Viridiana

Zajímalo by mě, kolik lidí odhalilo "kritiku katolického pokrytectví" jen na základě zhlédnutého filmu a ne anotace. Viridiana totiž rozhodně nedělá z diváka blbce svou doslovností, hodně informací je dávkováno jakoby mimochodem, což má za následek silnou emoční rezonanci. Je totiž neuvěřitelné, jak je zde Buňuel cynický a bez špetky naděje v klady lidství. Švihadlo (oprátka) se nadále používá jako pásek a v závěru má ještě další výraznou roli. Po té co bratranec hrdinky zachrání jednoho psa, projde kolem něj jiný se stejným osudem. Bratrancovo fatální řešení záchrany Virdiany v závěru a ještě více to, že opravdu funguje. Netolerance ve skupině lůzy, která je většinovou společností odmítána... No je to prostě kruté a divák během filmu rozhodně není hrdý na to, že je člověkem. Díky bohu za (velmi matný) záblesk naděje v perfektně načasovaném závěru. (09.04.2011)

Komentář obsahuje SPOILERY a citáty zvrhlých namyšlených ateistů, proto by ho nikdo neměl číst. Jak už tu mnohokrát zaznělo, Viridiana je kritikou křesťanství. Neútočí na zločiny církve, pokrytectví apod., ale na to, co křesťané považují za jednu z nejvyšších ctností, (křesťanské) milosrdenství. Viridiana je však vybavena nejen milosrdenstvím, ale téměř všemi (či úplně všemi) křesťanskými ctnostmi. Ovšem Buňuel by se zřejmě podepsal pod Ingersollův výrok:"Náboženství učí otrockým ctnostem - poslušnosti, pokoře, sebezapření, odříkání, neodpírání zlému." Naopak její nevlastní bratranec křesťanskými ctnostmi neoplývá. Je však pracovitý a podnikavý, a to zřejmě Buňuel považuje v konečném důsledku za mnohem pozitivnější. Inu, jako v citátu Benjamina Franklina:"Majáky jsou o mnoho užitečnější než náboženství." Zatímco snaha Viridiany nejenže nenese ovoce, ale směřuje ke katastrofě, hospodářství bratrancovo vzkvétá. Buňuel nechal Viridianinu víru ve filmu projít zkouškou, která ji nakonec zlomila. Vývoj postavy Viridiany snad můžeme popsat slovy G.B.Shawa:"Skutečnost, že věřící je šťastnější než skeptik, neříká nic víc, než to, že opilý člověk je šťastnější než střízlivý." Po tragickém konci odříkání a věnování všeho času "potřebným" Viridiana zjišťuje, že nyní není v jejím životě vůbec nic, ani jediná malá radost. Nezbývá, než si jít zahrát karty... anebo namítnout, že si to Buňuel takhle celé vymyslel a ve skutečnosti křesťanské milosrdenství k těmto koncům nevede, a když, tak zřídka. To je nejspíš pravda a my stále nevíme, zda je to křesťanství dobré či špatné, pravdivé či nepravdivé, ba ani jestli můžeme souhlasit s výrokem I.P.Pavlova:"Náboženství je pro slabochy, silní ho nepotřebují." A to i když Viridiana bez víry najednou působí strašlivě křehce. Ovšem, kdo by nepůsobil, po tom, co něco tak zásadně otřese jeho hodnotami. Ať tak či tak, Viridiana je velmi dobrý film. Na druhou stranu je ale i překrásným příkladem toho, že umění umožňuje autorovi jeho názor velmi působivě předložit, ale málokdy mu umožní ho dokázat. A tak, ač Buňuel sám říká:"Chválabohu, stále jsem ateista," křesťan zůstane po zhlédnutí Viridiany křesťanem. Tento snímek totiž nemůže otřást jeho vírou v boha a křesťanské ideály, otřást může jen jeho vírou v Buňuela. (22.01.2008)

Já prostě nemám rád filmy tohoto typu, když nemají jasný konec. Bergman mi skoro nikdy tak useklý či jak to nazvati, nepřišel. Zmiňuji to proto, že Bunuel u mě JE Španělský Bergman. U tohoto filmu to bylo též cítit. Jistě, při při Poslední Večeři oněch zmetků (které bych s chutí už od chvíle, kdy si je tam natahala naše, mouchy snězte si mě Viridiana, postřílel do jednoho) vařila krev v žilách, ale vlastně se tam nic nestalo. Pokud nepočítám oběšení strýčka chmatáka (ale aspoň jí políbil ňadro a zkusil si lodičku...marně:) na švihadle, které má, jak si pochvalovala holčička slídilka, konečně držadla a jehož nečekanou smrtí hned v první půlhodině, mi Bunuel udělal čáru přes rozpočet. Asi jediný, kdo mi přišel ´´normální´´ byl mladý František Rabal, kterého znám z jeho posl. role v Dagonovi. Ten byl věcný, s ničím se nemazal a nekoukal pořád, jako u mučení. Sice tak nějak chápu, proč byl pův. konec odmítnut a musel býti natočen nový, který jsem sice nepochopil tak, jak byl prý myšlen. Na 2.str., pokud to má zn. to, co se píše, tak bych rozhodně bral ještě 30min. navíc. A to i bez toho vědomí významu konce. I u Bergmana mi často vadilo/vadí, že má v drtivé většině 90min. filmy. Tady by bylo potřeba udělati aspoň 2h. verzi. Ale Silvia Pinal byla v té squellé+atmosphérické  první půlhodince opravdu přitažlivá (tohle můžu napsati, páč stejně nesložila Slib, hehe) a na scénu ve svatebních šatech s omámenou Viridianou, kde si ji strýčínek naaranžuje, jako svou mrtvou ženu, nezapomenu ještě nějakou dobu. Ony ty Španělky a Mexičanky mají opravdu jakési žhavé fluidum, či co. Ať hrají jeptišku nebo ne. Pokud by se to takhle nějak neslo po celou stopáž, bylo by to klidně na 4 a víc. Takto to na Anděla Zkázy, nedosáhlo. (19.10.2021)

Viridiana určitě patří mezi opravdové filmové klenoty. Film má stále co říct, působí napříč časem. Nejsilnější stránkou filmu je skandální příběh, který ve své době musel vskutku šokovat. Skvěle provedené je zde řádění tuláků. Jako by v sobě tyto scény měly něco z groteskní šílenosti obrazů Hyeronyma Bosche. Film tím krásně demonstruje, jak nepřevoditelné jsou idealistické církevní hodnoty, na lidi z absolutního dna. Jako by šlo skoro o vyvracení Nového zákona. Naivní idealistka, rádoby spasitelka, není nikým chápána a pokud, tak jen na z přetvářky a její dobrodinní se jen ve zlém proti ní obrátí. Dobro se nevyplácí. (10.10.2007)

Buñuelovo nahliadnutie na kresťanskú tematiku je ozaj silné. Oddaný cirkvi zrejme s podobným pohľadom súhlasiť nebudú ( veď prečo by aj mali, nikdy nebudú chcieť prijať pravdu, aj keď im bude sedieť na hlave ), ale musia uznať, že režisér sa s námetom pohral dokonale. Z dobrotu na žobrotu. Po tomto snímku, už asi nikdy nedám houmlesákom ani milý pohľad. (20.04.2017)