Zlaté časy na Ridgemont High

Heckerlingovej film sa dá v prvom pláne sledovať ako retro jízda s neodolateľným tempom a vizuliatou. Stráca sa však aktuálnosť snímky, ktorá napriek svojmu zasadeniu do 80. rokov nestarne. Svet sa síce zmenil, ale jeho princípy nie. A na väčšinu zmine je Fast Times ľahko adaptovateľný. Áno, sociológia stredných škôl z amerických coming of age filmov z tohoto obdobia je stále výsostne aktuálna. K aktuálnosti postáv sa u Heckerling pridáva šikovnosť epizpdického scenára, ktoré konštrukcia, postavená na krátkych gagoch akoby očakávala éru sociálnych sietí a krátkych formátov, do ktorých útržkovitosti sa fragmentárnosti presne sedí. __ Vo filme sa navyše prejavuje schopnosť Hekerlingovej a Crowa úresiahnuť odľahčenú komediálnu rovinu a dotýkať sa závažných tém. Ukážkou je línia nechceného tehotenstva, ktorú dokážu autori presvedčivo vykresliť v citlivých skratkách a dodávajú jej dôraz najmä na pokdlade predlošlých lážo plážo momentov. ___ Aj po takmer 40 rokoch je to život na strednej, čo dôverne poznáme z prvej ruky. (14.03.2016)

Tihle flákači let osmdesátých jsou tak herecky nevýrazní a jejich výstupy tak epizodní, že jim nakonec ani nemůžete fandit či je nenávidět. Že je Crowe břídil, který si libuje v rozmělňování děje vím už dávno, ale tady mu výrazně pomohla paní režisérka, jenž si po slibné montáží sekvenci ze začátku asi odskočila na kafe. Ridgemont High se nakonec nevyplatí vidět ani kvůli zhulenému exotovi a ucházející muzice. Tyhle propriety má dnes prakticky každá teen zábava a na dobový pohled se můžete v tomhle případě zvysoka vykašlat, protože nezletilí jsou pořád stejní a chtějí klátit o sto šest... (05.10.2006)

V podstate ide o teenagerskú americkú komédiu z roku 1982. Nejde v nej o nič prevratné, riešia sa po mnoho generácií stále rovnaké problémy. Všetko charakterizuje jedna z úvodných scén: Veď o nič nejde, ide len o sex. Takže prakticky celý film sa točí okolo toho ako zbaliť chalana, ako zbaliť babu, potom ešte ako najskôr čo najviac vytočiť a následne zvládnuť nasieračských profesorov, ako vydržať trápnu brigádu vo fastfoode v ešte trápnejšej uniforme a nad tým všetkým sa vznáša všadeprítomný hormonálny pretlak, ktorý si niektorí jedinci odbúravajú ako Sean Penn drogami. Čudujem sa, že film má pomerne vysoké hodnotenie, ja neviem, ale pre mňa je to len prehliadka flákačov z osemdesiatych rokov. Na to, že film je z roku 1982, je celkom odvážny, plný nahotín, neviazaného sexu, úchylákov a najhoršie je, že takmer propaguje drogy. V hlavnej úlohe uvidíte Seana Penna, ktorý je prakticky v každom zábere naozaj geniálne zhúlený. (18.09.2019)

V Sexbombě od vedle se hlavní hrdinové dívají na absurdně naivní videokazetu se sexuální výchovou a kritizují její naprostou nefunkčnost pro současnou generaci. V kategorii teenagerských nebo romantických komedií je na tom Ridgemont High úplně stejně. Splní účel, ale v mnoha momentech se u ní budete jen blahosklonně usmívat. Kamera se totiž v rozverně veselých momentech zaobírá nejrůznějšími částmi těla chodících studentů a ničí tak veškerou pozitivní atmosféru, která by se dostavila jediným celkovým záběrem na školu. Ten největší problém je ale ve scénáři. Když patnáctiletá hlavní hrdinka jednu chvíli pronesla "když já vlastně nechci sex", jenom jsem kroutil hlavou, kde se najednou objevilo takové moudro u snímku, který ještě pár chvil předtím otevřeně a samoúčelně ukazoval nahotu a pokoušel se rozesmát násilnými vtípky typu "To já o to přišla ve třinácti". S pobavenou reakcí se zkrátka počítá až příliš okatě. Průběh hlavní linie je navíc navoněný a evidentně cílený jako nenápadná moralita. Oproti tomu zbytek filmu, tedy epizodické výstupy nejrůznějších postaviček, jsou vtipné a hlavně Sean Penn je jako třídní zhulenec sice nápadně protěžovaný, ale kdo by se na tvůrce kvůli tomu zlobil, když dokáže být takhle neodolatelný. I přes veškerou okatou snahu vychovávat mladé diváky na zářivě svítícím protikladu nahoty, onanie a sexu jsem se nakonec bavil a z jistého happyendu měl radost. (03.09.2007)

Pro mne velké zklamání. Celý film je neuvěřitelně zmatený a ani mladé tváře pozdějších hvězd nedokázaly u snímku udržet mou pozornost a tak jsem ho zhruba v půlce vypnul. Jediný výraznější projev předvedl Sean Penn(dalo by se říci jak jinak), ale jeho postava měla nepochopitelně málo prostoru. Možná někdy po opětovném shlédnutí změním názor, ale příliš tomu nevěřím. (02.02.2010)