Komisař Moulin

I přes jistou očekávanou nevyrovnanost jednotlivých epizod (podle mého by si každý díl zasloužil profil, podobně jako "Columbo" či "Místo činu") zůstává "Komisař Moulin" skvělým krimiseriálem ve starofrancouzském duchu s výtečným charismatickým Yvesem Rénierem. A úroveň s počtem natočených dílů, zdá se mi, neklesá. 85%. (03.07.2009)

Starý díly muléna si napamatuju, ale ty nový jsou multi-kulturní opdad. Docela by mě zajímalo, jak se tento důchodce-bojovník za práva "utlačovaných menšin" asi líbí francouzům (francouzema nemyslim alžířany a senegalce). To je asi jako kdyby v ČR někdo natočil seriál o Kocábovi. Žabožrouty sice nemam moc rád, ale když vidim samozvanýho ochránce arabů a negrů muléna v akci, tak je mi jich skoro až líto. (27.08.2009)

To, co je na tomto seriálu, který chce být a je poctivou podívanou pro víkendové večery a přitom zpravidla nabízí ještě cosi navíc, pro mnohé nejvíc protiřečivě sporné, považuji pro sebe naopak za jeho největší plus. Ač u komisaře MOULINA jsou a zůstávají zachovány všechny znaky detektivky jako žánru, už pojetí postavy, která je "pouze" skvělým kriminalistou, jemuž zůstávají všechny lidské slabosti složitostmi vlastního osobního života počínaje, naznačuje, že se tu jedná o mnohem víc. Co ve své době, v sedmdesátých letech bylo v poetice žánrů průrazné, to i dnes zůstává osobité a neopakovatelné. Moulinovi, s nímž se Renier dokonale sebeidentifikoval, přibývají vrásky a v playboyovi mladších let postupně ožívá v charakteristice postavy někdejší osmašedesátnický rebel a neúprosný soudce doby, jejíž faktické rezignaci na přiměřené eliminování stále brutálnějšího zločinu ve všech jeho stále početnějších zpodobách Moulin rozumí stále hůře. Častěji se dostává do konfliktů, častěji však také účinně zasahuje proti těm, kteří jsou si až příliš sebejisti svou beztrestností. Kupodivu neztrácí kontakt s mládím: vztah k dceři, která je mu tolik podobná a kterou nemohl poznat dříve, mu nejen nahrazuje syna, ale současně mu posléze věnuje přítelkyni, pro kterou nikdy není obtížný. Platí to - a v tom je dcera opravdu potomkem svého otce - i naopak pro ni. Moulinovský seriál je velkou výpovědí své doby a ve svém žánru ve svém celku určitě bude patřit k respektované klasice. Pro své diváky, kteří na něm vyrostli, určitě. (03.02.2008)

Za mého juniorského mládí jsem tento seriál hltal. Komisař byl se svou motorkou a mladší krasavicí po boku vždycky nejvíc stylovej (a připomínal mi mého učitele z hudební školy) a zápletky některých dílů pro mě v té době přitažlivě naturalistické (zvlášť jsem žral ty mlátičky - jedna z mála věcí co francouzi umí). Současné díly jsou však jen odleskem bývalé slávy a rád si u nich zavzpomínám... (19.08.2007)

Kvalita jednotlivých dílů a sérií byla hodně kolísavá.. navíc některé scénáře vůbec nerespektovali charaktery postav.. resp. v každém dílu měla tatáž postava úplně jinou povahu.. o tom, že o nějaké invenci při tvorbě zápletek se takřka nedá mluvit.. dvě hvězdičky za to, že Yves Rénier je marná sláva charismatický chlapík.. a pak za krásnou novinářku Natachu Amal jako jeho přítelkyni.. (19.01.2007)