Simón del desierto
Simon of the Desert
Šimon na púšti
Režie:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrají:
Claudio Brook, Silvia Pinal, Enrique Álvarez Félix, Glauber Rocha, Antonio Bravo, Hortensia Santoveña, Francisco Reiguera, Luis Aceves Castañeda (více)Obsahy(1)
V púšti na hlavici stĺpu žije pustovník Šimon. V jeho askéze ho navštevuje množstvo pocestných - bezruký muž, ktorého Šimon zázračne vylieči, mladý kňaz, jeho matka, ale najmä diabol, ktorý ho prichádza pokúšať v rôznych podobách až do prekvapivého vyvrcholenia filmu, inšpirovaného postavou Šimona Stylitu, ktorý v 5. storočí prežil 37 rokov na hlavici stĺpu. Keď sa Luis Bunuel po dlhom exile v Mexiku vrátil do Španielska a nakrútil tam Viridianu, film vyvolal škandál a pobúrené reakcie španielskej vlády a Vatikánu. Režisér sa preto vrátil do Mexika, kde nakrúca Anjela skazy a po ňom i tretí film trilógie so Silviou Pinal a Claudiom Brookom, ktorý je opäť inteletuálnou polemikou s rôznymi podobami inštitucionalizovaného náboženstva. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Svižne ubiehajúci, niekedy komediálne ladený strednometrážnák, ktorý na konci prekvapí otrasnou hudbou :) Len prečo neodišiel preč od takej kakofónie mi ostáva záhadou. Hodnotenie: 65% ()
Je to za tři a půl šternu. ()
"Nebojím sa ťa, Satan. Ó Kriste! Ó Kriste! Ó Kriste!" "Vrátim sa, huňaté kadere!" Luis Buñuel si proste nedal pokoj s tým jeho večným (satirickým) rýpaním do náboženstva (cirkvi), ukážkou čoho je i toto komediálno-dramatické zavŕšenie jeho "náboženskej trilógie" (Viridiana (1961), Anjel skazy (1962)). Narobil si tým množstvo nepriateľov, mne je ale jeho odvážne počínanie celkom sympatické. Nemôžem síce vyhlásiť, že by som bol týmto dielom nejako uchvátený, v každom prípade ma to ale celkom bavilo, najmä to vábenie Satana a ten svieži zvrat v závere (treba vidieť!). "Začínam si uvedomovať, že si neuvedomujem, čo hovorím." ()
Ač místy vtipné a hlavně trefné poukazování na neduhy církve, přece jen jsem čekal více než jen sledovat jak ďábel svádí poustevníka, žijícího na sloupu. ()
Nevím, nakolik je pro Buñuela lichotivá skutečnost, že Šimon z pouště je pro mě nejpůsobivější právě v těch okamžicích, liniích i aspektech, ve kterých režisérův záměr zcela selhává. Otázku smrti autora zde řešit nechci, ale podotknul bych, že existuje-li zcela výborná demonstrace teorie, že je-li autor dostatečně pokorný k pravdě, nezáleží příliš na jeho ideologii či původním záměru, je to právě tento snímek. Buñuel by rád vystavěl paralelu mezi v jeho očích "vyvyšujícím" se Šimonem a detašovaným moderním intelektuálem, rád by zdůraznil aspekt pohrdání a pohoršení oním sprostným světem vůkol... ale moc se mu to nedaří, neboť protagonista v Brookově podání si (zdá se) tuto rovinu uvědomuje rovněž, ale přesto se upřímně snaží ve své zbožnosti dojít co nejdál. Pro kolegy z protestanstkého či ryze nenáboženského milieu bude (i pro předpokládané nepochopení monastického způsobu života a víry) pravděpodobně mnohem jednodušší se s Buñuelovou tezí a ideou ztotožnit, pro mě je to pouze krásně natočená, krátkometrážní variace na Poslední pokušení Krista, která bohužel nemá šanci druhé zmiňované dílko předčít, byť by byla starší. ()
Další Buňuelův útok na katolickou církev - poustevník žije na vysokém sloupu pouze v modlitbách (legenda o něm myslím praví, že jeho výkaly pokrývaly sloup a okolí jako vosk svíci) ... Je to ale pokrytec (ono je velice snadné státi v modlitbách na sloupu a vznešeně opovrhovati nízkostí ostatních, když mi můj chléb vezdejší v potu tváře tvoří jiní, že). Zdá se mi, že Šimon, aby mohl žít svůj poustevnický život, musel mnoho obětovat, s mnohým přestat. Do té míry, že přestal být člověkem (i křesťanem, jeho nadřazenost by bylo lze odpustit současnému materialistickému intelektuálovi, ale ne Bohu, jehož hlavním příkazem člověku byla láska k bližnímu...) To, že Bůh používá takového ptáčka jako prostředníka svých zázraků, svědčí možná o jeho nepevném charakteru... Je tu však ale také ďábel (není přece jen on/a/ původcem oněch zázraků?), který (možná bych měl spíše napsat která...)ho neustále podrobuje nějakému pokušení. Tím posledním má být návštěva sabatu... Skvělý film a nikdo, ale opravdu nikdo nemůže říct že ten závěr čekal! AAA za originalitu... ()
Buňuel napsal scénář pro celovečerní film. Naneštěstí měl producent Alatriste během natáčení nějaké finanční problémy, a tak musel Buňuel zkrátit film o polovinu. Počítal se scénou na sněhu, s poutní cestou a dokonce s návštěvou byzantského císaře. Všechny tyto scény musel vypustit, což vysvětluje poněkud náhlé ukončení filmu (po městské pointě měl následovat další děj). Producent údajně naléhal na rychlé dohotovení filmu pro benátský festival i za tu cenu, že zůstane středometrážním torzem. Osobně si myslím, že je neskutečná škoda, že film nebyl dokončen. Mohl to být velice dobrý snímek. Takhle nám zůstalo jen torzo, které samozřejmě také má svou cenu, ale přesto je to jen torzo. Ovšem poměrně zajímavé. ()
Satira opravdu ostrá jako nabroušená břitva která obsahuje typicky bunuelovské alegorické prvky (mravenci, lilipután...)+ dokonalé podobenství Satana. A konec filmu..- ten byl teda hodně nečekaný a extremní. Ještě že nejsem katolík páč to bych se asi vzteky pos..al. ()
Nuž neviem či tento film je dráma, ale ja som sa nasmial... hlavne na podobách diabla. Ten záver filmu veľmi nekomentujem, zdal sa mi divný. ()
#460 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/1077-simon-of-the-desert ()
Moc jsem nepochopil, co se mi pan Buñuel snažil říci. Bylo to podobenství, nebo jen ukázka šíleného křesťanství? Bohužel tohle mě nějak nechytlo a ani jsem se pak nesnažil přemýšlet o myšlence filmu. Každopádně bych si rád zašel na párty, jako na konci filmu, myslím, že takový mejdan se jen tak nevidí. ()
Toto dílko je realistický skvost - Ďábel v samém závěru filmu se vyjádřil trefně: "musíš tu zůstat až do konce" a Šimon se nebránil - už předem věděl dobře, že na cestě za absolutním osvobozením opravdu musí... ()