The Challenge

Fakt, že je část děje točená přímo ve vesmíru (5.-17. října 2021) je na vizuálu dost znát (pozitivně). Natáčení se bralo jako regulérní příprava na misi Sojuz MS-19 a to včetně záložní posádky! Tedy stačila rýmička a hlavní role mohla být někoho jiného. Každopádně. Díky tomu je na dost záběrech vidět ta autentická reakce na bezprostřední dění (kdy prostě nešlo zařvat “stop! sejdeme to znovu….”) nejen herečky, ale i “asistujících” kosmonautů. Prostě… nehráli. Prožívali to. A to dělá na dojmu dost (třeba start, první dojmy na stanici nebo vystupování z kapsle po přistání). Film ale také obsahuje několik momentek, které nevím jestli jsou k smíchu nebo k pláči. Př. obraz puťky se zatnutou pěstičkou na obraze v kanceláři… (jako fakt tohle je jeho prezentace na oficiálním portrétu nebo si z něho dělají ve filmu prdel?), nebo toho blba co šel v noci venčit psa na dětské hřiště… (ignorant nebo vypatlanec?). Každopádně, protože se film začal točit ještě před invazí, pokusím se nad současnou averzi nadnést a ohodnotit bez emocí. (21.09.2023)

Samozřejmě poněkud nadhodnocuju, z hlediska příběhu a scénáře by se tam našly mouchy, sem tam možná i masařka, z tématu se určitě dalo vytřískat víc. Ale! Opravdový vesmír je opravdový vesmír a sebelepší triky v Gravity nebo jiném "vesmírném" filmu to nikdy nenahradí. Technická stránka je prvotřídní a ten pocit stísněnosti a dezorientace, prvního rozkoukávání se a nutnosti se soustředit na daný úkol udělají pro zážitek z filmu své. Spousta věcí je tu opravdových ne jen co do prostředí, ale i do reakcí na situaci, protože mnoho scén samozřejmě nešlo zopakovat. Např. výraz hlavní hrdinky po přistání a vynášení z přistávacího modulu, to je skutečně autentické. Velká gratulace Julii Pěresild, že do toho šla a úspěšně prošla nejen regulérní přípravou na let ale i letem samotným, stejně tak i režisérovi, který letěl s ní. A pochopitelně i opravdovým kosmonautům, za jejich práci vůbec. (27.12.2023)

Chybí zde anotace, tak ji doplňuji: "Hlavní hrdinka se bude muset vydat do vesmíru, kde v nulové gravitaci bude muset provést složitou operaci kosmonauta, aby mu zachránila život." Jinak jsem si všiml, že k tomuto filmu je tady v tuto chvíli víc zajímavostí (celkem pět) než komentářů (celkem jeden, a sice tento), a ani ten není plnohodnotný, protože mě nějak nenapadá, co bych k tomuto filmovému dílu měl napsat. Nic proti kosmonautům, nic proti Rusům, ale prostě mě to nebavilo. Nezištně navrhuji Američanům, jak Rusy trumfnout. Jak se ve stavu bez tíže operuje, jsme už viděli, ale nešlo by natočit, jak se ve stavu bez tíže souloží? (04.09.2023)

Před nějakou dobou se vyrojily zvěsti, že Tomík Cruise chce být první, kdo natočí celovečerák ve vesmíru, resp. na oběžné dráze. A taky byla řeč o tom, že mu na paty šlapou Rusáci. Nu a máme to tady. Tenhle vesmírný závod USA nevyhrály. Což sice našeho naspeedovaného prcka neodradí, ale bude mít co dělat, aby laťku nastavenou The Challenge překonal. Nejenže skvěle funguje fůze lékařské a vesmírné tématiky, ale ono je do toho i vcelku vkusně zakomponované rodinné drama o zajímavé ženě. Navíc k tomu přidejte dechberoucí vizuálie a napnosférické scény; od začátku je to napínavý jak kšandy(a to přestože víte, že do kosmíru nakonec poletí Evženie), skvělá kamera, střih, hudba... . Výsledný dojem mi kazí jen závěrečné patosení a pár písní, ze kterých mi blinkaly uši. Ale je to spíš jen šťouralství, snaha najít aspoň něco nesuperlativního. Je vtipné, že se najde nemálo diváků, kteří mají potřebu srovnávat s Gravitací. A to nejspíš jen na základě úvodní patnáctiminutovky. Tento film je o úplně něčem jiném. A při vší úctě k tvůrcům Gravitace; mohou se ohánět konzultacemi s odborníky, ale průměrně inteligentní člověk se mohl leda tak útrpně usmívat. Pro mě jsou dvě třetiny Gravitace sice pěkná, ale nonfiction podívaná s retardním americkým koncem. Pokud už tedy chceme srovnávat, tak The Challenge má z logiky věci tento poměr obrácený, je to 80% fiction...jak se dočtete na wiki: Jde o první profesionálně natočený fiktivní film, který má scény, ve kterých se objevují profesionální herci natočení ve vesmíru. Resp. je to také první celovečerní hraný film na světě, který má scény natočené ve vesmíru profesionálním filmařem. Čemuž odpovídá i rozpočet 1,55 mld rublů...vidět je každá kopějka. Rozhodně to není dokonalý film, scénář by zasloužil pár úprav, ale většinu času je i tak velmi vtahující. Navíc Julija Pěresild je krásná baba a skvělá herečka...dobře se na ni kouká a její postavě jsem přál i tu trochu romantiky v závěru. Přestože se velmi nabízelo, že na nás Rusáci vypustí hrubou propagandu; film vznikl k 62. výročí prvního letu člověka do vesmíru - sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, tak se toho k mé velké radosti zdrželi. Možná věděli, že takhle kvalitní kousek, žádné další politické připičmundoviny nepotřebuje. Pátá hvězda byla do poloviny jistá, ale ten závěr ji rozblikal. Silné 4*. (27.04.2024)

Na Mezinárodní vesmírné stanici se stane nehoda, při níž je zraněn jeden člen posádky. Cestu na Zemi by prakticky jistě nepřežil, takže nezbývá než poslat nahoru doktora a provést operaci. Vcelku jednoduchý námět vyšperkovala produkce jedním obřím lákadlem - poslala štáb do vesmíru. CGI je v ruských filmech většinou na vysoké úrovni, jenže filmování v lokaci se zkrátka nic nevyrovná. Takže nástroje se opravdu vznášejí, pohled na Bajkal z výšky čtyřset kilometrů neobsahuje jediný trikový záběr, kosmonauti jsou skuteční a start rakety opravdu vypadá takhle. Zajímalo by mě, jestli bylo těžší udělat z herečky a režiséra kosmonauty, nebo z kosmonautů herce, ale protože se ani po jedné skupině nechtěly zázraky, tak jsou ve svých nových rolích docela schopní. Výsledek vší té snahy je překvapivě soudržné drama s příjemně civilní atmosférou a uvěřitelnými postavami. Pátá hvězdička je za skvělou scénu s telefonátem prokurátorovi. (28.12.2023)