Žiješ jenom dvakrát

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)

Už vím odkud vzešel Austin Powers :) Ale upřímně tohle je celkově vydařená Bondovka, která mi ukázala Seana ve formě a po většinu filmu mě mimořádně bavila. Trošku zvolnění přišlo při přeměně Bonda na Japonce. Ale nasazené tempo šlo jen těžko udržet po celou dobu. Donald Pleasence si zasloužil mnohem více prostoru. 65% (01.05.2010)

V poradí už piata filmová bondovka so Seanom Connery(m) sa neustále ksichtí - orientálne (za každú cenu chce byť inovatívna), len mne tentokrát prijde, ako nie príliš dobrá „prevarená polievka” , zhotovená iba pre efekt, keď už samotný predstaviteľ Jamesa Bonda, začína pociťovať únavu, že by najradšej túto špiónsku etapu jednoducho zavesil na klinec (toto tvrdenie nie je vzdialené od reality ani na mm, no...). Síce 007 ovláda najmodernejšie výdobytky techniky, hravo pilotuje rôzne dopravné prostriedky, alebo perfektne ovláda všelijaké strelné zbrane, ale popritom je stále neuveriteľne - dôverčivý, čím sa táto fiktívna postava zároveň i zjednodušuje, pretože sa väčšinou necháva „nalákať na med” , aby sa z neho vždy nejakým zázračným spôsobom vylízal. Asi to tak má byť, aby bol dobyvateľ ženských srdcí niečim extra zaujímavý, že podľahnúť šarmu krásnej ženy nie je vôbec zaťažkávajúce, keď prisluhovačka E. Stavra Blofelda, Helga Brandt, si to i veľmi dobre uvedomuje, až vytuší šancu na definitívne odstránenie J. Bonda, keď ho necháva uviaznutého v lietadle, zatiaľ čo ona sa zahrá na výsadkárku, a to tesne predtým ho mala zovretého vo zveráku, čiže chlap niekedy nerozmýšľa, keď ide o ženu. A tým sa dostávam k nežnému pohlaviu, ktoré vie byť poriadne nebezpečné. Japonské Bond-girls Aki a Kissy Suzuki ma bohvieako neohúrili, rovnako ako n-i-n-j-a Tiger Tanaka (šéf jap. tajnej služby). Inak tých ninjov bude, ako húb po daždi, lebo teroristovi Blofeldovi sa zatiaľ darí poštvať medzi sebou ZSSR a USA, keď 3. svetová vojna doslova visí na vlásku. Spomínaní ninjovia sa poriadne odfarbia na raketovej základni, kde sa odohrá efektívne, strhujúce finále, plné výbuchov a explózii. Téma koz. programu ma taktiež extra nenadchla, lebo bola málo rozvinutá. _ Druhý najslabší f. zárez so Seanom ? (16.06.2019)

Je pozoruhodné, že z prvních pěti Bondů má tenhle nejslabší hodnocení a je přitom spolu s Goldfingerem (imho) nejlepší. Má svižné tempo, super Japonky, vesmírnou tematiku, ikonickou melodii, velmi povedenou vrtulníkovou bitku a především Blofelda, kterého si coby padoucha připravovali hrozně dlouho a stojí to za to. Mám pocit, že technicky se tu udělal velký skok od posledního dílu a často ta akce snese už přísnější měřítka. Negativa předchozích filmů tu jsou sice taky, ale jsou zastoupena v o trochu menší míře. Originálně jen pro tenhle film se hodně nepovedla snad jen přeměna Seana Conneryho na Japonce. Nejlepší výkon ovšem opět předvedla bílá kočička, která ovšem tentokrát nevypadala, že by si natáčení dvakrát užívala. (04.01.2021)

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)