Zakázaná touha

Po shlédnutí tohoto filmu jsem byla mile překvapena. Na dobu ve které se děj odehrává řekla bych trochu překvapivý děj, zajímavý a nekonvenčí. Dobrá zápletka i vyvrcholení...nechápu, že je tak slabě hodnocen. Myslím, že spousta lépe hodnocených filmů tomuto nesahá ani po kontníky. Velmi se mi líbil a na konci mi zbývalo jen zatláčet slzu. (21.03.2013)

Krásné. Nemohu si pomoct. Nejen, že miluju tu dobu. Amerika třicátých let má v sobě něco kouzelného... ale film (ač se odehrává v delším časovém úseku) má hodně podzimních scén. Hodně záběrů se odehrává v sluncem zalitých alejích listnatých stromů s padajícím zlatým listím... I prostředí sídla Barretových bylo krásné. Bylo mi moc líto Arthura a znovu jsem si uvědomil, že i když máte obrovskou moc, i když máte kupy peněz, služebnictvo, dům jako zámek, zdraví si nekoupíte (v tomto případě plodnost). Film má zajímavou dramatickou linii a to ne jen ve vztahu k ústřednímu páru a jejich nápadu jak přijít k potomkovi a dědicovi. Obsah v tomto případě je napsán zcela špatně a nečtěte jej. Distributor film asi vůbec neviděl. Osobně mi trochu vadil ten silně náboženský podtext i trochu nepochopitelné až surové jednání otce Michaela. Když to však shrnu, jenalo se o krásné a smutné drama s mírně komediálními prvky na jeho počátku (příjezd Neil Patricka Harrise do sídla Barretových). Dle mého názoru si 61% snímek nezaslouží. Za zmínku stojí i krásná hudba, která krásně dokresluje tento dramatický příběh o obětech zamilovaného páru, který si přál jen - mít děťátko. * * * (06.09.2013)

Tenhle film má mýma očima jednu obrovskou přednost a tou je herecký ansámbl, okouzlující Madeleine Stowe je v roli Eleanor lehce uvěřitelná, žena, která zoufale touží po dítěti a nedaří se.. William Hurt jako milující manžel bezchybný, dává to s noblesou i přehledem, navíc je to postava, nad níž lze dlouze přemýšlet.. Kenneth Branagh jako kněz zajímavý, bavilo mě ho sledovat.. Moje hodnocení zůstává i po letech pocitové.. (17.03.2022)

Tento ženský film je i není neobvyklý. Konzervativní je i příběh, i způsob natočení. Neobvyklost díla spočívá v pojetí mužského světa. Nejsou to ani zloduchové, ani andělé; vždy máme co do činění s lidmi z masa a kostí. Zarámování děje do třicátých (zmínky o Hitlerovi a nacistech, Eleanořin manžel je Rooseveltovým poradcem) a padesátých let (designe aut v úvodních scénách filmu) propůjčuje NÁVRHU (to je asi nejvýstižnější překlad originálního názvu) žádoucí třetí rozměr, který ho zbavuje případné červenoknižní aspirace. Manželství levých liberálů si mohlo dovolit feministickou intelektuálku (znatelně mladší svého manžela) i nevšední způsob jak řešit osudovou otázku vztahu i života obou jeho protagonistů. Eleanor (jmenovkyně manželky prezidenta mladšího Roosevelta) je plně emancipovanou a hmotně všestranně zabezpečenou ženou. Její tragédie jako důsledek nadvakrát vymodleného těhotenství i nevšední osobnost (asi nejsilnější místo filmu) je skutečnou páteří i nosnou myšlenkou NÁVRHU. Mužské postavy ovšem nezanikají; jsou bohatě odstíněné a propracované. Jak manžel, tak mladý kněz, ale i tragický zavražděný student jsou individualitami. Eleanor ovšem nejblíže stojí její manžel. Muž, který obdivuje nejen její krásu fyzickou, ale i duchovní, současně však také podnikatel, který umí, přijde-li na to, vycenit - a nejen vycenit - zuby. Přestože se scénář nevyvaroval některých škobrtnutí (okolnosti kolem studentovy smrti, příbuzenský vztah mezi otcem dvojčat a jejich kněžským zploditelem) je toto dílo působivé, dívácky vděčné a ve zvoleném žánru "lovefilmů" v každém ohledu mimořádné. (15.07.2013)

Moc jsem si od toho filmu neslibovala, když jsem si přečetla některé komentáře. Je to věc úsudku,vkusu ale i věku. Já jsem byla filmem mile překvapena, byl realistický ale nikoliv vulgární a nevkusný. Celých 110 minut jsem byla vtažena do děje, rozuměla jsem problémům jednoho bezdětného manželství a chápala jsem řešení, které počátkem minulého století takhle možná mnoho rodín vyřešilo, jenže se o tom nemluvilo. Dnes máme umělé oplodnění, mluví se o tom veřejně, ale jaký je v tom rozdíl ? Asi strach, že ve fyzickém kontaktu k tomu mnoho žen potřebuje cit, kdežto umělá skleněná trubička vyřeší totéž bez citu, ale také bez možnosti genetického výběru. Film je citlivě natočen, herci hrají všichni výborně a jelikož jsem 110 min. nedýchala, zaslouží si 5*. (18.11.2012)