Šedá zóna

Velmi naturalisticky a syrovy snimek ovsem bez ducha a jakekoliv koncepce a psychologie. Tento velky namet skryva jeste vetsi potencial, ktery zustal nenaplnen. Ty psychologické procesy, ktere postavy musely prozivat jsem z filmu necitil, a tak mi bylo vcelku jedno, ze se jim jejich plan nepovedl, nebo ze je na travniku zastrelili. Bral jsem to jen jakysi smutny fakt a to se da rict asi o celem filmu. (15.12.2009)

Téma filmu by si asi zasluhovalo trochu lepší rozpočet a především neanglickou zvukovou stopu, protože ta pak vzbuzuje lehce pocit lacinosti. Ale...Šedá zóna je snad jedinej film, kterej se nebojí a snaží se ukázat ,,život,, v Březince, především pak práci Sonderkommanda. Kamera byla výborná, scény z komor a pecí působily hodně realisticky. Myslim si, že pokud se v budoucnu témata Březinky ujme nějakej velikán s balíkem peněz, tak by z toho mohl bejt další Schindlerův seznam nebo Pianista. (03.02.2011)

V říjnu 1944 se odehrála v největším vyhlazovacím táboře, v Osvětimi - Březince, vzpoura židovských vězňů z tzv. Sonderkommanda, což byly oddíly vězňů, kteří pomáhali s likvidací těl v krematoriích a za to jim bylo dopřáno pár měsíců života navíc, aby nakonec i oni skončili v pecích. Je sice vidět, že film měl poměrně malý rozpočet, ale prostředí krematoria na mě působilo velmi věrohodně. A co jsem hlavně očekával, byly scény zvěrstev, které se tam odehrávaly. Ty tak konec konců jsou a jsou ukázany bez jakéhokoliv slitování, prostě tak, jak to bylo. Je sice pravda, že atmosféra nebyla tak hutná, přesto prostředí krematoria bylo dost cítit, ten popel a tisíce mrtvých, v některých momentech to bylo silný kafé. Konec filmu byl pro mě asi nejsilnějším zážitkem, kdy se mladá mrtvá dívka přemění v peci na popel a vypráví: "Hořím rychle. První půlka mého těla se mění na dým a stoupám z komína s dýmem ostatných. V popele zůstanou ležet naše kosti a oni ten popel zametou a odvezou do řeky. Nakonec se ve vzduchu vznášejí jen částečky našeho prachu. A ten prach je šedý a usazuje se na tvářích lidí. A lidi pracují a pálí dál." (29.05.2011)

Tichá, nenápadná ale zato mimoriadne, až desivo pôsobivá snímka odohrávajúca sa v koncentračnom tábore , rozprávajúca o zmysle života, smrti, viere a rovnako aj beznádeji. Film prakticky bez hudobného doprovodu, minimalisticky natočený, skvelo zahratý je jednou z ukážok a dôkazov, že americkí filmári dokážu rovnako ponuro a vierohodne natočiť a zachytiť európsku (svetovú) traumu, ako hociktorý špičkový iný európsky tvorca. Táto citlivo natočená látka sa im skrátka podarila. (28.11.2003)

Tento film je výnimočný v tom, že človeka donúti pozrieť sa do najhlbších a najtemnejších zákutí svojej duše a čeliť svojim démonom. Citujem: Kolik životů padlo pod rukou tyrana a ti co přežili nesou bolest v srdci. Čas zahlazuje stopy despotismu a tak jako zaniká místo bez života i paměť se ztrácí a tak jako mizí řeka v moři, mizí i význam v toku generací. Jak snadno se zapomíná, když před sebou vidíš jen světlé zítřky. Jak snadno se zapomíná, když minulost necháváš spát. Jak snadno se ve svém zapomění, můžeš nechat znovu obelhat! - text piesne. No na niečo sa zabudnúť musí, aby sa človek posunul v živote do predu, vziať si ponaučenie a robiť veci inak. Ovšem na HOLOKAUST NIKDY NESMIEME ZABUDNÚŤ! (27.11.2013)