Dům plný strachu

Tento film som naposledy videl asi pre 25 rokmi a asi polovicu z toho času ho hľadám. A práve, keď som ho už vobec nehľadal, tak náhoda zariadila, že som ho konečne po dlhých rokoch mohol zas vidieť. Do asi polky filmu som si nebol celkom istý, či sa jedna o ten film, ale od červenej dodavky a cukrom, som si začal spomínať na každú jednu scénu. A aj keď je to veľmi dlhí čas, keď som film videl naposledy,  tak niektoré sceny mi stále zostali v pamäti, neuveriteľne. Pamätám si, že vtedy sa mi film dosť páčil, ale mal som asi dvanásť rokov a vtedy som pre ten film bol cieľovka, ale teraz už takú silu na mna nemal, ale tá nostalgia je na nezaplatenie. Jedná sa o takú milú infantilnosť a detinskosť, že niektoré tie nápady ma vážne rozosmiali. Napríklad som nevedel, že na neviditeľne bezpečnostné vlákno funguje navlečená punčocha na paličke. Ale film si aj protirečí, lebo chlapec stratil vlasy kvôli strachu, čo zažil v jednom dome a potom mu prestanú rast kvôli tomu, že ten strach prešiel na iného, čo sa mi zdá divne, keďže tie vlasy mu nezačali rast kvôli tomu strachu, ale kvôli tomu receptu. Obsahovo je nezvyčajný a zvláštny a aj keď v tejto dobe je celkom úsmevný, tak za nostalgiu nemôžem nedať 4*, to proste nemôžem. (09.03.2023)

"Co to na mě zkoušíš, Michaele ?? Lidské vlasy rostou pomalu, tak půl centimetru za měsíc !!" - "Ne ty moje, pane !!" ;) Laskavý čtenář / divák promine, ale pod tou obří tíhou nostalgie má jeden - Tedy já rozhodně ano !! - nesmírnou chuť dát všech pět kousků, on totiž máloktery jiný snímek dostává statusu legendy, a to skutečně v tom pravém smyslu slova, byť druhá projekce a zub času spolehlivě hvězdu a půl sežere, přestože tenhle velmi originální kanadský film, tenhle hybrid, s výraznou českou stopou režiséra Vojtěcha Jasného, který se podílel na scénáři téhle noční můry jedné nejen tuzemské generace, působil nejednomu z nás hodně těžké sny.. A co by na tohle řekl Freud ?? ;) Těžko říci, ovšem daleko větší záhadou zůstává, jak silný psychický dopad na dětského diváka tenhle ryze kanadský, rozuměj nízkorozpočtový žánrový i stylistický hybrid, film měl, aniž by se vlastně dostatečně dokázal napojit na diváka dospělého.. Australskému režisérovi Michaelu Rubbovi rozhodně nelze upřít snahu, ani zásluhy za ten prvotní příběh, který údajně vytvořil pro svého malého syna, jinak ovšem těžko dále cokoli vnímat pozitivně, jedině snad pro tu cílenou jinakost odlišující typické produkce Hollywoodu, když Dům plný strachu narací a jejími prostředky připomíná spíše hongkongskou akční školu, což naopak vůbec nekoresponduje s tím civilním neherectvím většiny zúčastněných.. A tak vznikl jeden z nejpozoruhodnějších a nejrozporuplnějších filmů s tím nejzajímavějším poselstvím o představivosti a jejím chápání, jaký jsem vůbec kdy viděl.. (05.01.2013)

Jeden z mála posledních filmů, které jsem viděl v dětství a až teprve letos jsem zjistil název a nyní po jednatřiceti letech jsem si dal reprízu. Film mě utkvěl v hlavě zejména kvůli jedné scéně, z které jsem byl totálně vystrašen a celé letní prázdniny, které jsem tenkrát trávil na vesnici u dědy a babičky a spal jsem sám v takovém vejminku, tak jsem měl noční můry a musel jsem mít v noci rozsvícenou lampičku. Toť největší vzpomínka. Jinak jsem si z filmu nepamatoval absolutně nic. Po těch létech se už strašidelné kouzlo vytratilo, i když tu scénu jsem si ihned připomněl. Celkově je snímek docela podivně bizarní a zvláštní a nelze mu upřít jistou originalitu. Zajímavostí je, že na scénáři se podílel náš velikán Vojtěch Jasný. Z čiré nostalgie a za tu dřívější hrůzu dám za čtyři. Druhý film, který mě v dětství naháněl hrůzostrašné pocity byla Herzova Panna a netvor. Ovšem s tím rozdílem, že Panna a netvor mě děsí dodnes. (03.11.2021)

Aj keď som dieťa osemdesiatok, tak som dnes videl tento film prvýkrát. Ale aj keby som ho videl za detských čias, tak si neviem predstaviť, že by mi pripadal nejak extra hrôzostrašný. Hrozný alebo strašný možno, ale hrôzostrašný ani náhodou. Nápad s rýchlorastúcimi vlasmi je zaujímavý, ale príbeh, ktorý je vystavaný okolo neho mi pripadal fádny. A hlavný zloduch skôr smiešny magor. Celkovo sa mi to napriek krátkej stopáži neskutočne vlieklo a snáď okrem roztomilých detských postáv ma tam nič nezaujalo. 5/10. (04.03.2021)

Zdejší obsah celkem navnadil. Ale ve skutečnosti to není zase taková šílenost jak jsem čekal. Chápu, že mnoho hodnotících se na to dívá z nostalgickýho pohledu. Mě však tenhle film v dětství úplně minul a poprvé jsem ho viděl až teď kdy už jeho 80kový kouzlo nedokážu naplno docenit a ocenit. Film určenej spíš pro děti a mládež. Ikdyž si myslím, že dnešní děti by nad tím tak možná akorát ohrnuli nos. Za mě to jsou slabší 3 hvězdy. Neurazilo ale ani nijak víc nenadchlo. (10.03.2023)