie, akonáhle som chcel hodiť flintu do žita, zjavila sa scéna, postava alebo moment, ktoré ma vytrhli. Emily Blunt je tu skvelá, niektoré scény silné a Einstein ma fakt bavil. Produkcia James Woods, wtf. (14.01.2024)