Umřít se dá jen dvakrát
On ne meurt que 2 fois
He Died with His Eyes Open
Režie:
Jacques DerayKamera:
Jean PenzerHudba:
Claude BollingHrají:
Michel Serrault, Charlotte Rampling, Elisabeth Depardieu, Jean-Paul Roussillon, Jean-Pierre Darroussin, Julie Jézéquel, Gérard Darmon, Jean-Pierre Bacri (více)Obsahy(2)
Příliš krásná na to, aby byla tak nevinná. Charlotte Ramplingová a Michel Serrault ve francouzském noir thrilleru. Kdysi slavný koncertní pianista Charles Berliner je brutálně zavražděn. Případu se ujímá inspektor Robert Staniland, zkušený, cynický vlk samotář. Brzy se seznámí s Berlinerovou vdovou Margaux, která se rozhodně neutápí ve smutku, stejně jako Berlinerův nevlastní syn Éric, závislý na heroinu. Staniland poslouchá nahrávky z posledních týdnů Berlinerova života, které nalezl v jeho bytě, a hledá motiv vraždy. Do případu vstupuje Berlinerova milenka, tajemná, krásná Barbara, která začne se Stanilandem hrát vzrušující a krutou hru.
Mistr francouzského thrilleru Jacques Deray obsadil do role stárnoucího inspektora vynikajícího Michela Serraulta, jeho protihráčkou je přitažlivá Charlotte Ramplingová. Stylový noirový snímek s jedinečnou atmosférou a napětím.
(Česká televize)
Recenze (26)
Erotický thriller v nejlepší tradici francouzského neo-noir stylu osmdesátých let. Michel Serrault jako zdánlivě drsný inspektor, jenž si při vyšetřování nebere servítky - a svůdná Charlotte Rampling, která má nejedno tajemství. Velmi stylová atmosféra, dráždivá, dekadentní, mysteriozní erotika. Postavy procházející nečekaným vývojem a rozuzlení korunující vše předchozí. Snímek minimálně atmosférou zcela jistě překonal svoji knižní předlohu. ()
Atmosférický noir s detektivem, vyšetřujícím zločin a postupně propadajícím svodům tajemné krásky - věčné (vděčné) téma, které bylo již zpracováno mnohokrát a nebude vadit, když ještě mnohokrát bude. Tento kousek patří spíše mezi ty průměrnější, po zajímavém začátku se vyprávění poněkud rozplizne, chování některých postav mi přijde přinejmenším zvláštní a závěrečná pointa nemá potřebnou údernost. Finální scéna se sice snaží připomenout Maltézského sokola, tím však spíše (možná nevědomky) dokazuje, že Serrault není Bogart. Jinak jsem ale civilnímu Michelu Serraultovi jeho roli policejního inspektora věřil a Charlotte Rampling je jednou z nejsmyslnějších femme fatale, které se kdy procházely po filmovém plátně. Jacquese Deraye si jako režiséra velmi vážím a považuji ho za jednoho z nejlepších tvůrců krimi (nejen) ve Francii, ale na svém kontě má lepší věci. 60%. ()
Film s košatým dějem, který se se děje kdesi ve vzduchoprázdnu. Policista, který si přihřívá a nechává zas chladnout svoji polívčičku. Krásná Barbara, která zase není až tak vzrušující. Prostě film, na který se dá dívat bez emocí a zaujetí, ale přece se jen na něj nechá dívat. Film pro uvolnění, který nic nedá a také nic nebere. Pozn.: Slavoj Žižek by doplnil: „umírá se dvakrát“, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. ()
Ja budem oponovať a budem tvrdiť, že práve tá vyzdvihovaná "jedinečná atmosféra" je to, čo filmu chýba. Tuctové vysvietené interiéry, gýčová diskotéka, nevkus 80. rokov. Ale to je vec vkusu a názoru. Príbeh je fajn neo noir, kde práve tento štýl motivuje nepravdepodobnú zápletku. Deray predbehol vlnu podobných erotických trilerov 90. rokov, vybral vhodných hercov (práve preto, že Serraulta by sme v takejto úlohe asi nečakali), len to bohužiaľ natočil tak trochu ako televízny film. ()
Reziser Jacques Deray /Tri muzi na Zabiti, Flic Story/ natocil len priemerny film, ktoremu zufalo chyba strhujucejsie tempo alebo nejaky okamih, ktory by stal za zapamatanie si. Michel Serrault /Svedek, preparez vos Mouchoirs/ sa ulohy zhostil dobre, ale nuda zas dostala neprimerane vela priestoru, skoda. Potencial to malo, ale v konecnom dosledku film ulietava do prazdnoty : 60 % ()
Reklama