Basquiat

Výborně obsazený, zahraný, napsaný a zrežírovaný životopisný film o umělci (malíři), kterého jsem sice neznal, ale který měl podle všeho dost zajímavý život. Jeho tvorbu hodnotit nechci, protože se v umění absolutně nevyznám. Jak říkal Burt Reynolds v Beanovi: pro mě je stejný Picasso i nabouraný auto. Jisté však je, že neoexpresionismus mezi mé favority nikdy patřit nebude. (19.06.2016)

Osobity snimek zachycujici zacetek 80. let, kde se na ulicich New Yorku stal takrka ze dne na den z J.M.Basquiata nejzadanejsi a nejobdivovanejsi umelec i presto, ze tvoril nebo-li maloval grafity. Bohuzel diky sve labilite a drogove zavislosti ma jeho kariera i zivot horky a velmi rychly spad. Chytlave zachycena umelcova tvorba za pochodu jeho excentrickym zivotem a po herecke strance precizni, ale s pramalym emocnim dopadem na me samotneho. 55% (30.05.2008)

Film je sledem scén ze života Basquiata bez udání času v průběhu 8 let. Není to na překážku, pozornost se přesune na aktéry a na situaci. Postupem času se Basquiat mění, úspěch, peníze, noví lide kolem, podmínky na malování. A přitom zůstává tím samým dítětem, jak mu to řekla jeho přítelkyně. Ostatní lidi vnímá podle toho, jak se k němu chovají. Realitu vnímá přes prisma umění. V každé situaci, v jakékoliv atmosféře dokáže vyprodukovat kresbu, který vypadá dobře. Je to pro něho přirozené. Do ničeho se nenutí. Jeho půl mozku jakoby bylo nastaveno jenom na umění. Proto vztahy se ho příliš nedotýkají, jenom jimi proplouvá. Je příliš soustředěný na sebe. To, co chce, o to si řekne. Takový způsob jednání je pro něho štěstím i prokletím. Styl vypřávění filmu je velmi svěží, soustřeďuje se na zachycení chvíle, momentu, kdy se něco děje. Dobře koresponduje se stylem jakým tvořil Basquiat. Žádné dlouhé vykládání, ale tady a teď. (06.06.2014)

Neuvěřitelně krásně zachycené nadšení z tvorby mladého umělce Basquiata činí tento film výjimečným kusem mezi biografiemi slavných osobností. Ukočírováním takové plejády výtečných herců (Oldman, Dafoe, Walken, Del Toro, Hopper,...Bowie! Bože, Bowie!) si u mě se svou filmařskou prvotinou výtvarník Julian Schnabel získal místo mezi sledovanými režiséry. A já se opravdu rád k tomuto snímku budu vracet. (19.09.2010)

No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. (17.12.2010)