Zakázaná touha

Tento ženský film je i není neobvyklý. Konzervativní je i příběh, i způsob natočení. Neobvyklost díla spočívá v pojetí mužského světa. Nejsou to ani zloduchové, ani andělé; vždy máme co do činění s lidmi z masa a kostí. Zarámování děje do třicátých (zmínky o Hitlerovi a nacistech, Eleanořin manžel je Rooseveltovým poradcem) a padesátých let (designe aut v úvodních scénách filmu) propůjčuje NÁVRHU (to je asi nejvýstižnější překlad originálního názvu) žádoucí třetí rozměr, který ho zbavuje případné červenoknižní aspirace. Manželství levých liberálů si mohlo dovolit feministickou intelektuálku (znatelně mladší svého manžela) i nevšední způsob jak řešit osudovou otázku vztahu i života obou jeho protagonistů. Eleanor (jmenovkyně manželky prezidenta mladšího Roosevelta) je plně emancipovanou a hmotně všestranně zabezpečenou ženou. Její tragédie jako důsledek nadvakrát vymodleného těhotenství i nevšední osobnost (asi nejsilnější místo filmu) je skutečnou páteří i nosnou myšlenkou NÁVRHU. Mužské postavy ovšem nezanikají; jsou bohatě odstíněné a propracované. Jak manžel, tak mladý kněz, ale i tragický zavražděný student jsou individualitami. Eleanor ovšem nejblíže stojí její manžel. Muž, který obdivuje nejen její krásu fyzickou, ale i duchovní, současně však také podnikatel, který umí, přijde-li na to, vycenit - a nejen vycenit - zuby. Přestože se scénář nevyvaroval některých škobrtnutí (okolnosti kolem studentovy smrti, příbuzenský vztah mezi otcem dvojčat a jejich kněžským zploditelem) je toto dílo působivé, dívácky vděčné a ve zvoleném žánru "lovefilmů" v každém ohledu mimořádné. (15.07.2013)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem byla mile překvapena. Na dobu ve které se děj odehrává řekla bych trochu překvapivý děj, zajímavý a nekonvenčí. Dobrá zápletka i vyvrcholení...nechápu, že je tak slabě hodnocen. Myslím, že spousta lépe hodnocených filmů tomuto nesahá ani po kontníky. Velmi se mi líbil a na konci mi zbývalo jen zatláčet slzu. (21.03.2013)

Hlavní postavy hrané elitními herci Branagh, Stowe, Hurt, se asi v kostele otce Michaela nadýchali klihu s křídel andělských, jelikož se daly do spolku s ďáblem jménem Rosamunde Pilcherová. Příběh o lásce mezi manželi, které trápí mužova neplodnost a tak zaangažují námezdního dárce o poznání živelnějšího ejakulátu, zatímco se naivně chlácholí doufáním, že jde pouze o kopulační formalitku, jež nezanechá hlubšího psychologického traumatu....mohl být velice silný. Režisérka ale tam, kde měla utáhnout otěže ve prospěch reálnosti dramatu, naopak zamořila film stupidním romantizováním. Ty vejžblepty o lásce, víře a cestě životem by jistě rozchechtaly i starého Karola Vojtilu a nasadily by mu pekelný škleb škodolibosti. 40% (12.02.2013)

Půvab Kennetha Branagha mě přinutil tenhle film nehodit rovnou do odpadu. Opravdu nesnáším když je film založený na tom, že jedna žena je krásná, úžasná, ctnostná a všichni chlapi jí chtějí. A tady ani o nic jiného nešlo. Vlastně od toho se vyvíjel celý příběh a všechny problémy a konflikty v něm. Navíc si film hrál na to že rozumí víře, lásce, a lidské touze. Nejen že námět byl úplně na hlavu postavený, ještě se nás celou dobu snažili přinutit, abychom obdivovali lidi, kteří udělali pro mě naprosto nemorální čin. A měli jsme je považovat za silné a vytrvalé, mezitím co byli jen umanutí a nemorální. Toho mám už opravdu dost. Nedojímá mě to. Pokud filmaři chtěli udělat film který se nějak dotkne lidských citů, nebo snad i duší, tak by příště neměli natáčet snímky, které vypadají jako zfilmovaná červená knihovna mixovaná s příručkou pro správného křesťana. Hloupé a umělé, víc nemám co dodat. (26.01.2012)

Moc jsem si od toho filmu neslibovala, když jsem si přečetla některé komentáře. Je to věc úsudku,vkusu ale i věku. Já jsem byla filmem mile překvapena, byl realistický ale nikoliv vulgární a nevkusný. Celých 110 minut jsem byla vtažena do děje, rozuměla jsem problémům jednoho bezdětného manželství a chápala jsem řešení, které počátkem minulého století takhle možná mnoho rodín vyřešilo, jenže se o tom nemluvilo. Dnes máme umělé oplodnění, mluví se o tom veřejně, ale jaký je v tom rozdíl ? Asi strach, že ve fyzickém kontaktu k tomu mnoho žen potřebuje cit, kdežto umělá skleněná trubička vyřeší totéž bez citu, ale také bez možnosti genetického výběru. Film je citlivě natočen, herci hrají všichni výborně a jelikož jsem 110 min. nedýchala, zaslouží si 5*. (18.11.2012)