Žiješ jenom dvakrát

Já prostě nechápu, jak mohli zločinci uvěřit, že je Bond mrtvý. Toho prostě nejde zabít. Kdybych měl atomovku a on v ruce jen kartáček na zuby, tak bych si radši sám sobě zakroutil krkem, protože nastalý výbuch by zabil mě, půlku planety ale Bonda prostě ne:-) Ale teď už k samotnému filmu... Žiješ jenom dvakrát je další diamant do Conneryho bondovské sbírky, který jsem jako malý vysloveně hltal. Díky závěrečné bitce ninjů se jednalo asi o moji nejoblíbenější bondovku vůbec. Dnes mi třeba Thunderball přijde trošičku lepší, ale to nemění nic na tom, že má tahle bondovka hned několik es v rukávu. Ať už se jedná o akční scény (Bitka v kancelářích Osato, honička vrtulníků a zmiňovaná megabitva ninjů), krásné Japonské Bond girls, příjemnou hudbu, dobře provedené vesmírné scény a Ernsta Stavro Blofelda, který konečně po dlouhém čekání odhalí svůj ksichtík, ale hned bych se nelekal odstrašující vizáže, protože přece člověk, který má rád kočičky, nemůže být zlý. Sice by páté bondovce prospěl možná o trošičku větší tah na branku a menší počet nelogičností (Kde jsou průmyslové kamery, které sledují vrtulník či vesmírné lodě? Nebo proč se kryt kráterů vlní při pokládání nálože, když je kovový?), ale i tak mu dávám plné hodnocení, protože tuhle bondovku jsem jako dítě opravdu miloval a miluju jí dodnes, i když upřímně by to bylo asi jen za 4*. (21.09.2008)

#5 - Youngovi sa Bond začal pomaly vymykať z rúk a výmena na poste režiséra sa podarila. Vesmírna zápletka bola spracovaná nad očakávania a až na niekoľko logicky nedotiahnutých scén (sopku nedokážem tvorcom odpustiť) sa jedná o solídnu časť série. A ešte niečo. Neviem či sa mi to zdá, ale keď ide o nejaký vysokonárokový a rozpočtový film akoby sa to producenti báli nechať aspoň mierne zostrihať, čím občas film stráca. Connery stále vo forme, navyše ako japonský ninja, čo viac si mohol divák priať. Snáď len nenahradenie Lazenbym. 75%. (30.09.2007)

Exotická bondovka, která mě osobně zklamala. Connery stárne a ani moc nehláškuje. K tomu špatný cast Donalda Pleasence, který mi na ďábelského Blofelda vůbec nesedí, a když tam na Bonda třeští oči, tak já obrazel oči v sloup. Na slabší 4* zachraňuje dobrá zápletka a velkolepé finále, jež je plné ninjů. (07.01.2007)

Je velice potěšující vidět v titulcích jméno Roalda Dahla (doporučuji Příběhy nečekaných konců), již méně pak následné zjištění, že scénář patří k těm největším slabinám pátého Bonda. Ačkoliv začíná Bondovou smrtí, ačkoliv James tentokrát objevuje japonskou kulturu, techniku a dívky… chybí mu jedna podstatná složka – humor. Když nebudu počítat ten pravděpodobně (pravděpodobně!) nezamýšlený: „zešikmíme oči“ (a vzpomeneme na Team America) plus většina scén z vesmíru. Ze střetu známého sexisty s (navenek) cudnými Japonci šlo jistě vytěžit více humorných situací, více suchých hlášek. Akční scény zde na rozdíl od humoru jsou, není jich málo a některé z nich dokonce ani po těch letech nevyvolávají smích. Pěkné je využití vrtulníku při snímání bitky na střeše, pěkné jsou rovněž dvě bitky tělo na tělo, zvlášť ta první, hojně využívající kusy nábytku. Connery nehraje s takovým nadhledem jako v předchozím Thunderballu či (po Lazenbyho intermezzu) následujících Diamantech, stále však, i tváří tvář šikmým očím šéfa japonské tajné služby, zůstává nejcharismatičtějším představitelem agenta Jejího veličenstva. 60% Zajímavé komentáře: woody, Marigold, PALINO, ]V[()Rt (20.06.2008)

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)