Frekvence

Velmi zajímavý námět bohužel kazí velká předvídatelnost děje, tak trochu moc americký závěr (a nejen on) a hlavně mám pocit, že některé věci logicky hodně kolísají a že by prostě ani teoreticky nemohly fungovat (tím nemyslím samotnou komunikaci minulost-budoucnost pomocí vysílačky, ale spíš to, jakým způsobem se projevují změny minulosti v budoucnosti). Mimo tyhle výtky šlo ale o celkem koukatelný a zábavný film, na který jsem se šla dívat s mírnou skepsí a docela mě potěšil, takže 70%. (09.07.2006)

....je jeden z těch mála případů, kdy naprosto NIC neočekáváte a dostane se vám toho překvapivě DOST. Za " málo peněz hodně muziky " aneb, když se sejde neotřelý scénář, citlivé herecké výkony, ničím nerušící volně plynoucí režie.... Vypadá to hodně jednoduše, ale kolika snímkům se toto podaří ?! Škoda toho ( již mnohými zmiňovanému ) " americkému " ZÁVĚRU který, to co se zde dařilo tvůrcům 2/3 snímku budovat, pohřbívá kamsi do.... :o( Jak píší uživ. POMO či Douglas OTEVŘENĚJŠÍ, PESIMIČTĚJŠÍ, TEMNĚJŠÍ konec a neměl bych větších námitek. Přesto, ( pokud ) odhodíte stranou logiku a nebudete se rýpat v časových paradoxech, vás snímek pohltí svou atmosférou a získá si vás. Alespoň v mém případě tomu tak bylo. 85% (21.10.2010)

4 a půl hvězdičky... půlku sežral závěr, který ve vztahu k jinak docela temnému příběhu působil jako pěst na oko. Že časové paradoxy začaly s nabíhajícími minutami nabírat obludných rozměrů a nemá cenu je domýšlet (natož nad nimi zkusit racionálně uvažovat), je u podobného typu science fiction předvídatelné. Film, o kterém je lepší nic nevědět a podívat se na něj s čistou hlavou... Funguje spolehlivě. (27.06.2004)

Gregory Hoblit je inteligentný komerčný režisér, ktorý má niečo ako vlastný autorský prístup. Nie je zrovna výrazný, ale znalci jeho diela určite vedia, o čom hovorím. Frekfencia je asi vrcholom jeho tvorby. Mainstreamový produkt, ktorý má prepracovaný scenár, akceptovateľné časové paradoxy a s mierou zvládnutý patetický záver, ktorý neruší a nezkazí dojem s napínavej zábavy predchádzajúcich takmer dvoch hodín. Páči sa mi, že postavy berú to, čo sa deje ako fakt a nepozeráme sa prvú hodinu na ťukanie si do čiel všetkých postáv, kým pochopia, že sa jedná o skutočnosť. (06.07.2012)

Frank není žádnej srágora, jako hasič má pro strach uděláno. nejraději má svoji rodinu, syna Johna a baseball. a jako každý večer tak i 13.10.1969, kdy obloha září jako při ohňostroji usedá ke své vysílačce. je 13.10.1999 a policista John najde starou vysílačku po svým tátovi. a na vzpomínku starých časů ji zapojí. na obloze sluneční erupce zažehly polární záři a on začne vysílat. a vysílá na vzdálenost 30ti let. a ten ským mluví je jeho otec.... už jen tento dějový úvod je pozvánkou pro ty, kteří věří tomu, že náš vesmír může mít víc prostorů a času. ti ostatní ať nezoufají. výborný příběh, bohatý na napětí a emoce. zvlášť když si představíte, co by bylo, kdyby se to stalo vám. a nezapomeňte: na stáří není nic špatnýho, pokuď se ho dožijete! (05.07.2006)